Pozůstalí

Znáte to, jak si takhle jdete do sámošky, pracujete, nebo vaříte večeři, a najednou fuk, a před očima vám zmizí kamarád/ka, dítě, manžel/ka nebo rodič? Zmizely sice jenom dvě procenta lidí, ale ať už mezi nimi byl nějaký váš bližní nebo ne, život už pro vás nikdy nebude stejný. The Leftovers jsou potenciálně velice frustrujícím zážitkem. Díl za dílem totiž přináší celou řadu otázek, a málokdy některou z nich zodpoví. Odpovědi totiž nejsou tak docela důležité, v jádru všeho stojí ona ztráta a nevratná změna, a způsob, jakým se s ní postavy snaží vyrovnat. Jsou tu ti, co hledají odpovědi v náboženství, další ve vědě, a někdo se pokouší předstírat, že se to vlastně nikdy nestalo. Hlavní postavy nejsou žádní hrdinové, jsou to lidé z masa a kostí, kteří se snaží udržet si všech pět pohromadě ve světě, který se zbláznil. Seriál se jim někdy věnuje rovnou měrou (první dva díly, pár vybraných dalších), většinou se ovšem co díl zaměřuje na jiný charakter, a tak navzdory relativně velkému počtu regularů spoustu z nich uvidíme jenom sporadicky. To divákovi na jednu stranu dovoluje se s každou hlavní postavou seznámit na takřka intimní úrovni, na straně druhé to představuje ten problém, že ne všechny postavy jsou stejně zajímavé/zábavné (což je ovšem samozřejmě čistě otázkou vkusu). Přesto se relativně brzy a trvale dostavuje intenzivní drama, které svým pojetím a záběrem nabízí rozjímání nad životem a ztrátou, jako žádné jiné. Pečlivě budovanou hloubavou atmosféru dokonale dokresluje úžasný soundtrack, ze kterého mi pravidelně naskakovala husí kůže. Není to pro každého, je to velice jiné, než jsem to podle námětu čekal, ale je to smysluplné, fantasticky zahrané (Theroux, Brenneman, Coon!) a mistrovsky zpracované. Malé PS a vysvětlivka toho, proč se navzdory samým superlativům zdržuji páté hvězdy. První série mi (narozdíl od většiny ostatních, koukám...) seděla mnohem víc než ty další. Její vyvrcholení bylo pro mě osobně záležitostí nezapomenutelnou a téměř nerozdýchatelnou, zbytek seriálu už jenom velice dobrý. (13.03.2018)

Ufff, schválně jsem se začátkem sledování čekal až seriál doběhne do konce, abych se do něj mohl pustit až po ujištění od ostatních že tady se na rozdíl od Lostu opravdu vše uzavře a bude to zajímavé až do konce... a pak jsem to vydržel sledovat jen nějakých umulousaných 5 dílů. Pseudopsychologická ezo-pitomost, ve které se ne že by nic nevyřešilo - ono se rovnou nic neřeší, neb úvodní sci-fi zápletka je tu jen aby se neřeklo a zbytek seriálu je už o úplně jiných věcech. Nadmíru nezajímavých a s těžce nesympatickými a nesmyslně se chovajícími postavami. Jakékoli pokusy o psychologii to tím střílí do zátylku už od začátku, a tvrzení že je to přece o náboženství a o víře je ještě směšnější, v religionismu to zoufale klouže po povrchu a ve výsledku z toho čiší hlavně snaha nikoho neurazit a "jakoby" neomítat ani víru, ani ateismus. Nudně nezajímavé a otravné, raději si znovu pustit Lost, i přes to jak je místy bolestně domršený.. 5/10 (26.10.2017)

Docela zajímavý seriál od scénáristy Ztracených. 2% světové populace z ničeho nic zmizí. Nikdo neví kam, a proč. Potupně se dozvídáme věci z pozadí. Co se dělo před vytržením apod. Seriál skvěle pracuje s postavami. Postupně si k nim najdeme cestu a prožíváme jejich příběhy. Dost se tu cestuje. Začínáme v New Yorku, pokračujeme Texasem a končíme v Austrálii. Samotní zmizelí lidé se moc neřeší a děj se hlavně zaměřuje na to, jak se s tím srovnávají oni pozůstalí. místy je to fakt silné. Snad v žádném seriálu jsem neviděl tolik emocí a lidské beznaděje. Naštěstí se věci nakonec většinou obrátí k lepšímu. K celkovému dojmu rozhodně pomáhá hudba, která je dost výrazná a intenzivní. Ona známá píseň od Pixies nás provází celým seriálem, někdy i v klavírní verzi. Co dodat, snad jen, e to určitě stojí za vidění. ;) "Where is my mind?" (29.09.2018)

Tklivost celé desetidílné série nezklamala ani v samotném vyvrcholení, sice do začátku další řady bylo položeno hodně otázek, ale to tomuto skvostu v ničem neubírá, pouze činí čekání o něco horším. Kdo po rozpačitém pilotu neměl chuť na další díly, změňte okamžitě názor, protože Pozůstalí jsou po Temném případu další letošní seriálovou peckou, kterou si nechat ujít, by byla sakra velká škoda. (13.08.2014)

Další Lindelofova hra s divákem, která jde ovšem tentokrát naprosto mimo mě. Řemeslně je sice všechno v naprostém pořádku a potenciál tento dramatický kousek rozhodně má. Specifická a hoooodně pomalá atmosféra mi ale vůbec nesedí, příběhově se toho ve většině epizod zrovna moc nestane a emociálně mě to nechává, i přes řadu vyhrocených scén, zcela chladným. Postavy jsou navíc po většinou nesympatické a je mi dost jedno, jestli se z hlavního hrdiny vyklube pošahanej magor, nebo začne řešit všechny ty záhady okolo. Díky bohu za Maxe Richtera a jeden z nejlepších seriálových soundtracků posledních let. I přes mírně stoupající kvalitu je to ale zatím dosti promrhanou šancí na mysteriózní pecku. P.S.: Vážně si vy naivky myslíte, že vám Lindelof dá ke všem těm záhadám nějakou odpověď? (29.08.2014)