Reklama

Reklama

Země zaslíbená

  • Polsko Ziemia obiecana (více)

Obsahy(1)

Príbeh odohrávajúci sa v Lodži okolo roku 1880, ktorého hrdinami sú traja priatelia: Poliak, Nemec a žid. I oni sa chcú podieľať na hospodárskom zázraku a sú preto schopní obetovať všetky ideály a morálne zábrany. Režisér v jednom zo svojich najpôsobivejších diel, ktoré je prepisom rovnomenného románu nositeľa Nobelovej ceny W. S. Reymonta, v naturalistických obrazoch predvádza rozvoj a dôsledky industrializácie a zároveň detailne portrétuje dobu, v ktorej udávajú tón karieristi. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

80. léta 19. století byla dobou, kdy se "obyčejný kapitalismus" dostal na vrchol. Ještě sice nepřišel Henry Ford se svou zázračnou formulí extrémně efektivní pásové výroby, ale co bylo důležitejší, do industriálně vyspělých států (s určitými výjimkami v Německu a Rakousku-Uhersku) dosud nedorazily legislativně-ekonomické sociální reformy, které se pod tlakem sílících sociálních nepokojů pokusily vtisknout kapitalismu lidskou tvář na sklonku 19. a v prní polovině 20. století. Obyčejný, nahý kapitalismus, tak jak je báječně zobrazený v Zemi zaslíbené - nebo v Andersonově nedávném Až na krev -, útočí na nejnižší lidské pudy a vlastnosti: chamtivost, závist, nenasytitelnou hltavost, povrchnost a "jednorozměrnost", vypjatý egoismus. Hmatatelným výsledkem je obří, v dějinách dosud nespatřená akumulace kapitálu v rukou úzké skupinky, sedící na vrcholu společenské pyramidy - a současné zbídačení širokých vrstev nepriviligovaného obyvatelstva. - Estetická metoda, kterou Wajda v Zemi zaslíbené používá je velmi podobná té z jeho staršího Březového háje: Film se svým střihem a dramaturgií nesoustředí na vyprávění uceleného příběhu, ale na konstrukci působivé atmosféry a divácké imprese. Snímek tedy není primárně vyprávěním o skupině kamarádů, kteří se rozhodnou postavit společnou továrnu, ale spíše portrétem "ducha doby" - která je zde zachycena jako pravé peklo na Zemi: Prolínající se příběhy mnoha postav z různých společenských vrstev střídají temně lyrické záběry na věčný smog vznášící se nad probouzející se Lodží či na nekonečné tlačenice trhanů, které se bez ustání a zřejmě bez cíle hrnou tam a zpět špinavými ulicemi města, na jehož pozadí plápolají zkrachovalé fabriky. Vkládány jsou naturalistické scény, v nichž jsou trhány dělníkům ruce poloautomatizovanými tkalcovskými stavy či jsou hrdinové rozšleháni na kaši obřím převodovým kolem. - Mozaikovitý impresionismus celého díla je zdůrazněn závěrečnou scénou, která takřka nesouvisí s dosud odvyprávěným dějem. Vidíme v ní symbolický obraz Lodže, do níž konečně dorazily krvavé sociální nepokoje, které destruují dosavadní společenský řád s jeho všemocnou továrnickou šlechtou - ony sociální nepokoje, v nichž "proletáři nemají co ztratit, leda své okovy". ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Pojmy jako socialistické dělnické hnutí, dějiny dělnického hnutí, ale také dějiny podnikání a podnikatelství jsou dnes jakoby na periférii zájmu. Kvalitních nebo dokonce vynikajících uměl zaměřených na toto provokující téma rozhodně nejsou přehršele. Vůdčí osobnost moderní polské kinematografie hraného filmu vyšla z mimořádně zdařilého stejnojmenného románu Wladyslawa Rejmonta a dále jej domyslila a dotvořila v souladu i překonávání jeho přirozeného růstu i ústupu. Děsivé životní podmínky, špatné mzdy, bytí ještě poznamenané ještě děsivějším kontextem 18. století, to všechno tvoří až černobílou odpověď na bytnějící zbohatlický stav továrníků, šlechticů, úředníků. Ne německých, ne ruských, ne židovských, ale kupodivu nejčastěji polských. Hlavní postava, bohatý maloměstský židovský nobil, sní o hmotném přepychu ani ne tak pro sebe jako pro svou jedinou dceru, která je majetkem nacucaná" snad ještě dříve, než se stačila rozhlédnout po světě. Rozpor mezi povinností vystavovat svůj majetek na odiv všem, ale současně ho skrývat před novými juvenilními přáteli a žít nepřerušovaně tak, jak byl zvyklý, je zřejmý. Kontrast neobývaného přepychového vilozámku s někdy až příliš asketickou slumovou chatkou-domečkem, v němž židovský továrník (skvělý Pieczka) dospěl a kde se cítí skutečně doma na příkladě jednoho z těchto nečetných skutečných bohatců, je nad jiné výmluvný stejně jako mesalience mladého šlechtice (již tehdy pro mne fascinující Olbrychski) s majetkem. Film připomíná zlatokopecké snímky dřívějšího období a své zakotvení hledá právě tak marně jako oni. Lodž, další průmyslové srdce Evropy v době jejího zrodu, není z tohoto filmu gründerského podnikání rozhodně vycucána z palce; naopak. Polská obdoba GERMINALU, více realistická a méně naturalistická, má stále co nabídnout. Pro ty, kteří vědí, co od ní - s důvěrou -mohou požadovat a očekávat. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ak si pozriete náhodou v krátkej dobe po sebe filmy Zaslúbená zem, Súmrak bohov a Stávka na neistotu (napríklad..., kombinácií bude viacero), zistíte, že ludia sa nemenia a zmena doby je skôr iba zmenou číslovky, všetko čo je iné, je iba vonkajšieho charakteru. Možno niektorí budú považovať adaptáciu z roku 1975 za tendenčne poplatnú vtedajšiemu režimu, ale bolo by to krajne nespravodlivé, to, o čom film rozpráva, je (ako som uviedol na dvoch iných príkladoch) husto nadčasové. Postavy pôsobia mierne karikatúrne, čo bude určite autorský zámer a ten funguje výborne. Nestotožníte sa s nimi, ale budete obdivovať herecké výkony úplne všetkých hercov vrátane štekov a možno vám ich bude lúto ako ludí, ktorí nedokážu byť šťastní preto, lebo ich pohltilo sebazničujúce sebectvo. Výprava berie dych, od premyslenej farebnej štylizácie po monumentálnosť dekorácií. Zem zaslúbená je tak skutočným velkofilmom vo všetkých svojich zložkách. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Strhujúca, veľkoryso výpravná, trojhodinová epopej v rytme rachotu ozrutných textilných strojov. Hýbateľom deja je bezškrupulózna túžba troch kamarátov vlastniť fabriku, ako symbol úspechu v ére industrializácie. Vôľa byť úspešný popiera tradície. Láska, rodina, známi: všetko je využiteľné v mene vlastných výhod. Wajda ukazuje, že podvody a lži neboli cudzie žiadnemu z troch určujúcich národov Poľska tej doby: Poliakom, Židom ani Nemcom. Naturalistické zobrazenia kontrastov pudových zábaviek buržoázie v honosných prostrediach a biedy tisícov robotníkov (na ich trápenia sa zväčša odpovie: "Nech zdochne!") umocňujú zážitok jedného z Wajdových najsilnejších filmov. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Drásavá pohlednice ze zlatého období průmyslové Lodže. Nezapomenutelné záběry, hutná atmosféra, působivé kamerové kreace, odzbrojující bizarní stylizace. Filmu by se dalo spílat, že je velmi černobílým pohledem na kapitalismus, přesto jeho působivější historickou analýzu jiný film stěží nabídne. A i když mozaika situací nabízí jednu tezi za druhou (naštěstí Wajda pozoruhodně rezignuje na jakýkoli nacionalistický tón), mistrovské a pohlcující filmové zpracování je dokáže přetvořit v ryzí umělecké dílo. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (1)

  • Filmový styl nejednou hraničí s naturalismem, a stal se proto v době uvedení terčem kritických připomínek. Za lehce kontroverzní lze také považovat postavu chameleonského žida Moryce (Wojciech Pszoniak), který je vykreslený jako odpudivý a úlisný zbabělec. Charakter postavy některé recenzenty dokonce vedl k úvahám nad možným antisemitským vyzněním snímku. (Festival nad řekou)

Reklama

Reklama