Obřad

Chabrol pomalu, ale důkladně rozbíhá drama, představuje prostředí buržoázní rodiny a vnáší do dění dvě hlavní ženské postavy. Postupně zneklidňuje střípky z pohnuté minulosti, drobnými konflikty či kontrasty, stále více napíná, nechává stále více hořet plameny a doutnat, až vyrchlí v závěru na diváka přesně načasovanou, strhující bombu... Sophie, navzdory utajování svého hendikepu, se snaží kráčet po cestě dobra a poslušnosti, jenže chování a zmýšlení rodiny z jiné vrstvy i pravidelný kontakt s lehce narušenou kamarádkou vytvářejí kolem ní okolnosti, silný vliv na psychiku a přímo pro ní zkušenosti, které mají podíl na dříve jakoby zcela neuvěřitelné proměně. Slavnost je přesně ten typ skvostně napsaného a natočeného psychologického dramatu, kdy po skončení během usínání v posteli, se ještě hlouběji vracím k jednotlivých momentům či souvislostem, kde mě to nutí znovu si je v mysli promítat, zamýšlet se a vysvětlovat, a zjišťuji, že po čase jsem opět zažil úderný zásah filmem. Od Chabrola jsem byl navíc často doposud zvyklý spíše na stylizovanější kousky, zasazené spíše do některé ze starších epoch, takže přesto, že jde o Chabrolův žánrově tradiční film na poli psychodramatu s kriminální zápletkou, mě Slavnost svou civilností se zasazením do tehdejší (z dnešního pohledu pořád nedávné) současnosti i mile překvapila. Je to velký herecký koncert tří dam francouzského filmu a děj vás ke všemu brzo pohltí a nechává v napětí skutečně až do poslední vteřiny, kdy vás pak nutí čekat na ten poslední záblesk vyústění během závěrečných titulků... mistrovské. [95%] (03.06.2022)

,,HOTOVO. DOBŘE JSME UDĚLALY“… /// Parádně předvedená atmosféra 70tejch let a zajímavě rozehranej příběh. Vlastně se nic neděje, jen je to takový šmírování soukromý a dlouho nevím, kdo a co tady tají. Vím ale jedno: ty ženský hrajou parádně. Film nevyřčenejma myšlenkama říká mnohem víc než dokáže kdejakej rejža znázornit. To je fakt paráda. Hlavní psycho si nechává na poslední čtrthoďku, kdy lehce znervózním, páč nechci aby lidi dělali věci, který nedělám já jim. Ale v konečným zúčtování mě příště nemá film už čím překvapit. NADPRŮMĚRNÁ síla příběhu vyčerpána. A vo tom to je! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu od Ruth Rendell „A Judgement in Stone“ (z roku 1977) číst nebudu. 2.) Leccos mě na lidech odpuzuje a nebejvá to zlo. 3.) Thx za titule ,,Gabriela Kliková“ a ,,dr.Sova“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.08.2012)

Každou přibývající minutou se mě víc a víc zmocňoval nepříjemný pocit. Stačilo prostě koukat a člověk tušil zlo, velký zlo, ale genialita spočívá v tom, že mě nebylo to zlo nějak podsouváno, to všechno zvládnul dokonalý herecký um všech zúčtastněných a především Sandrine Bonnaire, teda ta ženská zahrála Sophie na úrovni bohyně. I když film se snaží plynout úplně normáně a přirozeně nedovolil mě ani na minutu předrušit mou koncetraci a výtečný zpracování podrhuje závěr, protože ať čekáte co čekáte, tak tohle fakt nečekáte. (25.03.2014)

Děkuji moc uživatelce FAYE za jméno knihy, podle jejíhož námětu byl film natočen - celou dobu, co jsem řádění těch dvou na plátně sledovala, jsem přemýšlela o tom, kde jsem se s tímto námětem už setkala.... Obě herečky byly vynikající, zvláště Isabell Huppert jsem předtím vždy vídala spíš v rolích zasněných krásek a tady byla jako šílená neurotička velmi uvěřitelná. (04.11.2013)

Takto nejako to môže dopadnúť, keď sa dajú dohromady dve choré hlavy. A ešte aj výborne zahrané. To záverečné vyvrcholenie, mi ale vzhľadom na predchádzajúce chovanie Sophie a Jeanne, neviem prečo, prišlo až moc. Úplný záver filmu bol super. Apropo, Sophie mala úžasnú ofinku, presne takú istú si prihotovila moja prvorodená, keď chodila do druhej triedy základnej školy .. pochválená za to veru nebola. (19.04.2017)