Zlo nikdy nespí

Až doma jsem zjistil, že režisér tohoto filmu má na svědomí i můj poměrně oblíbený a velmi nedoceněný horor Oculus. Tady, ale poměrně sešel z cesty a Before I Wake opravdu není čistokrevný horor a tato nálepka mu neskutečně škodí. Dočkáme se sice pár povedených lekaček (ale ty fungují a fungovat budou vždy a všude) a několika bubáčích scén, ale jinak je to spíš rodinné drama. Spíš s prvky fantasy než hororu. A tím se dostávám k tomu jak strašně se mi líbil nápad celého filmu, jeho digitální zpracování a hlavně roztomilý klučina v hlavní roli. Psychicky vás to možná dostane, protože se to točí kolem docela citlivého tématu, možná budete mít slzy na krajíčku a občas se trochu leknete. S hereckou sestavou v takovém složení a nádhernými CGI motýli, jsem dostal něco co jsem vůbec nečekal. Škoda jen možná zbytečně detailního vysvětlení v závěru. Pozorný divák všechno věděl už předtím a přišel si na to sám a postupně. (13.04.2016)

Na Before I Wake som sa tešil. Flanagana totiž po Wanovi považujem za jedného z najzaujímavejších súčasných hororových režisérov. No zatiaľ čo Wan už dávno presedlal do čistokrvného mainstreamu, Flanagan sa zatiaľ stále drzí v tej „indie“ rovine. Po zaujímavej Absentii, výbornom Oculus a nedávnym skvelým minimalistickým thrillerom Hush sľuboval Before I Wake rovnako intenzívny zážitok. Námet o zhmotňovaní snov je totiž pre horor priam vynikajúci. Bohužiaľ ostalo prevažne pri tých sľuboch a potenciál je nakoniec využitý oveľa menej než by sa žiadalo. To, že Flanagan netočí v prvom rade horor, ktorý by staval na ľakačkách a predvedení čo najviac strašidelných scén, ale stavia skôr na pomalšom tempe, pozvoľnom plynutí scén a atmosfére, platí aj tentoraz. Taký bol Oculus a taký je aj Before I Wake. Akurát v tomto prípade tu chýba šikovne uchopený príbeh. Zo začiatku si svojím námetom film drží pozornosť tým ako sa ďalej vyvinie, no opäť ostane iba pri tom prísľube. Hororových momentov je pramálo, teda pokiaľ za vrchol strašenia niekto nepovažuje tri takmer totožné scény s trblietajúcimi sa motýľmi, dusnú atmosféru sa nedarí budovať a postupom času začne byť chovanie postáv až priveľmi podivné, respektíve až príliš podriadené dianiu vo filme až celý film pôsobí dosť nedôveryhodne. Postavy na prvý pohľad veria všetkému, nemajú najmenšie pochybnosti, všetko ich konanie aj debaty sú podriadené snom až film stráca kontakt s „realitou“ (menší spoiler, hlavne Kate Bosworth po smrti manžela koná akoby sa snáď ani nič nestalo). Vysvetľujúci záver je v rámci možností fajn a som rád, že sa nejedná iba o samoúčelné strašenie ako to v prípade ducharín býva prevažne zvykom, ale výjavy vo filme majú aké také zdôvodnenie, no samotné finále aj keď vizuálne oproti predošlému dianiu o niečo pôsobivejšie nie je dostatočne úderné. Zaujímavý námet síce dokáže udržať pozornosť, Jacob Tremblay z Room opäť dokazuje, že je tým najsympatickejším a najtalentovanejším detským hercom súčasnosti, Before I Wake má aj niekoľko efektných scén, prevažne v samotnom úvode a následne v závere, ale inak sa jedná iba o neškodnú, zabudnuteľnú tuctovku so síce vynikajúcim námetom, u ktorého však najviac zamrzí ten nevyužitý potenciál. A že ho nevyužije práve Flanagan som nečakal. Vo výsledku tak Before I Wake nie je zlým hororom, ani zlým filmom, no absolútne v ničom nevyniká a mal rozhodne na viac než byť iba neškodnou hororovou jednohubkou, na ktorú sa zabudne skôr než stihnú skončiť záverečné titulky a to je pri takomto originálnom námete skutočne škoda. V tomto prípade si normálne želám remake, ktorý by ten potenciál využil naplno. Flanagan síce talent má, to sa mu uprieť nedá, ale neviem, či bol tentoraz priveľmi obmedzovaný štúdiom alebo rozpočtom alebo kde sa stala vlastne chyba, že Before I Wake je iba takéto neškodné nič. CELKOVO: 3* (6/10) (01.07.2016)

Potenciál by tam byl, ale nevyužitý, schovaný na papíře v tom ústředním námětu. Bohužel alespoň na mě film téměř vůbec nefungoval. Emočně Flanagan střelil úplně mimo terč (za vydatné "podpory" herců), hororově se trefil tak každou třetí střelou. Hlavní bubáčisko úplně vtipně neděsivý pajdulák s osobní historií, která je odhalena v iritujícím způsobem doslovném rozuzlení, kterému předchází zhruba pětiminutové finále, které snad "finálem" ani nelze nazvat. Po výborném, znepokojivém Oculusu je Before I Wake bolestivé vystřízlivění, takovouto víceméně bezpečnou pohádku, kde po pravé hrůze a děsu není ani vidu, ani slechu, jsem nečekal. Navíc mě to dokázalo otrávit ještě dřív, než se děj pořádně rozběhnul - strašně mě vytáčí, když se ve filmu, jenž se jako třeba v tomto případě týká snů, spánku atd., stáčejí k tomuto tématu i úplně nesouvisející dialogy. Takže postavy jen tak pro nic za nic "významně" žvatlají o snech, říkají, že se cítí "awake" ... protože to scénáristovi asi dává pocit, že je pak film sevřenější? Ani hovno, působí to strašlivě nuceně a neupřímně. Mám pak nutně dojem, že postavy předříkávají jen napsané fráze a vyvolává to ve mně od nich odstup. Nelze pak fandit, nelze se bát. Tři hvězdy, a to jsem na ten film možná až moc hodnej. (12.04.2016)

Before I Wake není špatný horor, ale ani ničím nevyniká. Netvrdím, že jsem neočekával daleko více. Jde spíše o pohádkový barevný horor, který má pár slušných chvil, ale místy působí hodně lacině. Oculus byl velký hororový zážitek z rukou Flanagana, ale Before I Wake je možná o dva stupně jinde a hororovou kvalitou se nedají srovnávat .. 5/10 = 55% (16.04.2016)

Nevadilo by, že ta premisa logisticky nefunguje - horory jsou často alegorie, a ty nepotřebují svou komplexností napodobovat svět. Takže mi nevadí, jak málo smyslu dává, že má kluk tyhle schopnosti od narození a za roky v ústavu si toho nikdo nevšiml. Co je pak ale zásadní, aby ta alegorie fungovala, což tu mám dojem jakési polovičatosti. Hloubky se tu dociluje tak, že postavy chodí a mluví opravdu pomalu, aby bylo jasné, že opravdu hodně trpí, a tak nějak se to přes ně všechno přežene. Chybí tomu poslední krok k nějaké větší zajímavosti. (07.04.2020)