Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jugoslávští komunisté to neměli lehké. Už beztak problematickou pravoslavnou vesničku Vitanija se po válce rozhodl navštívit Bůh. Film VREME ČUDA (Čas zázraků) byl natočen podle stejnojmenného románu Borislava Pekiće. (Ony)

Recenze (4)

Ony 

všechny recenze uživatele

Krásnější film jsem si na Štědrý večer nemohla vybrat: velmi ponurá, ale zároveň vtipná "pohádka", několik opravdu ohromných silných scén, hudba Zorana Simjanoviće, fotogenické vesnické xichty a mezi nimi moji nejdražší herci. Zkrátka Paskaljević v nejlepší formě. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Mimořádně zajímavý film "Čas zázraků", zasazený sice do doby budování komunismu v Jugoslávii po roce 1945, ale prolínající se s nadčasovými biblickými tématy. Dochází v něm znovu k ukřižování Krista a jeho vítězství.. Velmi dobře promyšlené drama s ironickými prvky na podkladě literární předlohy, novodobými postavami Marie, Marty, Lazara i bolševického fanatika Nikodýma. Film má mnoho myšlenek a varovných alegorických obrazů, včetně nestálosti lidského názoru, politického monstrprocesu, zaslepenosti aj.. Nelze při tom nevzpomenout např. na gruzínské "Pokání" či ruského "Mistra a Markétku"; komu se líbily tyto filmy, bude se jistě líbit i tento... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Pokud existuje nějaké "věčné" (filmové) téma, pak je tím příchod cizího (cizince) a vznik náboženství. Nejdříve stručná synopse: 1. Všechno běží normálně, revolučně (komunisté již začínají fungovat pod svým skutečným jménem). Přeměna kostela na školu není nic neobvyklého. 2. Objevují se rušivé prvky: kostelní fresky vylézají z pod omítky, přichází neznámý muž. 3. Je třeba znovu zavést pořádek. Běžné prostředky však nejsou dostatečné. 4. Je třeba definitivně odstranit rušivé živly (Lazara fingovaným lidovým soudem a cizince běžným lynčem). - Tím končí film, ale příběh jde dál: 5. Vesničané budou trápeni výčitkami svědomí. Z Lazara nebo (pravděpodobněji) z cizince se stane mučedník. Z jeho kultu povstane nové náboženství. - Anebo to také bude jinak. Přestože se děje mnoho zázraků, nových náboženství vzniká jen málo (v posledním tisíciletí to byly jen protestanské sekty, komunismus a národní socialismus – dobové označení "totality", které se po střídají po úspěšných (socialistická) i neúspěšných (nacistická) revolucích. Thomas Bernhard pěkně popisuje, jak z dne na den zůstal po Hitlerově podobizně jen obdélník na zdi, ve kterém si už lebedil křesťanský kříž.). Někde však musel být přeťat řetězec příčin a následků. Zřejmě k tomu došlo v bodě 5., v němž přece jen nedošlo k vytvoření obecně přijatelného symbolu mučedníka. - Nezapomeňme ovšem, že jde o film, který i bez " studie" obstál velmi dobře. ()

dzira 

všechny recenze uživatele

Udělat z kostela školu, je ještě docela dobrá varianta... Mnoho svatostánků dopadlo podstatně hůř... ()

Reklama

Reklama