Knick: Doktoři bez hranic

Velkolepé. Pokud by Steven Soderbergh chtěl někam poslat peníze, aby mohl v téhle naturalistické výpravě do světa doktorů, mohl pokračovat, poslal bych mu slušnou částku. Velice silné režijní vedení, kvalitní herci, obrovský důraz na autentičnost a využívání všech prvků doby, v které se příběh odehrává. Knick svým rozsahem a důrazem na detail strká do kapes prakticky všechny konkurenční seriály. Vévodí mu samozřejmě Clive Owen jako Thackery a další přehlídka kvalitních herců. Ti mají velice kvalitně napsané postavy a příběhové linie, které na sebe navazují stejně dobře jako jednotlivé záběry a hudba. Za zmínku rozhodně stojí pohled na svět a postavy, které nejsou nejen primitivní hračky pro tvůrce, ale také překvapí svým ne černobílým vyzněním. V tomhle seriálu má svou temnou stránku i ta paní, která se omylem prošla na pozadí úvodního záběru v pilotním díle... S1: Přímočaré, chirurgicky přesné a ve finále pohlcující. Syrovostí seriál spíše pro fajnšmekry než pro davy. S2: Další příběhové linie, větší důraz na společnost (její rozdělení, eugenika, síla aristokracie), prohloubení doktorů a další důkaz, že když se přidává všeho s citem, vzejde z toho jen kvalitnější seriál. O tom by závěrečná operační scéna mohla vyprávět své. (14.02.2017)

Po 3 episodach: Na seriály z lékařského prostředí se zcela cíleně nedívám - asi kromě geniálních Scrubs, občasného Dr. House, a famozního loňského zpracování Zápisků mladého lékaře. U The Nick jsem udělal výjimku právě proto, že po čerstvé zkušenosti s Bulgakovem jsem i u nemocnice z roku 1900 čekal době přiměřený stylový masakr. A ten jsem i dostal, v míře možná až nadbytečné (kabelovka přece jen snese hodně). Ale ani syrovost nemocničního prostředí a explicitně zobrazovaná lidská těla v různé fázi demontáže nepůsobí nijak samoúčelně - narozdíl od podivné elektronické hudby. BTW žeru dobovou ambulanci! :-) (01.09.2014)

Nemocnice na (po)kraji dvacátého století v autorském seriálu, ve kterém je největší výhoda zároveň i největší slabinou (no, spíše "slabinou"), protože jak vzal Soderbergh veškerá klišé seriálů z lékařského prostředí a velmi důsledně, chladně, nekompromisně a až cynicky je převrátil naruby, tak to zároveň v důsledku toho tratí na momentu překvapení, jelikož ať se otevře jakýkoli motiv či linie, tak ji stačí obrátit o stoosmdesát stupňů oproti zvyklostem a přesně víte, jak se odehraje. Každopádně tato výtka poněkud bledne ve světle všeho ostatního; výpravou a důrazem na znepokojivé dobové detaily (rozhodně nic pro romantické nostalgiky "tehdá bejvávalo líp") počínaje a hereckými výkony konče (zajímalo by mě, zda je Thackery inspirován W. S. Halstedem). Čistě po filmařské stránce jde o špičku (nejen) seriálového peletonu. Ovšem když nic jiného, tak samotné operace se zmínit prostě musí. Soderbergh zdejší syrovou řezničinu podává natolik naturalisticky, bez příkras, intenzivně a svébytně (ta rytmizace záběrů!), že blahé paměti nepamatuji, kdy jsem u něčeho tak pravidelně odvracel zrak kvůli nepříjemným pocitům; a není to ani zdaleka pouze o nebývalé explicitnosti záběrů jako i díky tomu, že je to celé podané tak chladně pragmaticky, až je to díky tomu mnohem působivější, než kdyby se tu operovalo s citovým vydíráním. A speciální dík patří jako již tradičně Martinezovi, jehož zdánlivě nepatřičný a dobově až nevhodný hudební podkres pro seriál dělá první poslední. (12.10.2014)

Pomaly ale isto sa blížim ku koncu tak by som teda mohla začať pracovať na ďalšom mojom neduchaplnom komentovaní. Neočakávala som toho veľa, len veľa krvi. Splnené. Ale okrem toho sa mi zo seriálu dostalo do hlavy i veľa informácií ako napr. čo je to aneuryzma a takisto i veľa pocitov. Na všelijaké nechutnosti som zvyknutá ani tu som neodvracala zrak ale tá koža z ruky, prišitá na nos. Vždy keď to vidím alebo si na to spomeniem svrbí ma nos. Či už New York alebo Londýn toto obdobie je plné zaujímavostí, no nikdy som sa až tak nezaujímala o lekárov. Na ich začiatky. To nadšenie v The Knick z obyčajného gramofónu, ktorý nahrával zvuk či ako to vlastne pomenovať alebo nadšenie z X-ray prístroja. Bola to sranda sledovať, kedže my to berieme ako samozrejmosť. Chcela by som zažiť ten pocit z čoho by som bola tak nadšená ako oni. 6. epizóda bola vážne fajnová. Zatiaľ sa mi páči práve táto najviac. Čo si cením na The Knick je ten nenásilný humor, nesnaží sa to byť vtipné, ale je to vtipné. Som zvedavá na poslednú časť, že čím prekvapí. Trošku ma sklamalo, že posledné časti boli skôr také o vzťahoch. Až tak ma to nebralo. Dala by som tomu aj 5 ale no nedala. A posledná časť a posledná scéna tak to fakt stálo za to! Som zvedavá na druhú sériu. Možno to hodnotenie zmením k lepšiemu. (15.10.2014)

Přiznám se na rovinu: k tomuto seriálu jsem se dostal jak "slepý k houslím". A musím uznat hned dvě věci. Za prvé, The Knick se po pilotním dílu dostává do středobodu mého zájmu jak pro atraktivní téma, tak i pro syrové zpracování a výběr herců (Clive Owen je jako doktor "průkopník" závislý na kokainu jednoduše geniální!). Steven Soderbergh ví jak navodit tu správnou atmosféru a ví, jak ji divákovi správně "prodat". A za druhé, jsem rád, že se mi do rukou dostal tak povedený seriál. Seriálů z doktorského prostředí je poměrně hodně, tento se však ubírá zcela novým, netušeným směrem. Ukazuje nám časy, kdy moderní medicína byla ještě v plenkách a veškeré procedury které dnes považujeme za zcela přirozené, byli tehdy teprve v rané fázi vývoje. Jednotlivé díly jsou pořádně hutné, nepostrádají úžasné zvraty, sympatické postavy, skvělé postavy a hlavně dobovou atmosféru, o kterou se seriál může opřít. Tento seriál je na poli seriálů z doktorského prostředí vybroušeným klenotem! Už jen pro tento nový směr a pro skvělého Cliva Owena se vyplatí tomuto seriálu dát šanci. „Virginity is a man's idea meant to shame.“ (10.08.2014)