Jak jsme hráli čáru

Film mě docela zklamal. Podivně zpracovaný námět, v kterém se prolíná pravda se smyšlenkami. I podle mě dal korunu tomuto dílu český dabing. Je až směšné uvádět jako důvod, že by slovenštině dnešní děti nerozuměly. Nemáme strach pouštět dětem filmy v angličtině, ale obáváme se, že by nezvládly slovenštinu. Většinu pro ně neznámých výrazů by pochopily z kontextu. Také by se mohly zeptat rodičů nebo prarodičů a v nejhorším případě si neznámá slova vygůglit. (31.05.2016)

Som trochu sklamaná z tak nízkeho hodnotenia, ktoré si podľa mňa tento film nezaslúži. Zdá sa, že jeho divácky úspech je významne ovplyvnený tým,či bol vzhliadnutý v pôvodnej alebo predabovanej verzii. U mňa v pohode po všetkých stránkach. Detskí herci to utiahli k spokojnosti a vedľa skúsenejších hercov vyzneli prirodzene, tak ako aj samotné dialógy, čo býva najväčší problém v slovenských filmoch v poslednej dobe. Pišťánek po obsahovej stránke poskytol autobiografické zápisky z detských čias, spomienky na vzťahy k vrstovníkom, k starým rodičom, k vlasti a tento príjemný spomienkový obraz prostredníctvim detskej optiky sa podarilo Nvotovi uchovať. Nekomplikovaný dej, priamočiare herecké výkony a "malá životná dráma" podaná humorne aj vážne, bez zbytočností a jednoducho. (18.01.2015)

Vonkoncom nechápem ako mi tento film mohol tak dlho unikať. Pokiaľ máte radi filmy s námetom ako napríklad Báječná léta pod psa (1997) alebo Pelíšky (1999), tak ste na správnej adrese. Aj tu sa rozoberá dospievanie detí v ťažkej dobe socializmu a nazeranie detskými očami na niektoré sociálne problémy v súvislosti s touto ideológiou. Rukojemník dokázal jasne a presvedčivo pomenovať, čo je v živote naozaj dôležité. Podrobnejšie rozobral napríklad úctu k predkom, na ktorú sa žiaľ v dnešnej dobe čoraz častejšie zabúda. Lasica mi tu ale vadil, nemôžem si pomôcť, neznášam ho. Tiež škoda, že sa film predaboval do češtiny, vyznievalo to komicky - osudová chyba, ktorá podľa môjho názoru zapríčinila, že film prešiel kinami v podstate bez povšimnutia. Slabší nadpriemer. 70/100 (15.04.2021)

Skvělé herecké výkony se zde setkávají s chatrným scénářem, což ve výsledku z filmu dělá průměrný film s ústředním dětským hrdinou odehrávajícím se od prosince 1967 do srpna 1968. Škoda nedovyprávěného příběhu podivína Honzy, škoda nedotažení Černé gardy. Zdá se mi, že Jak jsme hráli čáru byl natočen jen kvůli posledním pěti minutám a z prvních devadesáti minut se vytvořila jen vata, aby film měl tu správnou stopáž. Nicméně, jak už jsem napsala, Milan Lasica a maďarsky nadávající Libuška Šafránková jsou perfektní a malý Richard Labuda mě příjemně překvapil svou přirozeností a civilním herectvím. Vánoční slohovky film skvěle uvedly a byla škoda, že v podobném duchu se film neodehrával dál. (01.06.2015)

Když jsem po pár minutách zjistil, že koukám na předabovanou verzi (ze slovenštiny!) filmu, tak jsem se docela zhrozil. Ten dabing je místy fakt dost děsnej, ale jinak se jedná o příjemné filmové překvapení. Je to trochu epizodické, trochu vykonstruované, ale taky milé a myslím, že i dobře dobu vystihující (což ale úplně neposoudím). Vizuálně televizně působící, ale herecky velmi přirozené - zejména trojice Lasica, Šafránková, Vetchý. Ale i děcka v pohodě, zejména "pomalejší" kamarád hrající očima. Celkově po emoční stránce je to skvěle zvládnuté, i když pravda, místy za cenu již zmiňované určité vykonstruovanosti. (21.03.2019)