Djöflaeyjan
Devil's Island
Obsahy(1)
Život v poválečném táboře v Reykjavíku, v nouzových obydlích po amerických vojácích, není vůbec snadný. Unavené ženy a jejich těžce pracující manželé se snaží vyjít s výplatou. Mladší generace však sní o dolarech, rokenrolu a americkém způsobu života. Aby oslavili nebo utopili svou bídu, mají vždy po ruce důvod se opít. Staří manželé Karolina a Thomas žijí v táboře spolu s dorůstajícími vnuky, zatímco jejich dcera Gógó uniká za lepším životem do USA. Baddi, Karolinin nejoblíbenější vnuk, se vydává za matkou. Po návratů ze Států je přivítán jako hrdina. Projíždí se ve svém americkém bouráku jako islandský Elvis Presley. Ale sláva se brzy rozplývá a jeho zklamání má hluboký vliv na celou rodinu. Baddiho mladší bratr Danni má svůj tajný sen, který uskuteční, končí však tragicky. Rozvedená Gógó se vrací na "Dáblův ostrov", kde se vůbec nic nezměnilo. Naděje však umírá poslední a tak se pouští do dalšího milostného dobrodružství. Život jde dál, je spíš hořký než sladký. A Karolina se musí smířit s tím, že je její rodina vystěhována z volnosti jejich provizorních baráků, do jednotvárné šedi sociálních bytů.
"Film líčí vypjaté vztahy dvou bratrů v rokenrolové éře padesátých let. V té důležité době začínal Island svou samostatnost, po válce a po amerických vojácích tu zůstala kasárna, rokenrolová móda a z naší vlastní tradice alkohol," nadsazuje režisér. "Aby se totiž ostrované otevřeli a rozpovídali, potřebují vypít aspon jednu láhev," dodává Fridriksson. Film získal cenu FIPRESCI na MFF v Karlových Varech roku 1997. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Hodně zvláštní film o jedné islandské rodině, která žije kdysi v minulosti v getu, které zůstalo po amerických vojácích. Vcelku poklidný (i když chudý) život změní svatba dcery stařečků s americkým vojákem a její a jednoho ze synů, odjez do Ameriky. A Amerika lidi mění což ukazuje návrat syna z US. Hodně zajímavé. ()
Další z Fridrikssonových skvělých snímků. Ďáblův ostrov je expresivní výpověď o islandské spodině společnosti. Název je příznačný - příběhy a osudy, které se odehrávají v prostředí bývalých kasáren, jsou skutečně kruté - a velice naturalisticky podané. Snímek má navíc velice působivý hudební podkres, takže celkový dojem z filmu je opravdu úžasný. ()
Trochu jiný Island, než se dnes prezentuje, žádné hory a vřídla (která mě stejně moc nezajímají). Pokud filmy mají něco připomínat, pak mně životopisy (Zlatana Ibrahimoviče a Ozzyho Osborna), které jsem nedávno poslouchal. Tihle hoši´, ale moc štěstí neměli, nevěděli totiž, "že proto aby nemuseli dělat musí udělat všechno". Režisér Fridrik Thór Fridriksson tvrdí, že "aby se ostrované otevřeli a rozpovídali se, potřebují vypít aspoň jednu láhev" - to ale platí od Dánska na celý sever. ()
Tohle jsem viděl kdysi v -nácti letech a už tenkrát mě to nadchlo. Tenkrát to bylo asi ve Filmovém klubu na ČT2, takže asi s českejma titulkama, ale dnes se to už snad ani nedá sehnat. Já to viděl s anglickejma a bohužel jsem se docela dost nechytal, protože jsou tam někdy fakt divný slova. Celkově je to tak specifickej film, že se jeho atmosféra nedá popsat a musí se to vidět. Každopádně je to vtipný, černohumorně sockovitě vtipný a postavy jsou tak originální, jak jen můžou být. Celé je to originální a nechápu, jak to mohl někdo vymyslet. Od té doby vím, že Friðrik Þór Friðriksson je ujetej blázen. Až teď jsem zjistil, že v hlavní roli se objevil Baltasar Kormákur a v jedné z vedlejších Ingvar Eggert Sigurðsson - ostatní herce neznám, ale o to to bylo lepší. ()
Křišťálový glóbus - výběr ()
Zajímavosti (3)
- Založeno na skutečné události, která se odehrála v Reykjavíku. Baddiho skutečné jméno bylo Bóbó a byl známý jako "Bóbó á Holtinu". (Cheeker)
- Ceny: Amanda 1997: Nejlepší severský dlouhometrážní film, MFF Karlovy Vary 1997: Cena FIPRESCI. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Natáčelo se v přilehlých oblastech Keflavíku, islandského města při jihozápadním pobřeží. (Conspi)
Reklama