씨받이
The Surrogate Woman
Obsahy(1)
Sedmnáctiletá Ok-nyo žije se svou matkou v malé horské komunitě takzvaných náhradních matek. Za trochu peněz se tyto ženy vydědily ze společnosti, kde bez manžela a bez rodinného jména ztratily tvář, a tak odsoudily své dcery k tomu samému údělu, zatímco se vzdaly svých synů bez nároku je kdy znovu vidět a říct jim, kdo jsou. Když do osady přijde posel, který hledá náhradní matku pro bohatý, ale neplodný šlechtický pár, volba padne na Ok-nyo. Přestože ji matka varuje, aby se nevydávala stejnou cestou jako ona, Ok-nyo se nechá zlákat vidinou peněz a později i svými city k šlechtici. (mrtvej pes)
(více)Recenze (2)
Bohatý šlechtic se vydá do vesnice „žen bez příjmení“, aby našel pro budoucího syna svého synovce, jehož žena nemůže mít děti, náhradní matku (sibaji), a zajistil tak dědice. Zvolí mladinkou Ok-nyo, kterou se její matka, sama také sibaji, snaží před tímto osudem ochránit. Ok-nyo však zláká vidina snadného výdělku a na obchod přistoupí. Od té chvíle sledujeme, jak je do té doby drzá, nespoutaná a nepřizpůsobivá dívka postupně podrobována nejrůznějším rituálům, které ji nakonec připraví o všechno, i o sílu dál žít. Tradice, rituály a (v tomto případě marná) snaha se z nich vymanit jsou oblíbeným tématem Im Kwon-taeka. To se projevuje i v častém zobrazování písma, psaní, oblékání a svlékání a také tradičních forem korejského divadla. V tomto případě jde o nejstarší původní korejskou formu – divadlo masek. Právě prostřednictvím divadla masek zaznívá ve filmu kritika šlechtické rodiny a jejích praktik, která jinou, přímou formou není možná. Kang Soo-yeon obržela cenu za ženský herecký výkon na festivalu v Benátkách. ()
Korejské filmy ze starší doby si mě začínají získávat tím, jak jemně mísí temná témata s narativním nadhledem a občasným zemitým humorem; jak se nesnaží mě emocionálně podojit, přestože jsou to melodramata stejně jako novější slzavoúdolné filmy, a namísto toho mi dají prostor se nechat vtáhnout do děje a cítit svoje vlastní pocity. Utlumené, ale krásné kulisy a mlhavá, tmavozelená krajina dokreslují osobní intimní tragédie všech postav. Pověry, zvyklosti a rituály pak zase dávají náhled do tehdejší mentality lidí žijících ve světě, kde lidský faktor je jenom korálek v řetězci dlouhé tradice, kterou nelze zpřetrhat. ()