Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh dokumentaristicky laděného filmového debutu se odehrává během jednoho víkendu na anonymní periferii Vídně. V jakési zemi nikoho mezi dálnicí, hypermarkety a skladišti sledujeme monotónnost víkendových prací a činností, jež lidé vykonávají bez jakékoli známky radosti či potěšení. Je strašné horko a lidé, kteří na sobě mají jen málo oblečení, se postupně obnažují nejen fyzicky, ale i psychicky. Teplota stoupá, atmosféra víkendového podvečera houstne a agrese se stupňuje. Večer je plný her, sexu a násilí. Režisér nás konfrontuje s osudy několika lidí, které se různě protínají. S jejich zoufalou touhou po lásce a s téměř beznadějnou nemožností ji nalézt a udržet.

Režisér k natáčení filmu dodává: "Film Psí dny je takzvaným skutečným filmem - se skutečným scénářem, příběhem a opravdovými herci. Ale zároveň je mnoho věcí, které jsou odlišné. Existoval sice scénář, ale bez psaných dialogů. Ve filmu hrají herci, ale také spousta neherců, a navíc jsme se striktně drželi dokumentaristického přístupu k filmování." Snímek získal Velkou cenu poroty na MFF v Benátkách 2001. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (63)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

První Seidlův film, který jsem viděl - a hned také věděl, že u něj nezůstane. Seidl se tu inspiroval (pochybuji, že by to mohlo být jinak!) obdobím letních veder, které začíná (či kdysi začínalo) koncem července. Ve starém Římě se označovalo jako DIES CANICULARES neboli psí dny. V té tobě nastával východ "Psí hvězdy" (Canicula je nejjasnější dvojhvězdu souhvězdí Velkého psa – Sirius A a Sirius B - na noční obloze). Viz též nádherný román Forresta Cartera "Škola malého stromu". A viz též ruské Каникулы, tedy doba, kdy by do školy nešel ani pes... Seidl ovšem nasazuje Kanikulám korunu, čili něco, co není absolutně vyhrocené, co není dovedeno na nejzazší mez, to prostě neexistuje. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

otvorene sa priznám ja som tomu filmu nerozumel. Asi je to pre naročnejších dvákov, chválim STV 2 že taketo filmy zaqraduje do progrmu ale na sobotu večer po sprche by som čakal niečo menej náročné. Týmto sa obraciam na náhodnéého čitateľa diváka ktorý filmu rouumel, keby bol tak laskavý a súkromne mi napisal "recenzisticku odpoved" na moju otázku prečo by som sa mal díva na nejakú babu pol hodiny ako si pred zrkadlom striha chlpky na svojom ohanbí., keď ju napokon zbiju opiju, prinútia vracať alkohol a co ja viemčoešte. ()

Reklama

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Nevěřte všem drbům, skutečně se nejedná o dokument (lidé k sobě ve skutečnosti nejsou tak laskaví.. aspoň tedy v tomto geografickém pásmu! kdo si pouští přes práh podomní prodejce?!), nýbrž o reklamu na tich.. ehm, pardon... na klimatizace roztaženou do dvou hodin. V souvislosti s tímhle filmem jsem taktéž někde zaslechl, že po jeho zhlédnutí přestal Mgr. Lubomír Volný z preventivních důvodů nabírat stopařky, ale jak říkám, nutno nevěřit všemu, co se říká/píše... 80% ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Petronius a Richard Linklater točia film o rakúskom národe... Vlastne nie, to si len persóna menom Ulrich Seidl, pasujúc sa do role odosobneného komentátora doby, vypožičiava charakteristické prvky ich jazyka. Jeho postavy sú ohavné, odpudivé, alebo prinajmenšom nudné a bezcieľne prežívajú v poloprázdnom svete, ktorý sa svojou nečinnosťou rúti do záhuby. Monotónne tempo, nekonečná každodenná rutina, ubíjajúca ťažkopádna repetícia zobrazovania strohej reality, prerušovanej len emócií zbavenými erotickými, násilnými a grotesknými výjavmi, smerujúcej od ničoho k ničomu. Stereotyp povýšený na princíp, škaredosť a zvrátenosť na jediný vonkajší prejav ľudí pod vplyvom extrémne teplého leta. Popkultúrne vplyvy sa jemne odrážajú v náznakoch a detailoch, dekadencii, hudbe a rebríčkoch istej stopárky, ktorú by ste nechceli stretnúť ani v tej najhoršej nočnej more. Jednoducho film o tom, akí sme. Než som pochopil autorský zámer a stoickú réžiu, zžieralo ma nutkanie film okamžite vypnúť a pri jednej scéne sa mi chcelo zvracať. Teraz som napriek všetkému (a predovšetkým znechuteniu a vnútornej podlomenosti ťažkopádnosťou) presvedčený, že sa k Hundstage i Ulrichovi Seidlovi opakovane vrátim. 100% P.S.: Spolu s Angst a domácou tvorbou Michaela Hanekeho zrejme jeden z najvýznamnejších rakúskych filmov vôbec. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Rakouská sonda sledující 12 podivnejch postaviček a jejich osudy odehrávající se během jednoho extrémně parnýho víkendu. Rozhodně bych ale neřekl, že film je laděn dokumentaristicky. Spíš má svůj osobitej a originální styl vyprávění. Jak už bylo psáno v obsahu : Existoval sice scénář, ale bez psaných dialogů. A i díky tomu nemůže divák absolutně tušit jakým směrem se bude tenhle kousek dál odvíjet. A v těhle parných dnech naším postávám teče nejen pot po tělech, ale mnohým postavám začnout téct i nervy. Takže se dočkáme násilí, sexu, ponižování, bezmoci a beznaděje. Ale myslím si, že vše je v celkem přijatelný míře. Čím jsem byl sice trošku zklamanej, ale je to taky tím, že preferuju především horor a podobný psycho zvrhlosti. Takže tohle mě nedokázalo až tak zaskočit. Ale i tak to na mým hodnocení absolutně nic nemění. Navíc chápu, že to Seidl chtěl natočit umírněnějším stylem, protože jen tak má film větší šanci oslovit co nejširší škálu diváků. Za sebe musím říct, že je to velice originální a povedený drámo. Film určitě doporučuju..... La Cucaracha, La Cucaracha ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama