Un condamné à mort s'est échappé ou Le vent souffle où il veut
A Man Escaped
A Man Escaped or: The Wind Bloweth Where It Listeth
Režie:
Robert BressonScénář:
Robert BressonKamera:
Léonce-Henri BurelHrají:
François Leterrier, Charles Le Clainche, Maurice Beerblock, Roland Monod, Roger Planchon, Jacques Ertaud, Jean Paul Delhumeau, Roger Treherne (více)Obsahy(1)
Francouzský umělecký film s okupačním námětem. Zpracovává skutečnou příhodu člena francouzského podzemního hnutí, který byl Němci dopaden, uvězněn a odsouzen k smrti, kterému se však v poslední chvíli před popravou podařilo z věznice uprchnout. Poručík Fontaine, tak se jmenuje hrdina tohoto filmu, se ani v nejtěžších chvílích samovazby nepoddává osudu. Je odhodlán bojovat do poslední chvíle za svůj život. Primitivním nástrojem, zhotoveným z železné lžíce, si začne připravovat cestu k útěku. Někteří spoluvězňové ho povzbuzují, jiní jej považují za šílence. On však věří a tato víra v možnost nového svobodného života mu dodává sil i v nejtěžších chvílích. Když je již vše připraveno k útěku, dostává Fontaine do cely spoluvězně. Nejprve se domnívá, že je to německý špicl, který mu má otevřít ústa. Chvíle, kdy v krajním zoufalství uvažuje, má-li tohoto hocha zabít nebo vzít s sebou, patří k nejsilnějším scénám filmu. Konečně se rozhodne k druhému řešení, které mu vlastně zachrání život: s hochovou pomocí projde tam, kde by sám neprošel a oba se dostanou na svobodu. (Filmový přehled)
(více)Videa (2)
Recenze (80)
Nesmírně zajímavý snímek, který je ve svém provedení velmi poklidný, a to i přesto, že jde o únik vězně. Svou poetikou je to film noir, ale bez akce, velmi zpomalený. Vůbec to ale nevadí, protože to, jak sledujeme všechno dění očima toho, kdo chce uprchnout, vytváří dostatečné napětí, ale kromě toho také silné, emotivní situace. A to i bez hudby. Ono to jde, když se chce, je se musí i trochu umět chápat film a jeho možnosti. ()
Vykoupení z věznice Shawshank na artový způsob zbavené veškerých amerických velkofilmových trademarků (důraz na patos a velikost příběhu), u kterého je největší demonstrací jeho funkčnosti fakt, že i přes spoilerující název filmu udrží v napětí téměř po celou dobu. V tom to případě netvoří napětí "jestli", ale spíše "jak". ()
Existuje mnoho filmových podôb útekov z rôznych väzníc a väzení, založených na pravdivých výpovediach, alebo ako výmysel scenáristov. Tento snímok, možno zaradiť k najšikovnejšie a najdramatickejšie podaných príbehov únikov zo žalára pričom jeho pridanú hodnotu predstavuje minimalizmus akcie, či možných alebo ,,vhodných,, naturalistických scén popráv či týrania väzňov a maximalizácia napínavej atmosféry. ()
Půjdu se mejt, pak pozhasínám, co bude dál... Instruktážní manuál k útěku z vězení s odpovídající (pod)mírou napětí, zčásti určitě danou vyspojlerovaným titulem. Krom výše zmíněných nedostatků mi nebylo hozeno záchranné lano ani podivně nezúčastněným hrdinou a už vůbec ne dramaticky vzletným heslováním při konspiračních chvilkách během společné očisty... Patrně nejsem cílová skupina. ()
Načo ukazovať tváre nemeckých väzniteľov, keď to pre napätie vo filme nemá žiaden vplyv. Navyše je ich anonymita originálna. Načo ukazovať explicitne popravy väzňov, keď zvuky streľby zbraní sú možno ešte emocionálnejšie zdrvujúcejšie a viac nám približujú to, čo prežíva hlavný hrdina. Možno nie tak napínavé, ako Diera, alebo iné, ešte slávnejšie útekové väzeňské filmy, zato veľmi sugestívne a môžeme si hlavne povedať, že takto nejako sa to asi stalo a nikto z tvorcov si nemusel vďaka dramatizácii deja nič špeciálne prikrášlovať. Možno minimalistický, ale predovšetkým realistický film o francúzskej idei vzdoru voči nemeckej okupácii, kde by na rozdiel od spomenutého filmu bol iný záver ťažkým podrazom na diváka a popretím názvu a ústrednej myšlienky filmu. ()
Galerie (25)
Photo © Gaumont
Zajímavosti (11)
- Jde o první díl vězeňské trilogie Roberta Bressona. Těmi dalšími jsou Kapsář (1959) a Proces Jany z Arcu (1962). (Terva)
- Robert Bresson strávil část 2. světové války jako válečný vězeň. (džanik)
- Tento film velmi obdivoval režisér Jan Němec, který si půjčil jeho kopii na střihačský stůl, a tam si záběr po záběru udělal celý technický scénář. Trvalo mu to plných čtrnáct dní. (Rattlehead)
Reklama