Mládí

Je vskutku zvláštní, jak jsem si během závěrečné, emocionální skladby (Simple Song #3) stmelil mé, do té doby negativní pocity monotónnosti a stereotypní nudy do jednoho, velkého dechberoucího obrazce, kdy jsem si zpětně uvědomil, že ta krásná a melancholická škála pestrobarevných scén dávala dohromady jeden krásný kruh, ve kterém vše se vším souvisí. Těžce, opravdu těžce se takovýto film hodnotí. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (14.01.2016)

Film ozvláštňuje krásná kulisa Švýcarských Alp. Výrazové prostředky uměleckého filmu dost na sebe upozorňují. Evokující hudba je neoddělitelnou součástí zážitku. Rámec, v němž staří přátelé se ohlížejí za minulostí a komentují vlastní život téměř dvě hodiny je bizarní. Ambiciózní dílo, které má své dějové i obrazové hodnoty ovšem už znovu vidět nemusím. (19.01.2016)

S odstupem hodin je to větší a větší tragédie. Vypadá to, že Sorrentino už se přehoupl přes vrchol a pohltil sám sebe. Mládí je vzletné žvatlání o ničem. Prázdné klišé repliky, které mi chvílemi zadělávaly na lobotomii a prázdný obsah zanechávající herce v trapných momentech. Nepochopím, proč člověk, kterému je přes čtyřicet, točí film o stáří a navíc se u toho snaží obsáhnout všeobjímající životní pravdu. Co mě snad ještě víc mrzí, že Sorrentino sebou stáhl Lucu Bigazziho a ten natočil něco, co se nápadně podobá alpským reklamám na bylinné bonbóny. Kamera mi opravdu trhala oči (rozdíl mezi krásnou filmovou kamerou a kýčovitým pseudonádherným odpadem je až nebezpečně malý), nemluvě o "hudebním videoklipu" anebo kompilaci Keitelových hereček. Ať okolo toho chodím z jakékoliv strany, nemůžu si odpustit znechucený úšklebek a pocit zrady v srdci. I ty Paolo. 4/10 (24.10.2015)

Maximum artu, které jsem ještě schopen a ochoten snést. To je možná trochu přehnané hodnocení, navíc je otázka nakolik je to art, když divákovi naservírujete DOKONALÉ obrazy. Naštěstí to zdaleka není jen o nich. To, čím procházejí a o čem vyprávějí tři ústřední postavy, to je sice celkem předvídatelné, ale díky umění jejich představitelů (umocněnému ještě prací scénáristy a režiséra v jedné osobě, kamerou a hudbou/zvukem) si vás jejich vyprávění o životech více i méně výjimečných dokáže zcela podmanit. 80% (05.10.2019)

Neskutečný, ale opravdu neskutečný film. Tak dokonale umělecké propojení obsahu s formou, kde každá scéna srší tolika podněty, každý herecký výkon je precizní a režie kouzelně sebevědomá, jsem už hoodně dlouho neviděl. Jak tak pročítám zdejší komentáře, jsem opravdu rád, že s těmi negativními nemohu souhlasit. Tenhle film a jeho scény se nedají vždy brát doslovně (hint. alegorie, metafory, ... ) a to si mnoho zdejších uživatelů bohužel asi neuvědomila, a přišla tak o dost velký zážitek. Meditace nad životem a uměním, na kterou jen tak nezapomenu. (19.05.2019)