Nikde v Africe

Pro mě nepříliš zajímavé drama o útěku německých židů z válkou zmítaného Německa do daleké Afriky. Film bych rozhodně nechtěl zbytečně shazovat jelkož je v něm spousta krásných scén, vynikající herci, úžasná kamera a výborná hudba ale je až zbytečně dlouhý a vyskytuje se v něm spousta zbytečných scén, které nijak nerozvíjí ale spíše zpomalují příběh. (20.11.2008)

Nemeckym autorum se opravdu podarilo natocit laskavy film plny kontrastu. Zapletka je skutecne originalni - nemecti zide prchaji pred Hitlerem a nacisty do cerne afriky, kde najdou utociste a zacnou zit novym zivotem. Hlavni predstavitele sou pomerne neznami, ovsem diky tomu se clovek soustredi na film a ne na vykony hereckych hvezd. Ja si zamiloval hlavne postavu cernoskeho sluhy Owuora, ktery se stal nedilnou soucasti zivota rodiny Redlichovych, hlavne male Reginy. Libila se mi taky hudba - podpora uvolnene atmosfery, kdy clovek sice tusi, ze tisice mil daleko se deje neco strasneho, a s nejvetsi pravdepodobnosti by to zasahlo i jeho, ale on je zde, je v bezpeci. Zabery africkeho zivota a obyvatelstva jsou mnohdy skoro dokumentarni a davaji tak moznost cloveku predstavit si jak se v Africe v te dobe zilo, i kdyz se to v soucasnosti prilis nezmenilo, byl to zivot uplne jiny nez na jaky byl Evropan zvykly. Proste prekrasny film, ktery snad kazdeho chytne za srdce no me rozhodne mile prekvapil a davam 80% (29.06.2006)

Já bych nerad aby to vyznělo nějak nepatřičně nebo nedejcthulhu, že bych si stěžoval. Filmů o židovském utrpení přímo v centru dění (tedy Německo, okupované oblasti, koncentrační tábory) je hodně. což je dobře, nikdy jich není dost. Ale snad proto mě Nikde v Africe hrozně potěšilo a zaujalo. Hlavní hrdinové tohoto filmu utekli, jsou relativně v bezpečí a svobodní, přesto ale ne v klidu a pohodě, to utrpení s nimi šlo i za hranice kontinentu. Skvěle obsazený a herecky odehraný filmy, ve všech hlavních postavách (počínaje malou dcerkou, konče z počátku poměrně nepříjemnou Juliane Köhler, ale její proměna je nejvýraznější částí filmu). Zaujala mě práce s jazyky, odcizením a sžíváním. V podstatě hrozně smutný film. Já bych se už asi nevracel. (25.04.2017)

Já si naopak myslím, že jsem viděl v minulém roce mnohem kvalitnější evropské filmy, jež by si Oscara zasloužily mnohem víc. Během těch 140 minut se stalo takové množství věcí, že kdyby měl film klasickou hodinu a půl, možná by to bylo zajímavé. Ano, odehrává se v pěkném prostředí, herci hrají přesvědčivě (zejména jsem si oblíbil domorodého kuchaře Owuora) a hudba je asi na celém filmu to nejlepší, ale nic to nezmění na tom, že jsem s hrdiny příběh příliš neprožíval, nijak mě nezasahoval a když se hlavní mužský hrdina bál o svou rodinu, nějak mi to bylo šuma fuk. Kromě zmiňované hudby jsem si oblíbil i subzápletku Owuora-Regina, jejichž loučení byla jediná emotivní scéna z celého filmu (a že tak nějak v evropské art produkci očekávám nával emocí). Dvěma slovy řečeno - docela nuda. (28.05.2003)

.........Film o přátelství, lásce, ztracené vlasti, toleranci a usmíření. Strhující děj o záchraně židovské rodiny cestou do Afriky vypráví jejich dcera Regina. Osudy lidí zavátých daleko od domova. Zjištuji, že hodně lidí všeobecně u německých filmů hodnotí opatrně, spíše ubere. Toto se však hodně vymýká ze stereotypní filmové německé tvorby. Caroline Link má svůj osobitý šmrnc a pohled na svět, což mimochodem úspěšně předvedla už i u jejího staršího filmu Za hranicí ticha. Zdařilá kamera Gernot Roll, působivá hudba a nadčasové téma, to vše vytvořilo autentickou atmosféru válečné doby v Evropě i v Africe............. (21.11.2004)