Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po stopách divadelní práce jednoho z našich nejvýraznějších moderních režisérů a spoluzakladatele divadla Husa na provázku. V 70. letech minulého století patřilo divadlo Husa na provázku, přejmenované později na Divadlo na provázku, k nejprogresivnějším scénám u nás. Založili ho v roce 1972 režiséři Zdeněk Pospíšil, Eva Tálská a Peter Scherhaufer. Ze 70. let dokonce existuje profesionální televizní záznam Commedia dell'arte s Boleslavem Polívkou a Jiřím Pechou, slavná Scherhauferova inscenace, v níž se pokusil vzkřísit postupy této staré italské komedie. Netradiční práce s divadelními látkami nebo látkami vysloveně nedivadelními ostatně patřila vždy k jeho zálibám a dokázal z nich vytvořit současné metafory světa. Takový byl kupříkladu i jeho Labyrint světa a lusthaus srdce podle Komenského, na němž spolupracoval s překladatelem a spisovatelem Ludvíkem Kunderou. V dokumentu Aleše Kisila ožije osobnost Petera Scherhaufera nejen ve vzpomínkách jeho spolupracovníků, ale i z řady ukázek z představení, které si ve své době nechalo pořídit byť poloamatérsky divadlo. (Česká televize)

(více)

Recenze (2)

panslav 

všechny recenze uživatele

I když v polistopadové éře vzniklo vícero televizních dokumentů o Huse (či Divadle) na provázku i o jeho některých významných osobnostech (např. Srba, Oslzlý, Pospíšil), nejnovější práce Aleše Kisila o snad nejvýznamnějším z režisérů zmiňované brněnské scény, Peteru Scherhauferovi, je dalším důležitým kamínkem do mozaiky historie divadla. Je to mozaika, která postupně přináší další důležité, často i méně známé informace z tvorby Husy na provázku, i o době a společnosti, ve které nejvýznamější díla vznikala; čili zejména o období normalizačních 70. let minulého století. I z tohoto hlediska je to chvályhodný televizní počin, který zejména mladší generaci může pomoci pochopit mj. i jistou zvláštnost brněnské divadelní kultury, která se vždy odlišovala od "zbytku republiky". ()

Reklama

Galerie (3)

Reklama

Reklama