Amores perros - Láska je kurva

Dokonalá, košatá nádhera rozvětvená do několika příběhů, které však svírá jednotící myšlenka o ničivosti a zrádnosti lásky. Kdybych měl hledat chyby, musel bych si vymýšlet a připadal bych si jako liliput plivající na Mont Everest. Dokonce i název, který jsem předtím pokládal za zbytečně lascivní, jsem po závěrečných titulcích musel uznat za jediný možný. (23.07.2009)

Originální a zajímavý film je pozoruhodně odtočen. Jinak, než jsme zvyklí, ovšem typicky pro pana Iñárritu, který se v tomhle vyžívá a dává divákovi možnost si poskládat mozaiku. Jeho tvorbu jsem viděl nezvykle obráceným způsobem, Babel, později 21 gramů a klenot jako Amores perros jsem si nemohl přeci nechat ujít. Jsem rád, že jsem situace využil, ale film je zbytečně zdlouhavý a často emočně nevyvážený, příběhové linie jsou propastně rozdíloné, první část byla spíše nudná. Druhá hodně realistická a nejzajímavější. Třetí hodně napnutá, emočně přetékala i díky výborně vybrané muzice. Kdybych si měl vybrat mezi Babelem, Amores nebo 21 gramy... nevyberu si ani jedno, protože s jeho tvorbou se nemohu úplně stotožnit. (27.04.2008)

Iňárritu má režii opět v malíku a trojici spletitých příběhů propojuje s takovou obratností, jako by od narození nedělal nic jiného než běhal s kamerou napříč městskou džunglí. Na tomhle jeho výletu bych viděl jen dvě velké slabiny, a to že jednak hraje místy strašně moc na efekt a vzdává se tak své podmanivé autenticity, a pak také kvůli přemrštěné stopáži už v závěru docela silně nudí a nevyúsťuje vlastně v nic, co by diváka nějak vytrhlo z letargie. Líbily se mi první dva příběhy a vesměs jsem si liboval, jak to Alejandrovi zatím všechno krásně vychází, ale naopak mě hodně zklamalo, že námětem nejzajímavější pasáž o nájemném zabijákovi vyšla úplně vniveč, stejně jako pokus o citové obměkčení v závěru. Je to rozhodně velice dobrý film, který za těch 150 minut asi stojí, ale nic přelomového nebo vysloveně neobvyklého se také zdaleka nekonalo. Alespoň se ukázalo, jakým je Pulp Fiction v daném okruhu filmů nedotknutelným vládcem. 75% (25.06.2013)

První příběh mě neskutečně bavil. Opravdu, lepších 50 minut jsem už dlouho neviděl a věřil jsem, že tohle bude další skvělý film od režiséra, který natočil 21 gramů. Jenže pak přišel druhý příběh a tam to začalo malinko drhnout, ale stále to bylo nadprůměrné. A nakonec přišel poslední příběh, který šel totálně mimo mě. Tím nechci říct, že by byl nějak špatný nebo vyloženě hloupý, jen mi prostě nesedl a klidně bych se bez něj obešel. Kdybych mohl své hodnocení rozkouskovat, bylo by to zřejmě takto: První příběh - 100 %, druhý - 80 %, třetí - 60 %. Bylo pro mě velkým zklamáním, že film, který začne tak skvěle, skončí tak… nezáživně. Dohromady mi vychází nějakých 80 %, což zcela odpovídá. Protože Amores perros je nadprůměrný film, ale až tak, aby byl na IMDb hodnocen jako 164. nejlepší film, zase ne. Osobně bych místo něj dosadil právě 21 gramů, který mě bavil celý a mnohem víc, i přes své složité retrospektivní vyprávění. (09.08.2010)

(1001) Nerozumím tomu. To nejsou tři propletené příběhy, to je film složený ze tří povídek. A tak ani tak nechápu, co to má znamenat. A abych napsala víc než jenom tři věty, tak dodám ještě zpětné uvědomění, proč mě to ani nezajímá: Nikdo z těch postav není dobrý člověk (Gael k tomu má asi nejvíc nakročeno, ale i on se chová hned od začátku dost problematicky). Proč bych se měla dívat na film výlučně jenom o zlých a špatných lidech. (30.01.2019)