John Wick

Jak už napsal Marigold, takhle měla vypadat filmová adaptace Maxe Paynea. Noirová stylizace (neony, déšť, noc, velkoměsto). Lehce „cheesy“ pulpová atmosféra. Komiksově nadsazené univerzum ruských mafiánů a nájemných vrahů (s tak promyšlenou mytologií, až mne překvapilo, že předlohou skutečně nebyla žádná komiksová série). Revenge zápletka ohlodaná na kost (ale ne tolik, abychom nechápali hrdinovu motivaci). Melodramatické flashbacky jsou nenásilně zakomponované do hlavní dějové linie a většina zúčastněných ví, jak to v podsvětí chodí, pročež mohou jít bez dlouhých úvah a řečí rovnou k věci. Prosté pozadí hrdinova příběhu ani zbytečná slova tak nikdy na dlouho neodvádí tok vyprávění daleko od akčních scén. Díky ukázněné kameře, delším záběrům a opodstatněným střihům jde o scény krásně přehledné, připomínající více asijské akce (k nimž režiséři přičichli díky spolupráci s Wachowskými) než současnou „realisticky“ roztřesenou hollywoodskou produkci. Čistý styl snímání likvidačních scén, s plynulými přechody mezi jednotlivými záběry, navíc souzní s čistým stylem práce Johna Wicka, který si potrpí na uklizeném kvartýru a většinu zloduchů pro jistotu umlčí kulkou do hlavy. Kromě možnosti vychutnat si choreograficky elegantní, precizně rytmizovanou kombinaci střelby a bojového umění v plné kráse tak styl akčních sekvencí slouží zároveň k charakterizaci protagonisty, na kterou pro všechno zabíjení jinak nezbývá moc času. Pro vychutnání filmu zároveň nepotřebujeme vědět víc, než že je John Wick cool zabiják. Zde se nabízí další paralela s akčními videohrami, které v prokreslování postav nezacházejí o moc dál (další podobnost pak lze spatřovat v hotelu, který funguje jako save-pointu, kde si hrdina může odpočinout a nechat se vyléčit). Svou videoherní povahu film pro větší názornost tematizuje také vtípkem zakomponovaným do jedné z akčních scén, kdy se protnou fikční světy hry a filmu. John Wick ukazuje, že snaha vycházet vstříc hráčům (a na ni vázané těžení z videoherní estetiky) nemusí spočívat jen ve frenetickém střihu. „Herní“ může být film také důrazem kladeným na maximální přehlednost akce a přímočarostí vyprávění, která není zastíraná, nýbrž hrdě stavěná na odiv. Jestliže druhý Zátah dosud v kategorii nejlepších akčních filmů letošního roku neměl silnou konkurenci, teď už ji má. 80% (15.10.2014)

Za takéto chuťovečky by som nemal problém si v kine aj priplatiť. Keď si prečítate obsah filmu a pozriete sa na hodnotenia, tak si asi pomyslíte, že sa niekde stala chyba, toto je predsa obsah nejakého béčka z kategórie direct-to-DVD. Na prvý pohľad to tak aj naozaj vyzerá a tvorcovia sa za to vôbec neskrývajú, práve naopak. John Wick prináša potešenie tým, ktorí jednoznačne potrebujú aspoň raz za rok tradičnú pánsku akčnú jazdu. Ultimátny vengeance movie, ktorý ponúka vytriezvenie zo všetkých súčasných CGI blockbusterov a prináša skutočnú zábavu, nekladie si servítky pred ústa a nadšene nám ponúka akciu (bitky, prestrelky, všetko pekne brutálne) v plnej kráse. Dej má neskutočný spád, akcia je neľútostná, mega-dynamická a choreograficky vyšperkovaná, až tak, že nemáte čas riešiť jednoduchosť scenára a charaktery postáv sú vám ukradnuté. Minútu od minúty chcete viac, nabažiť sa tej dokonalej akcie, atmosféry a hlavne vystrieľať všetkých záporákov, postaviť sa vedľa Johna a pomôcť mu dokonať jeho dielo pomsty. Navyše som sa pousmial, keď som videl plné kino 15ročných faganov a zaspomínal som si na časy, keď som ja chodil do kina za krásnych 35SK na filmy mimo mojej vekovej prístupnosti. Takže všetci, ktorí ste viac, či menej sklamaní z Expendables 3, chodťe do kina a napravte si chuť! 90%. (10.11.2014)

Nedávno štvali Denzela Washingtona Rusové v Equalizerovi, nově jim nemůže přijít na chuť John Wicků. A nikdo se mu nemůže divit, protože takovej psí kukuč, obzvlášť když je to ještě prtě, je nezapomenutelnej (to vím, protože jedno takové nahaté zviřátko mi pobíhá doma). Takže klika, že John nebyl žádnej flegmouš, kterej by nad smrtí svého čtyřnohého miláčka pouze mávnul rukou, ale naopak že se neskutečně naštval, a ještě větší klika, že já byl v lehkém alkoholovém rozpoložení, tudíž jsem nad dějem moc nepřemýšlel a chtěl se pouze bavit, což se mi s každým odbouchnutým chlápkem dařilo víc a víc. Slušná akční jízda, po které se mi bude vedle mého (někdy až moc živého) psa usínat dobře .. (07.07.2015)

V prvom rade musím povedať, že nie som fanúšik akčných snímkov, no sem tam sa skutočne objaví taký, z ktorého divák padne na riť ("The Raid"). Totiž, tam kde sa užívateľ smeje milovníkovi hororu z nezmyselnosti, tu je absurdita akčných scén či poňatého príbehu, kedy jeden človek so zovretými päsťami, či za pomoci šraubováku ("Equalizér") "zbombarduje" desiatky vycvičených vrahov, potlačená na okraj akéhokoľvek chápania. Najviac vtipné ale je, že sa tvorcovia či znalci tohto žánru tvária - toto je fakt reálne, berte tento snímok seriózne vážne. Takže ja osobne radšej popustím oko fantázií násilia v podobe gore, či iných hororových prvkov, ako sa kŕmiť takýmto lacným steakom bez oblohy. Po úvodných 20 minútach som prepadol myšlienke, že K. Reeves vstal z mŕtvych, pričom po 10 rokoch KONEČNE natočil snímok, vďaka ktorému si ho budeme opäť pamätať (bohužiaľ, zatiaľ ho mám stále zafixovaného ako Nea či Constantina). Princípy tohto filmu, vrátane pointy, prečo zosnovať pomstu a opätovne vstúpiť do sveta ťažkých zločincov, rozvíriť nenávisť, pričom riskovať vlastný život, to radšej nebudem komentovať. Som trošku v údivu, že sa tu mrhá hviezdami jak na jarmoku cigánskou v žemli. No úprimne, kam sa tento film, vrátane akčných scén, hrabe na "HARD TO KILL" so Segalom. Tam to malo aspoň ako taký zmysel, lebo tu, tieto dôvody, potešia akurát tak "Animal liberation front". (31.01.2015)

Málokdy je v áčkovém filmu k vidění tak špinavá, neučesaná akce, kde se v záchvatu boje mlátí do právě zašité rány, protivníci se v 95% případů uzemňují tím nejjistějším způsobem, tedy headshotem, kde KONEČNĚ auta po nárazu nevybuchují a ženy se KONEČNĚ perou jako ženy (tedy přes sílu to nepůjde, tak úskokem), takže nekoukám na jejich tvrdé pěstní rány a kopy, které by vzhledem ke své fyziognomii nebyly schopny, jako se to naopak v rámci genderové pseudo-vyváženosti děje v drtivé většině filmů dnešního Hollywoodu. A navíc se tady vtipně ozvláštňuje klišé akčních filmů, takže nájemní vrazi mají svůj hotel se svými pravidly a nezpochybnitelným důvodem pro masakrózní hody je zabitý vořech. Což dokážu pochopit, mě kdyby někdo šáhl na křečka, John Wick by byl hadr i se svým arzenálem. (15.01.2015)