Monsieur de Funès
Louis de Funès Forever
Režie:
Gregory MonroScénář:
Gregory MonroKamera:
Thomas LetellierHrají:
Jamel Debbouze, Alexandre Astier, Guillaume Gallienne, Eric Toledano, Olivier Nakache, Claude Zidi, Mylène Demongeot, Bernard Alane, Serge Korber, Maurice Risch, Pascal Thomas, Roger van Hool (více)Obsahy(1)
Rozdával smích nejen ve Francii, ale po celé Evropě. Jaký byl doopravdy? Asi nejčastějším přídavným jménem užívaným u příležitosti stého výročí prakticky čehokoliv je určitě slovo „neuvěřitelné". V případě legendárního francouzského herce to ale jaksi neplatí. Baví totiž už několikátou generaci lidí, která se pramálo stará o to, kdy ten rtuťovitý mužík, jenž v nich opakovaně vyvolává salvy smíchu, vlastně žil. Ale přesto se sluší připomenout, že Louis de Funes se narodil před sto lety, 31. července 1914. Herec a komik, jehož známe z takových hitů jako Četník ze Saint Tropez, Fantomas, Křidýlko nebo stehýnko a dalších a dalších, měl u nás kongeniálního dabéra – Františka Filipovského. Funesův zjev a Filipovského hlas byly natolik spjaté, že obecenstvo jakékoliv další pokusy o nadabování oblíbeného herce vehementně odmítalo. V čem dodnes spočívá jeho kouzlo? To se snaží odkrýt tvůrci tohoto dokumentu za pomoci dětských diváků a jejich bezprostředních reakcí a poznámek. Nechybí samozřejmě ani řada ukázek z Funesových nejslavnějších filmů. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Souhlasím se Snorlax, názory pisálků z kdejakých tramtárií a duše- a kdovíčehozpytců jsou mi srdečně jedno. Není pochyb o tom, že Louis byl člověk s velikým darem, „darem neustále posilovaným pochybováním a prací“, jak stojí v jeho biografii. Jenže když tahle všeobecně známá skutečnost zazní během padesáti minut popadesáté, jeden si říká, jestli by neměl věnovat čas něčemu lepšímu. Jedinou opravdovou zajímavostí jsou kratičké úryvky rozhovorů se samotným Louisem a ukázky z jeho epizodních roliček v prehistorických filmech, které si k českému divákovi cestu (dosud) nenašly. ()
Zklamalo ale nepřekvapilo mě to v tom, že jako u většiny herců se mluví jenom o jeho hereckém životě. Herci když vypráví, mluví jen o divadle. Asi protože že každý večer hrají a nemají dovolenou. Je zde hodně ukázek s jeho filmů, které notoricky znám s komentářem. Oceňuji pár hlášek jako ""Výraz tváře by měl odpovídat tomu, co říkáme" , "vyrůstal v době, která přála zábavě", "mám rád upřímnější, lidštější a intuitivnější herce". ()
Jak zde již několikrát padlo, dokument nepřináší nic, co by jaksi odkrývalo pravou tvář de Funese nebo co by nechalo pohlédnout do zákulisí jeho života, tedy to, co by mě osobně zajímalo nejvíce. Bohužel tak mám z dokumentu rozporuplné pocity. Na jedné straně je to dokument o jednom z mých nejoblíbenějších herců, na druhé straně se mu ale nevěnuje takovým způsobem, jakým bych si představoval. Chtělo by to víc. ()
Dát ukázky z filmů v dokumentu o LdF v originále znamená, že polovina lidí co se aktivně nedívá ani nezvedne hlavu od počítače. Asi bych v tomhle případě požádal raději Václava Faltuse na těch pár vět, protože Prager je příliš spojován s jinými herci. A k dokumentu: zklamání z provedení i z hloubky výpovědí - děti jsou navíc a jejich tlachání nikoho nezajímá, ze života LdF se kromě informace o jeho infarktu dozvíte kulový (doporučuju si radši přečíst jeho životopis, kdysi ho prodávaly Levné knihy) a ukázky z filmů se omezují na několik málo snímků. Probrat pořádně jeho filmografii včetně nesmělých a často neúspěšných začátků, doplnit otitulkovanými ukázkami, rozebrat postavy které hrál (stačilo komentářem na pozadí ukázek, výpovědi kartářek, seismologů a kdoví málem koho jsou taky k ničemu). Chválím nápad využít jednu scénu v několika jazykových mutacích, tudy cesta vede. ()
Pro mě je Louis de Funes megastar, takže i když tento dokument není ničím přelomový, mě se líbil moc. V dokumentu je zmíněno, z jaké pocházel rodiny, ovšem už zde není, jakou měl svou vlastní rodinu a jaký na něj měla vliv. Uvítal bych také, kdyby krom Mylène Demongeot, Clauda Zidi, Maurice Rischa zde zavzpomínalo více lidí, kteří sním hráli a více ho znali, pokud jsou tedy ještě živí. Jestli jsem dal dokumentu Freddie Mercury: Příběh (2000) 100%, tak tohle je za 90%. ()
Reklama