Les Anges du péché
Angels of Sin
Režie:
Robert BressonScénář:
Jean GiraudouxKamera:
Philippe AgostiniHudba:
Jean-Jacques GrünenwaldHrají:
Renée Faure, Jany Holt, Mila Parély, Silvia Monfort, Louis Seigner, Andrée Clément, Elisabeth Hardy, Madeleine Rousset, Bernard La Jarrige, Sylvie (více)Obsahy(1)
První celovečerní film Roberta Bressona nás přivádí do ženského dominikánského kláštera fungujícího jako nápravné zařízení pro bývalé trestankyně. Sem přichází mladá dívka Anne-Marie v naději, že se stane novickou. V klášteře se spřátelí s dívkou Therèse odsouzenou za krádež. Anne-Marie vědoma si své svobody a možnosti kdykoli klášter opustit zde zůstává, aby pomohla své přítelkyni najít toužený klid . Therèse však jednoho dne klášter opustí a zabije muže zodpovědného za její odsouzení. Brzy se však do kláštera opět vrací, ve snaze skrýt se před policejním pátráním. (ČSFD)
(více)Recenze (18)
Režisérsky debut vo veľkom filme Roberta Bressona sa vyznačuje jeho veľmi kvalitnou prácou. Svedči to o talente, ktorý dokázal nadmieru zúročiť vo svojej kariére. Les anges du péché je náročný snímok, silne ľudský, čiastočne duchovný. Rozpráva o citoch, vine, svedomí a zodpovednosti. V téme však absentuje silnejšie uchopenie diváka, výsledok mohol byť zreteľnejší. ()
Při sledování Andělů hříchu mě napadala pozoruhodná paralela s Deníkem venkovského faráře a vlastně i s Janou z Arcu. Ve všech případech (mladý farář, nová řeholnice, osvícený prosťáček) jde o solitéry víry, kteří chtějí především zřít a rozumět, než akceptovat bez výhrad dogma a podřídit se tradici a církevní hierarchii. ()
Jedna hrdá a arogantní, druhá jízlivá a s nejtěžším hříchem ve svém svědomí. Dvě jeptišky, které nepatří mezi nejctnostnější řeholnice pokory. Bůh je ke všem svým ovečkám milosrdný a pomůže i těm zbloudilým na cestě k nápravě. Každé vykoupení si ovšem vybírá svou daň. Minimalistická černobílá kamera fantasticky čaruje se stíny a s vytvářením kontrastů a v Bressonově teologické prvotině se nejúčinněji zasloužila o mou spirituální blaženost. ()
Velmi povedený debut mistra náznakového vyprávění sice oběma nohama tkví v klasickém vyprávění s příměsí noirových tendencí a melodramatického vyvrcholení, avšak přesto již své době dominuje nekonvenčně ztvárněným tématem, jenž spíše postupně odhaluje paradoxy vztahu dvou žen, jež zaujímají zcela opačný vztah k řeholnímu slibu a přesto je spojuje esenciální potřeba vzájemného pouta. I když jejich cíle spíše vyznívají pragmaticky, přesto se nakonec obě pronikají do nadpsychologických rovin milosti a odpuštění. Zajímavá analýza dvou povah výborně odhaduje hranici mezi dobrem a zlem a tím pádem se vyhýbá jakýmkoliv náběhům ke konstruované příběhovosti s přísně odlišenými stranami zajímavě rozehraného konfliktu. Některé scény jako by předbíhaly svoji dobu (s notným využitím civilních výkonů), například vnitřně velmi napjatá scéna nepodařeného úniku z vězení či závěrečná scéna na schodišti, stejně jako sympatická snaha o obrazově symbolické vyprávění. Přesto však této polomystické tématice více vyhovuje styl, ke kterému Bresson zamíří krátce po konci války. ()
Mám trochu rozpolcené pocity, možná to bude tím, že nejsem věřící. Každopádně klášter, do kterého matka představená pašuje doslova a do písmene ženy právě propuštěné z bran vězení, kterým hodlá nabídnout novou životní cestu. Velmi zajímavé. Detaily kláštera a života sester slušně propracované, herecké výkony velmi dobré. No, ale to náboženské zanícení, které se dostavilo u hlavní propuštěné hrdinky, to už mi dost hraničilo k inklinaci k lesbickém vztahu. Tak tedy tři i když musím říci, že na dobu svého vzniku film určitě hodně silný. ()
Reklama