Genom Hazard: Aru Tensai Kagakusha No Itsukakan

Je to mierne nadpriemerný čiastočne mysteriózne ladený krimi thriller. Má dosť dobrý príbeh o mužovi, ktorý prichádza domov k svojej žene, lenže ju nachádza mŕtvu. Hneď ho nečakane navštívi polícia, no podarí sa mu uniknúť a spojí svoje sily s kórejskou novinárkou, ktorá v jeho príbehu vidí potenciál a spoločne začnú pátrať po pravde. Lenže muž si uvedomuje, že je to omnoho zložitejšie, nevyzná sa ani sám v sebe a rozoznať svoju realitu a skutočnú minulosť pre neho predstavuje veľký problém. Spracovanie nie je najhoršie, ale aj tak je určite sklamaním. Ešte spočiatku to vyzerá dosť nádejne, slušný hlavný hrdina, zaujímavá záhada, sadlo mi aj spojenie s novinárkou, k tomu tie mysteriózne a psychologické prvky, poteší aj to japonské-kórejské spojenie a navyše to aj celkovo pôsobí tak kvalitne a tak som bol dosť zvedavý, čo bude ďalej. Ale po tej rozbehovej polhodine to nanešťastie upadne, aj potom sa na to dá bez problémov pozerať a tempo je po celý čas až prekvapivo svižné, takže som sa ani na chvíľu nenudil, ale dej sa jednoducho začne uberať iným, realistickejším smerom, čo ma nepríjemne prekvapilo. Určite by som skôr ocenil to mysterióznejšie prevedenie, pri ktorom by bolo treba aj premýšľať a síce ani toto by nemuselo byť nutne sklamaním, ale predsa len mi to prišlo trochu béčkovejšie a hlúpejšie, než by bolo vhodné. A tak si ma to už ani na okamih nedokázalo výraznejšie získať a to platí aj o závere, ktorý možno je trochu prekvapivý, ale takým smerom, ktorý ma tu vlastne ani nezaujímal. Čo sa týka akcie, tu sa ani nedá očakávať nič výnimočné, ale aj tak film ponúkne niekoľko slušne zvládnutých naháňačiek a nejakých tých maličkostí. Herecké obsadenie je na tom dobre, charizmatický Hidetoshi Nishijima v hlavnej úlohe, sympatická Kim Hyo-Jin ako novinárka a poteší aj viacero známych tvárí vo vedľajších úlohách. S réžiou a technickou stránkou som dosť spokojný, chválim hlavne vizuálnu stránku a výbornú dynamiku filmu. Škoda, nebolo to zlé, na to jedno pozretie môže byť, za čo môže aj kvalitné obsadenie a vizuál, ale predsa len od filmov s takýmto typom záhady očakávam niečo viac. 57% (08.10.2014)

Kdo by to byl kdy nějakého Japonce řekl, že bude tak pěkně mluvit korejsky (na Japonce!)? Tři ženy a Nišidžima. Přiznám se, že jsem viděla nějaké video, kde byl rozhovor právě s Nišidžimou, který o filmu mluvil, a jen kvůli tomu jsem se do něj pustila. Nelituju. Ze začátku to má spád, pořád se něco děje a nikdo neví, kde je pravda. Ke konci, jak se vše začíná odkrývat, mizet a navracet, tak rychlost ze začátku zpomaluje. Říkám si, že to má možná až moc dlouho stopáž, na druhou stranu nebylo řečeno nic navíc a žádná otázka nezůstala bez odpovědi. Herecký výkon Nišidžimy byl skvostný, radost pohledět, jeho korejská „spolupachatelka“ mu nesahala ani po kotníky. V podstatě mi přišlo, že celý film stojí jen na něm a hudebním doprovodu od Kawaie Kendžiho, jenomže ono to vůbec nevadilo. Naopak mi to přišlo uspokojující. Zajímavý nápad, nijak zvlášť přehnané vysvětlení všeho, co se událo – body nahoru. Líbil se mi i důraz na detaily, například Išigamiho zranění, která si udělal, jen tak nezmizela, nejvíce na mě udělalo dojem to, že v každém záběru na jeho ruce, byly zraněné (oděrky, krev, otlačeniny, nateklé klouby…). Pěkná korejsko-japonská spolupráce. Takových víc… Přeloženo. (14.09.2014)

Genome Hazard je impozantní jak vizuálně, tak dějově. Už od prvních vteřin mě vtáhl do děje a skrze svižnou a zajímavou zápletku nepustil až do závěrečných minut i přesto, že jsem byl ospalý a film sledoval ve 2 ráno. o co tam může jít. ■ Genome Hazard je o chlapíkovi, který má problémy s pamětí a z každé nadešlé situace je velmi zmatený, protože po něm jdou divní lidé. Kdo jsou lidé, kteří po něm jdou? Co se s ním děje? Kdo je ta zvláštní žena, jenž se o něj stará, i když po něm jde sebranka divných chlapíků? (14.09.2015)

Překvapivě originální a přitom v mezích reality, hlavní hrdina obyčejný člověk (žádný superman), který se dostane do soukolí děje, kde neví co je pravda či iluze. Body dávám za dobré vykreslení konce, vše vysvětleno a také ukončeno (trochu jsem měl strach, že to skončí otevřeně ve smyslu, závěr si domyslete sami..., naštěstí ne). (28.07.2015)

,,MOJE PAMĚŤ SE ZMĚNILA. I POCITY JSOU TVOŘENY EUROTRANSMITERY, JAKO JE DOPAMIN A SEROTONIN, ZPŮSOBUJÍCÍMI CHEMICKÉ ZMĚNY V CEREBRU. EMOCE JAKO RADOST, SMUTEK, HNĚV A LÁSKA SE DAJÍ VŠECHNY VYSVĚTLIT POMOCÍ BIOCHEMIE. S PAMĚTÍ JE TO STEJNÉ"... /// Po tom úvodu, kdy se z Ishigamiho manželky staly dvě, mám dojem, že musí následovat jakási verze Agenta bez minulosti. Nebo sci-fi. Nebo mu jen mrdá?… Snažej se snažej dělat ze mě dělat čuráka a já… fakt nevím. Ale celý to vyprávění má takovej střídavej úspěch. Po hoďce (skrytě) napověděj a tak zbejvá jen rochňání se v zajímavým nápadu a čekat na pointu. Ta je dramatická. Ale… přitom já tyhle podivnosti můžu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou v roce 1998 napsal Shiro Tsukasaki, číst nebudu. 2.) Baví mě, když ostatní neví, kdo jsem. 3.) Thx za titule ,,mevrt“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (16.09.2014)