Fantastická zvířata a kde je najít

Vyloženě žádné "wow!" to pro mě nebylo, ale do kouzelnického světa jsme se s mým doprovodem vrátili rádi. Díky svižnému ději mi nepřišel ten čas projekce ani tak dlouhý a i když příběh má jakousi souvislost s bradavickými čáry máry, určitě nečekejte pohádkovou limonádku pro menší děti, jako byly první díly Harryho Pottera. Počáteční díl nasadil hodně ostré tempo, kde se objeví nejen humor, napětí ale hlavně smrt a temno. David to vzal pěkně od podlahy a od hůlek se jen kouřilo! Každopádně mými favority z kufříku plného fantastických zvířat se stali Guide, ten zatím jednoznačně vede a Frank. A co mi tam vadilo? Vadili mi tam američtí herci včetně Deppa. Nemůžu si pomoct, už to není to příjemné britské, je to jiné ... (18.11.2016)

Když pojedete v Praze Valdštejnskou ulicí k Letenské, minete cestou daleko fantastičtější zvířata. Bohužel se ale nedají pochytat a zavřít do kufru jako v tomhle slabém kouzelnickém lektvaru pro, no a to je ten problém, pro koho vlastně? Dejvid mě rohlíkem neopil. Hezky se to tváří a hezky to hraje, ale když během filmu přemýšlím nad tím, kam pojedu v lednu na lyže, není to dobrá vizitka pro rejžu, ani pro Rowlingovou. (18.11.2016)

První shlédnutí bylo ovlivněno mrazením po HP a nadšení bylo také mnohem větší. Na druhý pokus už se film přeci jen místy táhne, ale hlavně Goldie s Jacobem stále dokonalí. Nelogičnosti se po pochopení světa téměř nevyskytují. Detekovaní tvorové: Třaskavec, polovid, rotulice, hrabák, kůrolez, měsíčník, tlustobřich, okamie, bouřňák, obskuriál, pastelníček, nundu (o tom mám vzhledem k jeho nebezpečnosti pochybnost, zda se opravdu jedná o něj), pětinoh/akromantule, ďasovec, swooping evil (klouzající zlo), mečoroh a hrboun. Hovnivála neznám :D (19.11.2016)

Fantastická vocasárna a kde jí najít? Jo tak to já nevím, to já nedělal. Úspěšně jsem se vyhnul CSFD projekci, ale i tak se naskytla ještě jedna možnost na to jít zadarmo, ale neoslnilo mě to. Harry Potrat a jeho universum je mi buřt a tohle je jenom plytká blbost bez děje a přecpaná efekty. Hlavně, že se drží zas v červený...20% (17.11.2016)

Pokud jdete do kina na něco, co Vám rozšiřuje universum, se kterým jste se v dětství ztotožnili, a do dnes na něj nedáte dopustit, tak i na koberec v kině našlapujete opatrně a nevíte, jak rozčarováni budete v nadcházejících minutách. Nedutáte a tušíte, že vše dopadne dobře. Jenže tušení není výhra. Občas i to se nevydaří a pak je průser na světě. Ne ale v případě Mloka Scamandera, který se mi původně bez emocí představil s knížečkou, kterou jsem tenkrát dostal k Vánocům a od té doby jsem na ní nešáhnul a někde na ní leží prach. Jenže filmová studia jsou holt velmoc a peníze je stále třeba někde tisknout. No a když se jedna značka vydolovala, je na čase, aby přišla zase nějaká jiná a tak přišel na scénu Mlok, který začíná prvním filmem a skončí bůhví kolikátým. Samozřejmě dle výdělků a tvůrčích možností. Osobně ale musím říct, že jak Mlok, tak i ostatní postavy na mě víceméně zafungovali. Během filmu jsem si uvědomil, že jsem opět ve světě čar a kouzel, akorát o pár desítek let dříve, což není vůbec na škodu. Také mi udělali radost Katherine Waterston a Alison Sudol, o kterých jsem předtím vůbec nevěděl. Mudla Dan Fogler také nezklamal a Johnny Depp na konci filmu už vůbec ne. Je mi tak nějak jasné, jakým směrem to bude směřovat a upřímně jsem rád, že právě Depp toho bude součástí. Skoro, jako kdyby se mi vracelo dětství…a myslím si, že u filmů takový pocit není nikdy na škodu. (28.11.2016)