Nikde v Africe

Já si naopak myslím, že jsem viděl v minulém roce mnohem kvalitnější evropské filmy, jež by si Oscara zasloužily mnohem víc. Během těch 140 minut se stalo takové množství věcí, že kdyby měl film klasickou hodinu a půl, možná by to bylo zajímavé. Ano, odehrává se v pěkném prostředí, herci hrají přesvědčivě (zejména jsem si oblíbil domorodého kuchaře Owuora) a hudba je asi na celém filmu to nejlepší, ale nic to nezmění na tom, že jsem s hrdiny příběh příliš neprožíval, nijak mě nezasahoval a když se hlavní mužský hrdina bál o svou rodinu, nějak mi to bylo šuma fuk. Kromě zmiňované hudby jsem si oblíbil i subzápletku Owuora-Regina, jejichž loučení byla jediná emotivní scéna z celého filmu (a že tak nějak v evropské art produkci očekávám nával emocí). Dvěma slovy řečeno - docela nuda. (28.05.2003)

Nádhera. Lépe to snad ani nešlo, takovýhle příběh by šlo velice rychle a snadno pohřbít pdo pořádnou vrstvou kýče, že by jeden nevěděl, jestli se smát nebo brečet v tom nejhorším slova smyslu,vlastně stejné dilema bude divák řešit i v tomto případě, ovšem už v tom nejlepším slova smyslu. Režisérce se podařilo skloubit vše tak krásně decentně a vyrovnaně, že po shlédnutí nemám, co bych vytkla, ba naopak. Naprosto mě dostal vývoj postav a jejich růst, respektive srůstání s prostředím, přibližování se naprosto cizí kultuře a lidem a zároveň vzdalování se sobě navzájem. Tohle je tak strašně dobrá záležitost, až se člověku nechce věřit, že to vzniklo u našich západních sousedů. (05.05.2011)

No po prvních 30 minutách jsem myslel, že to vypnu a dám rovnou odpad. Straaašná nudaaa. Pak mě tam zaujalo pár věcí a nakonec jsem to i dokoukal, ale že bych byl z toho nějaký odvařený, to teda rozhodně ne. Herci vesměs nezajímaví, scénář obyčejný a chvílemi mi to připomínalo dokonce Fontánu pre Zuzanu 3. :-D.....Bylo to prostě nedůstojné a nudné zpracování jinak velmi zajímavého příběhu. Škoda jak sviň, ale co se dá dělat. 60% (09.03.2012)

Nejlepší německý film co jsem zatím viděl. Oscar je naprosto zasloužený. Stal se jedním ze tří mých nejoblíbenějších filmů odehrávajících se v Africe: Vzpomínky na Afriku, Snila jsem o Africe a teď Nikde v Africe. Všechny jsou "z Afriky", ale každý vnímám úplně jinak. Nikde v Africe má docela pomalý rozjezd, ale nakonec vás stejně vtáhne do děje a už vás z něho nepustí. Na konci jsem jen zoufale shlížel titulky a v duchu si říkal: já chci ještě... Dojemný, ale přesto věrohodný příběh jedné německé židovské rodiny, které Afrika zachránila život. Prvně jsem si myslel, že hlavní hrdinkou bude malá Regina, ale největší duševní proměnou projde její matka Jettel, jejíž představitelce, vynikající Juliane Köhler, jsem věřil každé slovo. I ostatní obsazení bylo výborné, přes Reginu až k Owuorovi. Nejvíce mě dojala poslední scéna, kdy domorodá žena podává Jettel banán a pak to co následuje... No prostě nečekaný, ale přesto krásný konec. Výborná hudba i kamera. Tenhle snímek se našim sousedům opravdu povedl, jen tak na něj nezapomenu. (01.03.2009)

Jeden z mála případů, kdy jsem opravdu rád, že jsem nečetl knihu. Ti, co takové štěstí neměli totiž protestovali, že to či ono je jinak a že něco chybí, takže k překvapivému vychutnání bych měl silně daleko. Takhle jsem totiž dostal lidský příběh s až bolestivě životnými postavami (skutečné události křičí velmi nahlas) a krásným, dlouho doznívajícím závěrem. (28.06.2006)