Mlha nad mořem

Dráma, ktorá sa v polovičke pretavila do slušného thrilleru a ja som sa nestačila čudovať. Veriť, či neveriť. Pravda, či lož. V každom prípade to má dosť dobrú atmosféru, výpravu a kameru. Je to vlastne celkom smutný príbeh o tom, čoho všetkého je človek schopný vo vypätých situáciách a čo všetko sa v ňom skrýva. (28.08.2015)

Pre mňa funkčné vo viacerých ohľadoch. Či už sa jedná o postupnú prípravu na katastrofu, pretože loď je v dezolátnom stave a snaha privyrobiť si načierno je v zásade dobrým úmyslom kapitána uživiť svoju posádku a opraviť loď - alebo vzťahy ktoré sú katastrofou narušené. Smrť sa tu stáva katalyzátorom straty akejkoľvek ľudskej morálnej čistoty. Väčšina postáv sa tak dostáva na odvrátenú stranu a robí veci, aké by za iných okolností neurobila. Cítiť za tým silnú emocionálnu a psychickú traumu ( pretože sú to všetci vo svojej podstate dobráci) s ktorou sa nevedia vôbec vysporiadať. Dokonca aj koniec nesie v sebe krásnu poetiku za ktorú som vďačný, hoci som bol z nej zo začiatku trochu neistý. Je to dobre spravený film. Silné charaktery, dobrá atmosféra a inteligentný scenár. (05.02.2020)

Film jsem delší dobu odkládal, tyhle lodní thrillery většinou u mne dopadly špatně ( Kapringen, Captain Phillips) zkratka to není má krevní skupina, ale Sea Fog mi byl sympatický už od začátku zřejmě kvůli původu filmu. Slušný námět, poutavá výprava, hezky zobrazená psychologie postav a od působivého zvratu, atmosféra hezky zhoustne, kapitán zmagoří a začne slušná vybíjená posádky ( kde je velká škoda, že jsme ochuzeni o veškeré brutální záběry, zrovna od Koree by jeden čekal nějakou šťavnatou brutalitu, jsem si jist, kdyby se zde tlačilo na pilu jako v I Saw the Devil, tak tenhle film otřásne žebříčky všech!), ale stejně je to hezky znepokojivé, napínavé a poměrně drsné. Dobrý film. 80% (12.07.2015)

Scenárista Sim Seong-bo stál u zrodu jednoho z nejzásadnějších a nejlepších korejských filmů, přelomových a pro mnohé i průlomových "Vzpomínek na vraha" režiséra Bonga Joon-hoa. Po deseti letech, kdy jeho filmografie překvapivě zela prázdnotou, se vrátil díky produkční záštitě Bonga nejen novým scénářem, ale i vlastní režií. Na rukopis tvůrce upozorňuje již důmyslné evokování doby děje, které stejně jako ve "Vzpomínkách na vraha" probíhá skrze dobové paradoxy a absurdity - v tomto případě v nejrůznějších detailech, ale i doslovně připomenutý rozpor, že jihokorejští rybáři, na které doléhají sociální a existenční problémy doby mezinárodní finanční krize přelomu tisíciletí, se z nouze uchýlili k pašování ilegálních emigrantů, kteří naopak do Jižní Koreje směřují ve vidině vyšších platů a zajištění svých rodin doma. "Mlha nad mořem" na jedné straně vykazuje řadu paralel s Bongovým "Snowpiercerem", nicméně oba filmy zůstávají zásadně odlišné a zcela osobité. Oba se odehrávají na uzavřeném prostoru (vlak, loď), který je obklopen živly a kde se sehraje sociálně motivované drama a vzpoura. Zatímco "Snowpiercer" ale předkládá alegorii, kde hrdinové nahlídnou všechna patra společenského statu quo a jejich cílem je převrácení, či dokonce svržení hierarchické pyramidy, "Mlha nad mořem" představuje realistické drama, kde sociální systém a kapitalismus na postavy přímo doléhají, ale ty nemohou ze své pozice tlakům jakkoli vzdorovat. Tomu ostatně i odpovídá formální zpracování, kdy Bongův film charakterizuje pohyb po přímce zosobněné vlakem, zatímco Simovo drama se odehrává na jednom prostoru, potažmo se točí ve spirále tří provázaných jevišť - prosvětlená a teplá strojovna, šedá paluba vystavená živlům a temně zlověstná chladící komora na ryby. Na nich pak bravurní scénář rozehrává myšlenkově i emočně vypjaté drama, kde morálka naráží na strach o existenční budoucnost a posléze i prosté přežití. Skvělé úvodní rozkreslení charakterů předjímá, že zde nepůjde o žánrový střet dobra a zla či ideálů a egoismu, ale naopak o obraz obyčejných lidí, kteří se ocitnou v krajní situaci. Ta je příznačně natolik extrémní, že jedním z úniků se stává šílenství, které přichází ne v reakci na nějakou temnotu lidské duše či absolutní zlo, ale coby opozice k činům konaným s naprostou racionalitou v patové situaci tváří tvář existenčních obav o to, jaké následky by vzniklá situace měla pro vlastní titěrné životy rybářů. Proto také finále filmu, které by jinde vyznívalo nastavovaně, doslovně několikrát odpírá prosté a jednoznačné uzavření nějakým happy endem, protože ten prostě není možný, neboť prožité události a především poznání o lidské podstatě navždy zůstanou rezonovat v přeživších. A to samé platí i o divácích a jejich zážitku z filmu. (07.12.2014)

Prva polovica filmu pôsobi ako civilna drama o tvrdom zivote rybarov. Postupne sa zoznamime s ich rodinnym zazemim a tazkou robotou na lodi, ktora uz ani velmi nevynaša a tak sa kapitan rozhodne prijat nebezpecny dzob. Prepašuje nejakych tych imigrantov do Korey. V polovici filmu ale nastane zvrat a ladenie filmu sa zmeni na horor v ktorom sa posadka zacne nezmyselne vyvrazdovat. Od toho zvratu som vôbec nechapal spravanie postav. Tej ich nahlej zmene z normalnych ludi na vrazdiacich psychopatov som neveril. Takze som necitil ani stipku napätia ale skôr to na mna pôsobilo ako trapna komedia. Bolo mi uplne jedno kto a ci vôbec niekto to z nich prezije. Jednotlive umrtia boli sice krvave, ale väcsinou pôsobili dost nahodne a komicky. Takze po prvej polovici, ktora tiez nebola dvakrat zaujimava, ma film nadobro stratil. 4/10. (20.08.2017)