Eden
Obsahy(1)
Po mezinárodním úspěchu filmů Kipur a Kadosh se izraelský režisér Amos Gitai chopil ambiciózního projektu pojednávajícího o budování židovského státu. Snímek vychází z literární předlohy Arthura Millera, který se dokonce ujal hereckého partu, ztvárnil otce dvou ústředních postav. Do hlavních rolí režisér získal vycházející britské a americké charakterní představitele Samanthu Mortonovou, Thomase Janea a Dannyho Hustona, ale také dokumentaristu Lukea Hollanda, který se ve své tvorbě věnuje holocaustu. Příběh rozprostírající se mezi roky 1940 a 1946 sleduje skupinu pionýrů, kteří ve stínu pogromu probíhajícího v Evropě plánují své životy v Palestině, jež tou dobou ještě je pod vládou Velké Británie. Každá z postav vyprávění zastupuje jinou stranu otázky židovství, výstavby Svaté země a vztažení se k holocaustu za druhé světové války. Režisér nepodává divákům doslovná vodítka pro pozadí a motivace postav, ale nechává je skrze detaily ve scéně či dialogu vyvodit, v jakém roce se dotyčná sekvence odehrává či do jaké části politického spektra určitá figura náleží. Ústřední hrdinkou je Samantha (Samantha Mortonová) provdaná za levicového architekta Dova (Thomas Jane), který je zapálený vizí nového města a svou družku zanedbává. Za Samanthou přijíždí z USA její bratr Kaman (Danny Huston), pro něhož je Palestina především obchodní příležitostí a jenž hodlá vydělat na odkupování pozemků od Arabů. Samantha nachází pochopení u knihkupce a umírněného politického aktivisty Kalkovského (Luke Holland), který ve svém obchodě poskytuje zázemí bojovnici paramilitární organizace Silvii (Daphna Kastnerová). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Zlatý Lev - výběr ()
Vůle k národu ... Je podivující, jak se míněné a prohlašované odlišuje od skutečného. Historie může položit otázku, zda jsou oběti pogromů a holocaustu dostatečnou cenou za zemi, kterou odebrali jinému národu, aby vznikl nový stát, a také ukázat, jak se vlny násilí přelévají z jednoho národa na jiný jako v dětské hře "Pošli to dál". Osidlování a přisvojení palestinského území Židy mělo své příčiny a probíhalo plíživě - ve třech hlavních vlnách počínaje rokem 1881: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alija. Podobné se v historii lidstva dělo mnohokrát. Proč se svět tolik zajímá zrovna o tento stát a o tento národ? Vyvolenost Bohem je pochybné štěstí i pochybná sláva. ___ Film natočil nějaký flegmatický divadelní režisér a (nejen proto) je lepší se tomuto filmu dalekým obloukem vyhnout. Mnohem víc zážitků a informací poskytne čtení Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%A1_brig%C3%A1da / http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9. ()
Z hlediska dobového kontextu ideologicky odporný a co do vyprávění nehorázně otravný budovatelský blábol nepokrytě oslavující židovské průkopníky, kteří ve 30. a 40. letech připravovali izraelský stát, vyznívá jako důmyslně podvratný antisemitský projekt. Po vytrpění této směšně toporné a sebestředné emo masáže by totiž své přesvědčení změnil i Oskar Schindler. K filmu by se měla přikládat flaška alkoholu a následující drinking game: 1panák - dvě postavy se baví, ale nekoukají se na sebe, aby mohly být obě z anfasu v jednom záběru; 1 panák – někdo odříkává projev či cituje knihu; 1 panák – Arabové zobrazení jako exotičtí primitivové; dožahnout flašku – podesáté zazní stejná skladba Gustava Mahlera. Ne že by díky hraní byl film jakkoli podnětnější, ale aspoň by diváci po půl hodině byli našrot a zbytek stopáže tak mohli přečkat v alkoholovém komatu. Knižní předloha Arthura Millera může mít své kvality, ale film je otřesným příkladem nepovedené adaptace, kde se v dialozích ukazuje propastnost mezi literárním textem a živou řečí. ()
JFL komentář velice trefný. Ještě bych dodal, že při kouření hlavní hrdinky čekej erotickou scénu nebo alespoň erotické téma. Špatné; dlouhé i při rychlosti 2x (kterou jsem zařadil po půli); blábol; plné hluchých míst a plné zpráv, které mě ani nezajímaly. ()
Tak takto nízké hodnocení jsem u tohoto filmu nečekala. Je jasné, že film vychází z nějaké statičtější divadelní předlohy, i proto nemá takový švih a spád. Možná, že režisér nechal postavy schválně jednat bez větších emocí. Přesto má film své kouzlo a rozhodně je v něm vyjádřena nejedna zajímavá myšlenka... a že by to byl film odpadní? O tom tedy silně pochybuju. Spousty "odpadních filmů" má tady na ČSFD nadprůměrná hodnocení... asi je něco shnilého ve státě dánském... :-) ()
Reklama