Obsahy(2)
Francie patnáctého století. Dospívající venkovská dívka Jana z Arku tvrdí, že dokáže komunikovat s Bohem, a jeho jménem vede francouzskou výpravu proti anglickým vojskům. Záhy je zajata a postavena před soud kvůli obvinění z kacířství. Během celého procesu biskup Cauchon na dívku neúnavně naléhá, aby přiznala, že o vzkazech od vyšší moci lhala. Jana však zůstává věrná svým ideálům, i když se hrozba brutální veřejné popravy pomalu stává skutečností. Režisér Robert Bresson vychází z oficiálních zápisů ze skutečného soudního procesu a vytváří osobitou adaptaci života a utrpení Jany z Arku, která ukazuje její zranitelnost i houževnatou víru. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (41)
70% Čtvrtá hvězdička je spíše ze sympatií k Janě z Arcu jako takové, než za film... i když to na jedné straně byla fanatická pobožná mrcha, na straně druhé to byla taky žena, která šla za svým cílem a věřila mu natolik, že za něj byla ochotna položit i život. To na konci nejsou výstřely, ale bubnování... ()
Neestetické, herecky mdlé, suché přetlumočení dějinných záznamů (jen si nejsem jistá, nakolik je historicky přesné, že Jana byla xmenovská superhrdinka, která své schopnosti čerpala z neporušeného hymenu). O nějaké studii niterních duševních pochodů nemůže být v téhle neosobní kamerové zkoušce ani řeč. Pozoruhodné je, nakolik je film zcizující pro kohokoli, kdo neovládá francouzštinu, neb kulometná rychlost dialogů zabraňuje vnímat cokoli jiného než titulky, které i přes údajnou jazykovou krásu originálu samozřejmě musejí být zhuštěny na naprosté, omezeně estetické minimum. A já bych tady samozřejmě mohla donekonečna básnit o tom, jak i Bessonova hysterická Johanka nabízí mnohem radikálnější a hlubší vhled do hlavy postavy nebo jak Dreyerovo Utrpení panny Orleánské netrpí žádným ze zmíněných problémů, ale proč se namáhat, když můžu prostě ocitovat pana Plinketta a konstatovat, že since I love the movie so much I fuck it. ()
Určitě zajimavý a zvláštní film, který určitě dokáže zaujmout jistou skupinu diváků. Ovšem nic moc pro mě, protože se celý film odehrával v soudním líčení, které bylo ztvárněno podle autentických zápisů - takže trošku nuda. Za překvapivě dobré neherecké obsazení a závěr dávám 40%. Viděno v kině na 40. LFŠ. ()
S Johankou mám jeden problém, čo sa nutne prejavuje pri každej adaptácii jej života/slávneho procesu a aj pri mojich hodnoteniach. Ona totiž tvrdí, že počúva Boha a niekoľko jeho poddaných/anjelov sa s ňou rozpráva. Inými slovami asi nebola mentálne v poriadku ani ona, nielen cirkev. Zaujímala by ma aktualizácia tohto procesu v roku 1962, či sa snažil Bresson zrkadliť aj niečo z francúzskej spoločenskej atmosféry doby 60. rokov, prípadne nejakej cirkevnej šlamastiky, alebo ho zaujímala iba samotná Johanka. Sám to odčítať schopný nie som. ()
Nemám nijak zvlášť rád téma Johanky z Arku ani Dreyerův slavný němý film, ale Bressonova adaptace je natolik střídmá, upřímná a bez čehokoli, co byste jí mohli vytknout, že se vám prostě musí líbit! Jen mi občas přišla situace Johanky (zcela pochopitelně) dost bezvýchodná a dopředu jasná, což mi trošku narušovalo výběr možností mých očekávání.. Film zcela bez optimismu a jakékoliv pozemské naděje. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (3)
- Predstaviteľka hlavnej role Florence Delay (v titulkoch uvedená pod matkiným rodným priezviskom Carrez) je od roku 2000 členkou prestížneho klubu tzv. "les immortels" - nesmrteľných v slávnej Académie française. Tento akademický klub má tradične 40 členov, ktorí sú volení doživotne. (d-fens)
Reklama