Gomora

Gomorra se pro mě řadí k seriálům Perníkový táta, Narcos a Hra o trůny. Podobnost všech vystihuje fakt, že jsem se nedokázal od sledování odtrhnout a hltal jsem každý díl na 100 %. Autentičnost prostředí, Neapol vykreslená přesně tak jak to tam opravdu chodí (mám potvrzeno od jedné mojí klientky) a ta propojenost a vztahy mezi jednotlivými osobami, to je přesně to, o čem tady mluvím a proto jsem také zmiňoval výše uvedené seriály (Hlavně například Perníkový táta). Seriál ze současnosti z reálného prostředí, kde se odehrávají všechny intriky, vraždy a vyvíjí se vztahy mezi jednotlivými postavami. Je až s podivem, s jakou lehkostí se tvůrcům Gomorry podařilo "budovat" to drogové impérium od dealování pár gramů na místních pláccích až po ovládání trhu s nemovitostmi a zasahování do vysoké politiky. Já vždy ocením moment, kdy díky perfektnímu scénáři dokážete jednu postavu nejdříve nenávidět, pak s ní sympatizovat, abyste si nakonec přáli její smrt - a takových je tady spousta. Vážně prvotřídně natočený totální hnus, doporučení všem..................moje hodnocení = 10 z 10. (21.05.2023)

Popis tejto serie je spoiler jak sviňa :)...Ale nevadí treba uznať že taliani a mafianske filmy či seriály sú iná liga a Gomora je ukážkový príklad. Update: Prvá séria je jednoznačne za plný počet. Dianie vo väzení a charizma Dona Pietra ktorý vždy keď je v zábere má to grády. Postupne sa ale vytráca a nastupujú vedľajšie postavy a druhá seria je už najmä o Cirovi a jeho "skupine". Je to už o poznanie slabšie ale stále to ma silne momenty a nechýba ten pocit neistoty. Žiadna postava už nemá istotu že neskončí s gulkou v hlave...Oproti brutálnej Gomore je Kmotor už len romantický príbeh pre pamätníkov. (05.11.2017)

Realistická sonda do neapolské mafie se skvělým průvodcem, perfektně zahraným Cirem Di Marziem, jehož vzestup a pád připomíná antickou tragédii. Poslední slovo má však opět on jako Nesmrtelný a setkává se s přítelem i nepřítelem v jedné osobě - Gennarem Savastanem. Poslední díl páté série je nekompromisní hlavně ke svému divákovi, protože přichází loučení se všemi v extrémní podobě. (04.10.2018)

„Svět se dělí na ojebávače a ojebávané“, vcelku trefně poznamenal v jedné ze svých paknih investigaytivní renegát Bobo Saviáno, který velmi precizně, přesvědčivě a pro sebe dost riskantně na dřeň odkopal koncentrovanou realitu současného neapolského dezorganizovaného zločinu, jenž pomalu prorůstá celým Schengenem. Satanžel psát o tom moc neumí a co do čtivosti jsou jeho knihy spíše smirkovým hajzlpapírem než literaturou a dost bolí. Bolel taky původní film Gomora, který se tvůrci snažili udělat přesně podle knihy a výsledkem byl jen rozpačitý, nekonzistentní a místy až otravný bezladoskladný chaos. Pak to ovšem vzal do svých geniálních rukou Štefan Solima, který ze Saviána zaplaťsatan jen informačně čerpal a nenechal jeho ego do ničeho kafrat, našež uplácal snad nejlepší (nejen)mafiánský seroš všech dob. Seroš plný výhradně zmrdů, zkurvenců, vypatlaných socek, jejich ještě vypatlanějších potratů, mocichtivých Babišů, bezskrupulózních narkáčů a jiných animálních hovad či ojebávačů bez jakékoliv úcty k životu, společnosti, řádu či čemukoliv jinému kromě peněz. Scénáristická i režijní genialitka na poměrně malém časovém prostoru ukazuje poutavě, záživně a surově nejen běžné praktiky Smolíkovic kočky v nejhnusnější evropské skládce Neapoli a naprostou bezradnost korupčně prolezlého státu s tím cokoliv udělat, ale také famózně mapuje pohnutky a patopsychologický vývoj všech zúčastněných hlavních bezcharakterů, aniž by to jakkoliv narušovalo spád a brutální obludnost děje. Ten sice v průběhu prozatímních čtyř řad začne být kapku šablonovitý – v rajónu relativně vládnoucí skupiny bezskrupulózních zmrdů se objeví ještě bezskrupulóznější zmrd, který se snaží stávající zmrdy ozmrdovat o drogy / prachy / území / moc, ovšem i tak to skoro nejde vypnout, a ten neustálý vražedný boj zkurvenců o rajóny a vliv je až návykový a způsobuje kruhy pod očima. Může se stát, že k některým z těch zmrdů časem přilněte a začnete jim i fandit, ovšem Štefan se z nich rozhodně nesnaží dělat kůl Pačíny a dobré a spravedlivé mafoše, a vždy v pravý čas pravidelně zatáhne za zmrdí brzdu a naprudko vám připomene, co je to ve skutečnosti za animální zmrdy. Totální zmrdská dokonalost a děsivé memento, kam až se to může zvrhnout ve státě, jemuž vládne nenažraná zkorumpovaná hrabivá kunda, co skoupila média, a zneužívá jej výhradně pro své vlastní obohacení! (26.05.2020)

Talianska odpoveď na akúsi hibernáciu žánru naberá rozmer dráždivého sociálneho komentára, nakoľko s pokojom Angličana a s určitou dávkou zveličenia až cynickým odstupom nepredpojatého pozorovateľa ilustruje život organizovaného zločinu pod sopkou Vezuv, kde si kriminálne živly hľadajú šťastie v skratkách násilia a nelegálnej činnosti. Špinavou a surovou autenticitou kovaný seriál nevkladá dej do politických súvislostí ani nenaštrbuje verejnú dôveru v inštitút polície, reflektujúci pohľad vrhá na celé panoptikum fiktívnych postáv vo väzbe na realistické prostredie (viď sídlisko Scampia – najväčší trh drog v Európe), kde tieto (predovšetkým) morálne skorodované charaktery kríži naprieč prehľadnou sieťou intríg a mocenských záujmov. Skupina tvorcov okolo režiséra Stefana Sollimu príliš neplytvá kyslíkom na slová a namiesto verbálneho stavia v rámci narácie do popredia zdelenie obrazové. Filozofiou za tým je snaha klásť akcent na vyznenie, ktoré prostredníctvom inscenovania scén neustále pripomienkuje dokumentárny charakter nastolený už Garroneho filmovým prepisom s rovnomenným názvom. Názvom, ktorý sa stáva synonymom dementovania romantizujúcej podoby mafie. (21.06.2016)