Šigacu monogatari

Nireno je uplne obycejna vesnicka divka, ktera se rozhodla zkusit stesti a dostat se na prestizni Tokyjskou univerzitu.. a ono to vyslo. Prvni tajna laska ze stredni skoly zapricinila dalekou cestu mimo domov a prvni kroky samostatneho 'dospelackeho' zivota. Hodinovy pribeh nataceny rucni kamerou s naprosto realnymi herci. Shunji Iwai ma svuj osobity styl a i kdyz byvaji prvni minuty jeho filmu mozna az neprijmne diky sve ohromne nefilmovosti, celistvy dojem je vzdycky uzasny a uplne 'jiny'. Ne lepsi ani horsi ale.. jiny, lehci, ..povznasejici. (25.03.2005)

Šigacu monogatari vypráví o studentce z Hokkaidó, která odjíždí do Tokia, kde bude studovat univerzitu a čelit vcelku běžným životním radostem a starostem. Snímek je to pohodový (nejdramatičtějším okamžikem je promoknutí v dešti:-)), docela roztomilý a díky umírněné stopáži nezačne nudit. 7/10 (23.04.2007)

Nechápu to, film absolutně o ničem a já ani ve 2 ráno nepřetáčel. Komu se chce sledovat pár obyčejných dnů obyčejné dívky, tak hurá do April Story. Uzuki Nireno je nesmělá introvertní dívka, která se rozhodla pro svou platonickou lásku studovat na Tokyské univerzitě. Během dne sotva promluví, a když už se nějaký rozhovor vyskytne, tak probíhá velice kostrbatě a je pro ní těžké jej jakýmkoliv způsobem rozvinout. ■ Poprvé jsem viděl film, v němž jsem přes pět minut sledoval úplně jiný film, na kterém byla hlavní postava v kině. (14.12.2015)

Spomienka na študenstké časy, na príchod do miesta kde je všetko neznáme, nesmelé spoznávanie nových ľudí....a to natočené nenásilným, minimalistickým spôsobom plným dlhých záberov a piánkovej hudby. Náplňou filmu sú tie najvšednejšie činnosti a do poredia výraznejšie vystupuje iba romantická línia, ktorá je však taktiež veľmi minimalistická. Pravda je, že by to mohol byť začiatok ďalšieho srdervúceho filmu, no takto zostal nenápadným snímkom, na ktorý možno čoskoro zabudnete. Ale tá hodinka bola naozaj strašne príjemná. (7.8/10) (31.10.2008)

Aprílový příběh pohladí na duši. Hokkaidó. Nádraží. Rodina, která se přišla rozloučit. Tokio. Padající lístky sakur. Prázdný byt. Auto s nábytkem. Dívka, která vsadila vše na jednu kartu a nastoupila do prvního ročníku vysoké školy daleko od domova. Knihkupectví. Město. Nové prostředí. Jiní (cizí) lidé. Hledání ... vlastně až na konci zjistíme čeho. Červený deštník. ■ Hodinový filmeček, natočený ruční kamerou, ve kterém je víc naznačeno, než dokončeno. Nic se tam pořádně neděje, je to extrémně pomalé, ale doporučuji :). ■ P.S. Filmu obsahuje úsměvnou ukázku toho, jak nedokáží Japonci vyslovovat slova končící na některé spoluhlásky a musí si pomáhat nejčastěji samohláskou "o": "Brado Pitto" :). Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=n53jVMIGRkY (06.08.2013)