Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Muzika plná svobody a energie vycházející nikoli z hlavy, ale přímo ze srdce - to je hudba té části romské populace, která si říká manuš. Když ji objeví desetiletý Max během prázdnin trávených u babičky kdesi v malém alsaském městečku, otevře se před ním nový svět. Není divu, že u romského překupníka vymění walkmana za starou kytaru a začne se pod vedením zkušeného hudebníka Miralda učit hrát. Místem jejich setkání se stává předměstí, kde v obytných přívěsech žije místní romská komunita. Chlapec zaznamenává do deníku své poznatky ze světa naprosto odlišného od existence, jakou dosud poznal se svou zcestovalou matkou. Ta tráví život s mobilním telefonem u ucha, zatímco synovi noví známí stěží umějí číst a psát. Do tajemství svobodné, moderní civilizací minimálně zatížené existence manušských Romů nepomáhá Maxovi proniknout jen Miraldo, ale i Swing - dívenka stejně stará jako on, která ho okouzlí svou sebejistotou a bezstarostností. Swing chlapci ukáže, že manuš není jen hudba - je to kultura a životní styl úzce spojený s přírodou a svobodnou lidskou přirozeností. Novým přátelům Max umožní v domě své staré babičky uspořádat koncert. Svět se zdá být bez chyby... Prázdniny však končí a pro chlapce si přijíždí matka. Rozloučení s Miraldem a Swing je pro Maxe rozloučením s bezstarostným světem dětství. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (6)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Právě zde bych chtěl Gatlifovi dát "jen za tři", ale je to vůbec možné? Vždyť se mu nepodařilo řádně skloubit hudební a dějovou složku, která zde trpí jasnou podřazeností, a film je tak spíš jen dlouhým hudebním klipem. Ovšem když muzika nabere otáčky, kdo by se staral o něco jiného. A tak evokace Džangova. A když film budeme považovat za evokaci ducha Django Reinhardta, pak už se shovívavosti nevyhneme. ()

Peenugirl 

všechny recenze uživatele

Nuž ajkeď v niektorých častiach bol tento kúsok patetický. Množstvo právd vo filme je celkom na pousmiatie. Nemyslím si, že chudobný cigáni v maringotkách by po smrti blízkeho pálili svoje cennosti a príbytky zo smutku. Ani to si nemyslím, že by každý do jedného bol negramotný. Ale príbeh o lásočke dievčaťa z osady a chla0čeka, čo sa chce učíť na gitare hrať a je oslnený odlišnosťou slobodného sveta osadníkov, kde nie sú určené ani hranice pre deti... Jediné, čo by som silne vytkla je, že tie deti boli viac mokré, respektive v jazerách a kalužiach. spadnuté ako obojživelníky. + hudba a zanietenosť muzikantov fajn.55% ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Gatlifovi musím jedno nechať, totiž že aj napriek tomu, že jeho film má minimum deja, tak ma vôbec nenudil. Má zhruba toľko deja, čo Scorseseho a Jacksonov štvrťhodinový Bad, ktorý ma ale dosť nudil. Swing utečie ako voda a to sa jedná o hodinu a pol trvajúci videoklip ku viacerým cigánskym pesničkám. Zo začiatku sa zdá, že film bude dejotvorný, časom ale preváži hudba a nakoniec si Gatlif spomenie, že film treba aj ukončiť a kto dával pozor tak vie, ako skončí. Jedná sa o príjemnú pocitovku a vzdanie holdu ako komunite, tak jej hudbe, takže to vôbec neprekáža. Naša rómska komunita by takú osobnosť, akou Gatlif je, potrebovala ako soľ. Vlastne celá naša spoločnosť, pre ktorú by predstavovala akýsi spájajúci kultúrny most. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama