Jak jsme hráli čáru

Česká republika má Obecnou školu, Slovensko Rukojemníka. Jde sice o drsnější film, přes to se jedná o dobrou podívanou. Herecké obsazení je velice podařené, jak u dětských představitelů, tak u dospělých všech zúčastněných. Film doporučuji jednoznačně sledovat v originálním slovenském znění, neb na plackách vyšel i z neznámých důvodů předabován do češtiny a to je tedy peklo, dokonce i od herců, kteří mluví sami sebe. Snad jen malinko přidat humoru a ubrat politiky by neuškodilo, ale jinak velmi příjemně strávených sto minut. (26.05.2015)

Mám moc rád Milana Lasicu i Libuši Šafránkovou, a mám taky rád filmy s historickými náměty. Dlouho jsem se na tento film těšil (zvláště když se psalo, že jde o slovenské Pelíšky v kombinaci se slovenskou Obecnou školu) a říkal si, že nechápu, proč má film přeci jen relativní nižší hodnocení. A taky jsem si myslel, že tomu filmu jistě dám plný počet hvězdiček. Očekávání tak nakonec bylo asi přeci jen trošku vyšší, než realita. Není pochyb, že jde o pěkný snímek s řadou silných témat (šikana, zaostalý spolužák, smrt...). Jen možná jich zde je na jeden film až moc. Občas mi přišlo, že autoři nemají jasno, zda cílí na dětského nebo dospělého diváka. Pro toho dětského zde těch vážných témat bylo podle mě až moc, dospělý zas mohl někdy mít pocit, že to vyobrazení dobových reálií mohlo být přesnější. I když chápu, že tady šlo asi primárně o to ukázat pohled na tehdejší dobu očima dítěte. Na to mi zde možná ale zase chybělo trošku více humoru. Ovšem vyobrazení zla v dětském světě (šikana) zde bylo excelentní a už jenom za toto je třeba film ocenit. Stejně tak vynikající jsou všechny scény s Milanem Lasicou (a jeho závěrečná posmutnělá píseň během titulků je krásný bonus navíc). A snad už ani nikoho nepřekvapí, jak skvěle se zde s rolí pohraničníka s lidskou tváří vypořádal Ondřej Vetchý. Ještě si neodpustím komentář k určité historické nelogičnosti ve scénáři. Že do roku 1968 nebylo možné, aby se chlapec dostal za svými rodiči do Rakouska, tomu rozumím. Ale že to nešlo v období pražského jara a že to zas najednou šlo po sovětské okupaci, to mi trošku nedává logiku. (06.02.2017)

Tak hláška "až se naučíš maďarsky, tak budeš pořádný slovák" ma tak trochu zaskočila, mimo iné aj preto, že sa potom už nikto nezmienil, že až sa zas chlapec naučí pochlebovať nemcom, bude konečne poriadny čech. No čo už. Celkove to ušlo. Lasica bol štandardne sofistikovaný a Šafránková? Ak to smiem, ako pravá slovenka posúdiť, maďarštinu má tragickú:D Každopádne Noga nám strašne zostarol, ale aj tak ľutujem, že tam mal len malinkatú roličku. Príbeh pekný a obsadenie vynikajúce. (20.06.2016)

Další snímek, vypořádávající se s rudou minulosti naší společné republiky. Opět před srpnové týdny a měsíce a opět osobní i rodinné osudy. V tomto případě má ovšem film velmi slušnou úroveň, až na pár trochu laciných míst a také možná přehnané chování některých dětí (banda černogardistov by se spíše hodila do filmu z konce druhé sv. války) se jedná o velmi autentickou podívanou do minulosti. Ukázkové vedení dětských herců je základem kvalit celého snímku a může být inspirací pro mnoho jiných tvůrců. Slovenština, čeština maďarština, skvělá režie i velmi slušné vyprávění Petrova příběhu, jehož dospívání se díky době velmi urychlí a jeho morální priority se stávají silnějšími než u většiny dospělých. (02.01.2016)

Kiny to prošumělo, ale uvedení v televizi bylo hodně fajn. Milan Lasica a Libuše Šafránková v rolích prarodičů perfektní a Ondřej Vetchý taktéž nezklamal. Příjemné retro s pár tragickými momenty, ovšem nekončí se tak fatálně jako třeba Pelíšky nebo Rebelové. O to víc je Čára lepší než oba zmíněné filmy. (29.05.2016)