Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kolia žije v malém městě blízko Barentsova moře na severu Ruska. Hned vedle domu, kde žije se svou mladou ženou Lilya a synem z prvního manželství, má vlastní autoopravnu. Avšak starosta blízkého města, Vadim Shelevyat, ho chce o dům, pozemek i práci připravit. Kolia se nenechá koupit, je neústupný a odmítá se vzdát. Nejen majetku a vlastní půdy, ale i veškeré té krásy, která ho již od dětství obklopuje. Vadim se stává stále více agresivním. (Film Europe)

(více)

Videa (12)

Trailer 1

Recenze (325)

jojinecko 

všechny recenze uživatele

Ak niekto môže byť nástupcom Tarkovského v zmysle lyriky, obrazu a schopnosti prinášať silné zážitky je to Zvjagincev. Má silný cit pre vykreslenie postáv a výpovede pomocou obrazu, kamery...všetkého. Leviatan je toho ďalším dôkazom. Silný film! Btw... keď som sa dávnejšie rozprával o tomto filme s jedným chlapíkom, ktorý žil v okolí Murmanska viac rokov povedal, že toto nie je film, toto je autentický "dokument a presná sonda do prostredia a ľudí. ()

pm 

všechny recenze uživatele

Po nadšení z prvních dvou filmů režiséra Zvjaginceva, kde (alespoň pro mne) celkový dojem dotvářel Lavroněnkův herecký výraz, jsem Jelenu v mnoha ohledech vnímala jako zklamání. Leviatanem je tedy zpátky ve hře. Někdo by mu ale mohl prozradit, že spoluprací s Philipem Glassem žádnou hitparádu nezboří. Po celou dobu závěrečných titulků jsem z toho rachotu měla jen nepříjemný a hloupý pocit. ()

Reklama

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

(49th KVIFF) Proti Leviathanovi nemá jedinec žádnou páku. "Ty žádná práva nemáš, neměls, a nikdy mít nebudeš." V krásném přímořském prostředí severozápadního Ruska rozehrává Zvjagincev tragédii jedné rodiny a současně odhaluje nepěkný stav současné (nejen ruské) společnosti a církve. Leviatan možná člověku úplně nepohne srdcem, nenechá ho sedět v němém úžasu, ale scénář a režijní uchopení jsou tak perfekcionistické a cílevědomé, že to nejde neocenit. Některé festivalové pětihvězdy jsem dal spíš srdcem, v tomto případě je dávám spíš hlavou. Což však nijak nezpochybňuje jejich sílu. A aby nedošlo k omylu - některé sekvence Leviatana dokážou emoce vyždímat hravě. Pohled na majestátní moře, na vlny, tříštící se o rozeklané skály, do toho majestátní hudba, kdy si člověk uvědomí malost člověka a beznadějnost jeho boje s autoritou, to jsou momenty, které husí kůži vyvolají a rezonují i déle po projekci. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

DODATOK: Po druhej projekcii cítim povinnosť vyjadriť sa k negatívnym názorom a uviesť svoj názor a interpretáciu. Ono sa možno zdá, že Leviatan len produkuje repetitívnu morálnu a spoločenskú šifru zľahka postriebrenú spirituálnym atakom, okázalo v hre na umenie napojenú na národné historické povedomie, ktorá sa diletantsky nenavracia k mnohému povedanému a bez akéhokoľvek glancu a dôstojnosti sa len brodí v bezvýznamnej prázdnote; nie je to však pravdou. V skutočnosti sa však nie medzi riadkami, ale priamo a neodbytne táže na diváka (pretože on sám túto situáciu viac než dobre pozná z médií a umelecky kritických diel), aby si na tie zásadné otázky odpovedal sám. Toto chceme? Sme takí? Sú takí oni? Chceme, aby takí boli? To, čo chýba, musíme doplniť podľa vlastného svedomia. ////////// Lenže realita je iná a, ako poznamenáva Ligter, význam posledného Zvjagincevovho filmu bude zreteľnejší až v budúcnosti. Leviatan je totiž predovšetkým pedantnou, čiernym humorom sršiacou metaforickou reakciou na situáciu v ruskom filme (zhruba od roku 2010, pričom v roku 2012 došlo k ďalšiemu zhoršeniu, sprísneniu a dôrazu na propagandu a komerčnosť pod tlakom Putinovej a Medinského politiky) ktorú s presnosťou odráža v desivo dokonale namierenom zrkadle. Áno, je to presne ten typ filmu, ktorý predstavuje realitu tak, ako ju túžime vidieť, aby sme sa mohli pohodlne uvelebiť v našich pohovkách a povedať si: "Šťastie, že nežijeme v Rusku." A áno, je tak zámerne. Nie však preto, aby odhalil autorskú impotenciu tvorcov, ale jednoducho preto, že naráža na zžieravo mrazivú skutočnosť. Teda že už na dlhú dobu ďalší ruský film, ktorý by sa priamo dotýkal týchto tém, zasahujúcich rovnakým spôsobom (korupcia, vydieranie, pohlcovanie "malých a slabých" tými "veľkými a silnými") i do sféry filmu, neuvidíme. Zato uvidíme stále častejšie filmy natočené presne takýmto, štrukturálne neinvenčným, no skutočne a permanentne bezobsažným štýlom. A keby takým Zvjagincevov film (zdanlivo) nebol, nikdy by sa k nám nebol dostal. ////////// I práve preto sa neodohráva dej v metropole Ruska, ale vyberá si odľahlé miesto kdesi ďaleko, kam ruky Moskvy v prípade potreby dočiahnu, ale oči nedovidia a uši nedopočujú. Navodzuje sa tak vzťah medzi vidieckou a urbánnou oblasťou, ktoré fungujú ako dva svety. V meste funguje zlo, ktoré je omnoho zhubnejšie, no naproti tomu skryté a preto nebezpečnejšie (ruský Filmový fond, ktorý diktuje ambicióznym režisérom tematické okruhy). Na vidieku funguje zlo menšie, len s regionálnymi ambíciami, no odvážnejšie a neskrývajúce svoju pravú tvár. A tak ani Zvjagincev neskrýva pravú tvár svojej výpovede, ktorá na dôležitosti a sile nadobudne až časom. A je len na nás, či pochopíme, čo nám komunikuje, a začneme si uvedomovať hrozivý súmrak nad kinematografickým gigantom (ktorý pre mňa symbolizuje scéna rúcania domu), ktorý si začína miesto serióznych diel budovať monumentálne pomníky vlastnej veľkosti. Leviafan je pomníkom Zvjagincevových ambícií a filmovej kariéry, do ktorého precízne ukryl to posledné, čo ešte môže povedať. Význam Zlatej palmy za scenár preto považujem za prvý krok k politickej očiste - teda v prípade, že porota tento úmysel chápe rovnako. ////////// Pôvodný komentár k 30.6.2014: [AFF 2014] Z času na čas sa objaví film, ktorý rozvíri hladinu a vyvolá vlnu ohlasov - v istých kruhoch značne negatívnych vďaka tomu, čo zobrazuje. Film, ktorý svojou koncepciou a obsahom zatrasie divákom, aby mu otvoril oči. Takým je aj najnovšia snímka Andreja Zvjaginceva. Univerzálne podobenstvo o súboji machiavellistickej samosprávy uzurpujúcej moc (toť onen "Leviathan") s obyčajným bezradným človekom nachádza paralely s cárskym Ruskom a Sovietskym zväzom, zároveň je však dosadené do konkretizovaných kulís moderného portrétu odľahlej časti krajiny, v ktorej bez obalu necháva vynárať sa spod povrchu korupciu, pokrytectvo, lži, podvody, neveru, alkoholizmus (večný problém sarkasticky uštipačne kritizovaný) a zločin pod rúškou zmanipulovanej byrokratickej mašinérie, drtiacej mäso a kosti a zanechávajúcej len trosky a telá, dohnaný ad absurdum. Komentár o úpadku súčasnej ruskej matičky zeme, mrazivý thriller, psychologická drobnokresba charakterov, strhujúca dráma, poeticko-realistický komplexne naratívny celok. Prirovnanie pokrytectva držiteľov moci k pravoslávnej cirkvi, otvorená kritika "svetskej pravdy" a toho, čo je prehlasované za "božiu pravdu", nádych spirituálnosti a pritom odsudzovanie fungovania náboženstva mocných v tom istom momente, sila peňazí a účel svetiaci prostriedky. Precízna réžia, brilantné herecké výkony, súdržnosť deja a okázalej formy (kamera a panoramatické symbolické zábery krajiny sú na špeciálny stĺpček). Najväčšia udalosť ruskej kinematografie aktuálnej sezóny a zároveň film, ktorý má svoj význam a treba ho vidieť. 100% () (méně) (více)

Marigold 

všechny recenze uživatele

V Cannes se nedávají ceny za zásluhy a Zvjagincevův scénář si jí zaslouží. Přesně vybalancovává různé žánrové prvky, funguje jako intimní studie i ambiciózní metafora ruské reality. Postava Kolji je postavená přesně tak, aby během filmu nebudila lítost, nicméně jeho poslední slova nakonec zafungují jako připomínka nejhlubší lidské bezmoci. Leviatan je lyrický, vnímavý, vtipný, zkomponovaný s naprostou rozvahou a mistrovským citem pro každý záběr (zrcadlení úvodu a závěru, statické celky krajiny). Práce s rozpadající se architekturou je neokázalá, přitom reflektuje pozvolný hrdinův pád a okoralý systém, který automaticky chrlí paragrafy, velebná slova o pravdě a bohu, aby zakryl pokrytecké opojení mocí. Autority jsou ve skutečnosti podobné bagru, který zlovolně rozbíjí na padrť jistě prohnilý dům obyčejného člověka. Je v tom něco rusky patetického, moralistního, vzletného, krásného a zdrcujícího. A je dobré si uvědomit, že ze Zvjagincevovy strany nejde o nějaké ušlechtilé a bezvýznamné umělecké gesto, ale o odvážný čin, který zřejmě ovlivní přinejmenším jeho filmařskou kariéru v Rusku. [100%] ()

Galerie (89)

Zajímavosti (8)

  • Při prvním setkání starosty (Roman Madyanov) a Nikolaye (Aleksey Serebryakov) jsou oba muži opilí. Aleksey Serebryakov se skutečně opil, a to do takové míry, že musel pro nevolnost odejít ze scény. Roman Madyanov, který byl střízlivý, nakonec téměř celou scénu odehrál bez svého protějšku. (KidWithGun)
  • Ruská premiéra byla posunuta o tři měsíce kvůli tomu, že z filmu musely být odstraněny vulgarity. Ruští diváci, kteří si film nelegálně stáhnou, tak uvidí plnohodnotnější dílo než návštěvníci kin. (mr.filo)
  • Název filmu odkazuje ke knize Leviathan, neboli o podstatě, zřízení a moci státu církevního a občanského od anglického filozofa Thomase Hobbse, její název je poté odvozen od biblické mořské nestvůry Leviathana. Z uvedeného Hobbsova pojednání pochází známý výrok "Člověk člověku vlkem." (Charlizee)

Související novinky

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

09.07.2015

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 9. do 15. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Oscary 2015 - výsledky

Oscary 2015 - výsledky

23.02.2015

Oscarová plichta. Víceméně. Americká akademie umění a věd vybrala nejlepší film minulého roku a je jím Birdman mexického režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritu. Birdman získal celkem čtyři sošky,… (více)

Oscarové nominace 2015

Oscarové nominace 2015

15.01.2015

Oscarové nominace jsou na světě. Letošní 87. ročník bude především duelem Grandhotelu Budapešť a Birdmana, jež čeká zápolení o devět sošek. Osm si jich může odnést Kód Enigmy, šest Chlapectví nebo… (více)

72. Zlaté glóby - výsledky

72. Zlaté glóby - výsledky

12.01.2015

V losangeleském hotelu Beverly Hilton byly uděleny 72. Zlaté glóby, kterými Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu oceňuje každý rok nejlepší filmové a televizní počiny. Nejúspěšnějším filmem… (více)

Reklama

Reklama