Smích racků

Opravdu svým způsobem originální mix komedie a dramatu, který ovšem nemusí každému sednout. Provokativní a záhadná Freya, kterou muži milují a ženy nenávidí s jejím povětšinou ženským příbuzenstvem, skládajícím se ze zvláštních postaviček různých charakterů, včetně nejmladší Aggy, která má oči a uši všude a sleduje vše, co se odvíjí kolem postavy Freyy. Některé momenty byly bezvadně zahrané, například v jedné scéně se napětí mezi Freyeou a tchyní dalo doslova krájet. To všechno plus skvělý soundtrack navozující poválečnou atmosféru činí tenhle snímek velmi příjemným a rozhodně zajímavým. Hodně osvětlující komentář má zmiu. 75% (17.03.2013)

3,5 hvězdy. Proč? Prostě, proto! První - mytologická bohyně lásky ze SvattéhoDřeva v celé své kráse [To jsem si přílišným přemýšlením i trochu zkazil - jelikož v některých scénách lehce připomínala Bruce Willise (hlavně očima):(]. Druhá - neposedný diblík který celkem zdárně kazil plány "bohyni" nutno dodat že velmi přirozeně a spontánně. Třetí - Ís Land, simple as that. Čtvrtá - 40s & 50s American Feeling (včetně songů které mám opravdu rád), čímž se vlastně dostáváme k důvodu degradace hodnoceni ze 4 na 3 - Všudypřítomná emerická nálada a pohodička mi vůbec na drsný a mrazivý Island nesedí, nějak by jsem i přežil že podle tohoto snímku je ledový ostrov z 80% zabydlen něžným pohlavím, divák jenž umí číst mezi řádky se dopídí proč je tomu tak (a to i ve více případech)... Znám snímek Vrtěti psem, nyní si musím rozšířit slovník o Mrštiti kočkou :D P.S.: Díky za koment ZMIU, docela se i stydím (popel po ruce není :) že mě unikla symbolika Freyiních rozpuštěných vlasů přes obličej, jelikož severskou mytologií se celkem podrobně zabývám cirka poslední 3 roky. Jinak taktéž mě vyvstávaly myšlenky k malé čertici "Však ty taky poznáš až budeš větší, navíc budeš-li hezká, jak bude většina chlapů chtít "ochutnat" to sladké ovoce a budeš muset taktizovat tak aby jsi z toho vyšla co nejlépe a dáš v ledasčem Freye za pravdu".... 3,5 ^^^ 4 (02.08.2017)

Dlouho jsem se na tenhle příběh připravoval. Když jsem se ale na něj nakonec pustil, zpozoroval jsem, že ve filmu je až moc dám, paních a dokonce i holek. Víc, než je zdrávo. Fakt si toho nejde nevšimnout. Pak jsem viděl první scénu s chlapem a bylo mi to jasný. Tady se rozjel feminismus jako svině. Chlap je totiž bouřlivák každým coulem, kořala a ještě k tomu budižkničema. Skoro by mě zajímalo, jak se k téhle myšlence staví režisér Ágúst Guđmundsson. Přeci jen bych po shlédnutí čekal, že tenhle film točila spíš ženská. Jinak očekávejte poctivou atmosféru 50. let a fakt, že za těch 60 let se toho na Islandu moc nezměnilo. (18.10.2014)

Život na Islande v päťdesiatych rokoch 20. storočia prostredníctvom náhľadu do života rodiny zo sociálne nižšej strednej triedy. Famílii dominujú ženy, obživu obstaráva jej hlava - rybár. Doma je pomenej prítomný, vďaka jeho každodennej pracovnej náplni na šírom mori. A tak väčšinu každodenných záležitostí riešia ženy. Do rodiny prichádza po rokoch z USA mladá vdova Freja. Príbeh je ozvláštnený Frejinými výletmi na nehostinné sopečné skaliská. Akoby sa tam z času na čas vydala konzultovať s nadprirodzenými bytosťami svoj ďalší osud, najmä čo sa týka ľúbostných vzťahov. Táto epizóda ostane až do konca (našťastie) nevysvetlená a tak ostáva jemný opar dráždivého tajomstva. Zvyšok je štandardný mix komédie, a drámy, v ktorom sa všetky konflikty napokon končia zmierlivo. (09.11.2020)

Ženy v hlavní roli. Ve filmu, kde vám neustále odvádí pozornost od děje naprosto úžasný jazyk. Ženy žijící ve špatných podmínkách, které se "jen" snaží urvat to nejlepší na trhu. Otázka zní- zajistí jim to spokojený život? Budou už pak klidné /dají už konečně pokoj/? Hlavní "potvora" Freya vskutku nechce tak moc, navíc její sociální cítění je mnohem silnější než u naškrobených paniček z charity + má můj obdiv za to, že v přítomnosti tchyně je schopná označit ji za "čarodějnici", a nejen to... Freyino počínání sleduje její příbuzná, zvídavá Agga, která jí sice absolutně nedůvěřuje již od prvního okamžiku, ale nemůže si pomoct, je jí všude v patách. Pokud se někdo pozastavuje nad malým zastoupením mužů.. jak bych to napsala šetrně, abych taky nebyla označena za furii ala furioso... Nejsou tady zas až tak důležití, figurují zde spíš jako nástroje, nebo někdy spíš jako zvířátka (napsala jsem to jemně, že jo?) Celkově na mě Mávahlátur působí velmi pozitivně, což je asi divné, ale nemůžu si pomoct, závěrečné "odrovnání" a hudba mi nedovolí dát jinak než za 5*. (11.05.2013)