Přízraky noci

Vynikající povídková antologie s nezajímavou, ale o to působivěji zakončenou spojovací linií. První dvě historky jsou spíš takové na rozjezd, příběh o pohřebáku by neuspěl ani u Švandrlíka a dětská vánoční party mě jednoduše neoslovila a nebavila, ale pak to začíná gradovat. Story o podivném zrcadle mě přikovala k monitoru (z jistých důvodů jsem na strašidelné odrazy v zrcadlech velmi háklivý), jak se povedla; rozpustilé golfové vyprávění o kibicovi spíš (ale jako jediné!) pobaví než vyděsí, aby nakonec celý film gradoval břichomluvcem a jeho loutkou. Nesmírně příjemné překvapení. (24.02.2014)

Příjemné strašidelné historky z dávných časů, které už dnes příliš nevyděsí, ale mají své kouzlo. Sen s funebrákem varujícím před katastrofou, hra na schovávanou s duchy či břichomluvec s loutkou. Duchařský příběh s golfisty spíše pobaví a rozesměje, mně se ale kromě loutky líbil tematicky ten s tajemným zrcadlem. Zrcadla jsou totiž zrádná a už jen fakt, že vše, co odráží, převrátí, je poněkud zneklidňující. Ovšem než se nechat zrcadlem pohltit, je lepší ho rozbít a riskovat tak sedm let smůly. Velmi dobře jsou pak jednotlivá vyprávění spojena s Waltrem Craigem (Mervyn Johns), jehož trápí noční můry. Konec očekávaný a přesto perfektní. Skvělá černobílá kamera navozuje šerosvitnými obrazy spojenými s hudbou patřičnou atmosféru. (04.01.2021)

Věřte nevěřte... První půlhodinu jsem z tohoto souboru vyprávění strašidelných historek v podivné společnosti příliš nadšen nebyl a připadalo mi to spíše průměrné. První krátká povídka s noční můrou včetně podobného vyústění se později dočkala určitě působivějšího zpracování v rámci seriálové Zóny soumraku (viz. Twenty-Two), ta nasledující měla sice jeden zajímavý mysteriózně hororový prvek, ale skončila pro mě brzy téměř bez pointy a povídání hostů v obyváku mimo povídek mělo pro mě porůznou úroveň. Ale nenechte se odradit, neskončil celý film, pouze druhá povídka a taky v souvislosti s ní se ještě pořád můžete dočkáte překvapení... Třetí povídka se zápletkou ohledně spatřování cizího pokoje v zrcadle nabírá grády toho skutečně výborného z černobílé The Twilight Zone a má již dostatečný časový prostor pořádně rozehrát zajímavý námět, čtvrtá je vcelku příjemnou malou duchařskou komedií v prostředí golfu a poslední páté povídce, která se zaobírá tématem rozdvojené osobností v děsivém příběhu komika a jeho mluvící loutky, procházejícího od úspěšných varietních skečů až po psychopaticky šílené vyústění, nechybí prakticky všechno skvělé z tohoto počinu dohromady: horor, mystično, atmosféra, vtip + rovněž kvalitní filmařina i typické kouzlo starých černobílých filmů pro pamětníky. Originální zakončení povídkového filmu mě překvapilo vtipným propojením všech příběhů a sérii hned několika dobře promyšlených point, částečně donutilo odpustit celku slabší první třetinu a přesvědčilo, že si Přízraky noci tu 4. hvězdičku z mé strany zaslouží! [75%] (29.08.2021)

Ve venkovském penzionu se sejde skupina lidí, z nichž jeden tvrdí, že ostatní zná ze snu. Každý se snaží jeho nervy uchlácholit nějakou historkou o vlastní zkušenosti s něčím, co se jeví jako nadpřirozený úkaz a co považuje za výplod vlastní či cizí bujné fantazie. Britský film, který inspiroval řadu povídkových antologií, jaké do omrzení točila studia Hammer a Amicus, se právě pro své prvenství dodnes silně přeceňuje. Překvapivě byl natočen v produkci studia Ealing, které jinak vyrábělo převážně komedie, a s výjimkou poslední povídky, v níž Michael Redgrave hraje schizofrenického břichomluvce (stejná myšlenka byla zpracována dřív i později) jde vlastně o sérii anekdot se slabými pointami. Možná že kdyby povídek nebylo pět, ale jen tři (americké distribuci se tak jako tak dvě nezdály a z tamější verze byl golfový a vánoční příběh vystřižen), které by se důkladněji rozvinuly, aby ta třetí nebyla jediná nadprůměrná, šel bych nad tři hvězdičky. 60% (01.12.2010)

Aj dnes bez problémov pozerateľná hororová antológia. Vlastne ona je príťažlivá práve kvôli tomu, že je tak starého dáta, pretože jednotlivé príbehy už príliš neohúria. Ale sú krátke a nakoniec skvele zapadanú do celku. Najlepšia bude asi pre každého posledná poviedka;, v určitom zmysle predchodca Psycha. Ak by ale všetko nebolo vysvetlené tak, ako si to tvorcovia vymysleli, išlo by skôr už len o raritu. A určite si film zaslúži odporúčanie tým, ktorí chápu, že strašenie nezávisí na kadencii ľakačiek a ich hlasitosti. Tu ich občas skvele nahradí aj humor. A ono celé je to v podstate jeden čierno humorný vtip. A v istom zmysle ide aj o fungovanie príbehu na princípe mobiovej pásky. (12.11.2022)