僕は友達が少ない
I Don't Have Many Friends
Obsahy(1)
Hasegawa Kodaka přestoupil na akademii St. Chronica a stejně jako všude jinde má problém si najít přátele. Jeho sociální dovednosti jsou mizivé a situaci mu neulehčuje ani to, že je přírodní blonďák a vypadá jako delikvent. Jednoho dne náhodou narazí v prázdné třídě na Yozoru, která si vypráví s fiktivní kamarádkou. Toto setkání se pro dva osamělé spolužáky stane podnětem pro založení Sousedského klubu, jehož účelem je najít nové kamarády. (loveless)
(více)Recenze (3)
Keby viem, že to je podľa nejakej anime manga kraviny, tak o to ani nezakopnem. Bohužiaľ, to som zistil až počas sledovania filmu... Až kým sa to nedostalo do roviny virtuálnej reality, tak to bolo ešte ako tak obstojné (nehovorím že nejako obzvlášť skvelé, ale ušlo to). Ale potom to už bolo na môj vkus celé príliš fantasy a celé dojmy išli prudko dole. Napokon mám pocit, že jediné čo na tom filme bolo dobré, boli tie dievčenské školské uniformy :D ()
Mě se film upřímně líbil a podle mě dobrá oddechovka. :-) Postavy mi sedly a žádná z nich mě nezklamala. Kodaka i Sena na mě působí zde daleko lépe než v anime zpracování a Yozora je o něco více výstřednější, ale nestěžuju si. :D Dějová linie je v průběhu filmu průměrná až nadprůměrná a konec se mi celkově líbil. 7/10 ()
Na světě je sedm miliard lidí a tak je vlastně zázrak, když mezi nimi najdete někoho, komu můžete říkat přítel. Tenhle film má vlastně moc milou základní myšlenku a jako druhou výhodu moc hezkého Koji Seto v hlavní roli (kterému navíc ty blond vlasy prostě seknou, i když absolutně nikdo nemůže věřit, že je má od přírody). Začíná to zajímavě a nějakou chvíli jsem nadšeně čekala, co se bude dít dál. Pak všichni začali hrát hru a od té chvíle se pro mě ten příběh začal hroutit a sice jsme se dozvěděli i nějaké zajímavé věci, ale na to, že to měla být fantazie to bylo dost nudné. Není to špatný film, ale kdyby byla hlavní role obsazena jinak, asi bych nezvládla dokoukat. ()
Galerie (7)
Photo © Toei
Reklama