Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí

10% — Když jsem se před časem koukal, co všechno bylo natočeno s kapitánem Exnerem, překvapilo mě nízké hodnocení tohoto filmu. Takže když jsem ho uviděl v programu televize, hned jsem se na něj podíval. A musím říci, že hodnocení plně odpovídá. Základní nápad (zápletka) není špatný, ale lépe by se vyjímal na zadní straně Ohníčku jako jeden z Otazníků detektiva Štiky (nechce se ani věřit, že předlohou je celá kniha). Pak pokus natáhnout tuto potenciálem cca desetiminutovou hříčku na sedminásobek dopadá špatně už z principu. A pak tu máme ještě vlastní zpracování. To je jedním slovem příšerné. Nejlépe z toho asi vychází odporný dechovkový motiv, při kterém mi hlavou běhaly myšlenky na (sebe)vraždu, a nedivím se Zlatavě, že z něj skončila v blázinci. Kapitán Exner Karla Heřmánka je přímo odpuzující. Leze lidem do pokojů, prohrabuje se věcmi a nemá potřebu se legitimovat nebo aspoň naznačit, že je kriminalista. Místo šaramantního, mírně ješitného, sečtělého šviháka tu máme arogantního a nadutého panáka, který se tváří a chová, jako že může všechno. Hnusně se dokonce chová i ke svým uniformovaným kolegům. Drobným kladem budiž, že jsem měl pocit, jako by tato stylizace byla záměrná a jako by postava uniformovaného poručíka VB svůj odstup vůči Exnerovi dávala najevo. Postava poručíka Beránka byla úplně zbytečná a byla tam snad jen kvůli kontrastu životního přístupu. Nepovedený, zbytečný televizní film. Když se ale podíváme na filmografii režiséra, asi se není čemu divit. (16.10.2017)

Otřesné. Takovou katastrofu jsem teda nečekal. V trezoru ČT leží tisíce lepších titulů a oni je nevysílají, protože se bojí kritiky, že je tam třeba jedna scéna s politikou nebo ideologií. A takovéhle MEGAKRAVINY bez kouska umu režiséra, scénáristy a herců se vysílají. Vzpamatujte se!!! Nebo aspoň ty hodnotné tituly, které nechcete vysílat, prodejte konkurenci. (08.02.2014)

Haluciogénní, psychedelický film. Úvodní scénka s Karlem Heřmánkem a Oldřichem Vlachem na ulici působí jako vystřižena z klasického absurdního dramatu. Pak postupně začíná celý ten noční příběh, který působí, jakoby se to odehrálo ve snu nebo v polospánku (žeby pokus o surrealismus ve filmu za socialismu?) nebo minimálně pod vlivem nějaké drogy. Hlavní vyšetřovatel se správá v průběhu vyšetřování (i mimo něj) jako náměsíčný, všichni mluví a konají jakoby spomaleně, atmosféra velice komorná a dramaticky laděná s minimálním využitím scénické hudby (melodii Švitorky nepočítám). K žádným zvratům vlastně skoro celý příběh nedochází a ze šokujícího rozuzlení coby smutného dopadu jednoho žertíku nakonec taky nezamrazí. Scénář ale není rozhodně špatný - dialogy a scénky jsou zajímavé, dochází i na vtipné momenty a nic důležitého nezůstává nevyřešeno. Vzhledem k tomu, že se jedná o zapomenutý TV-film, který se podle údajů objevil v televizi za posledních 20 let jenom jednou a bez specifičtějšího určení, těžko říct, zda šlo tenkrát tvůrcům opravdu o experiment nebo jde jednoduše o nepovedený film. 2* dávám za originalitu, více ne... bohužel (nebo bohudík) nejsem takovým milovníkem bizárů jako Adam Bernau. :o) (15.06.2017)

Nikdy bych neřekl, jak může být Karel Heřmánek špatný Exner. Asi tak stejně jako nejnovější Dlouhého kapitán. Jinak je film ukecaná nuda. Nejvíce mě zaujalo, jak veliký dluh zanechalo scialistické budování na našich historických památkách (oprýskaný Mělník) a kolk peněz stály opravy zanedbaných městských center. (18.02.2021)

Bomba! Čsfd hodnocení opět nezklamalo. Absolutní pleasure v každém detailu. Ne, nedělám si recesi, toto je jednonačně zlatý hřeb a nejhodnotnější produkt celé exneriády. Po prvním filmu s Valou jsou Dialogy teprve druhou exnerovkou, která opravdu baví, navíc ale má nesmírnou subverzivní sílu. Dějiny adaptací exnerovek jsou opravdu zajímavé, zde si všimněme jen jejich ústředního bodu - kpt. Exnera. Jiří Vala (1966) byl takový hravý, veselý, trochu fotrovský Exner, který se na možné eskapády dívá s nadhledem srozuměného. U následujícího znormalizovaného Kostky (1973) z Exnera mnoho nezbylo, ale stále ještě je to elegantní suverén, posléze Fr. Němec (1979) už ani nehraje Exnera, ale vinou scénáře zcela vykastrovaného podpantofláka Marhu. Jako Fénix z popela hned na to vstává kpt. Exner v podobě prototypického Kodeta (1982). I když Vala byl zábavnější, Kodet prostě JE Exner, což mu plnou měrou dopřává i scénář. No a následuje další naprostý obrat: Heřmánek je sice jako Exner velmi dobře představitelný, ale co vzniklo, si asi nedovedl představit nikdo. Nejen Heřmánek působí jako parodie na Kodeta hned od prvních vteřin, nýbrž celá ta bizarérie je nejvymazlenější parodií na detektivky a vlastně na cokoli, jakou pamatuju. Noční pátrání v hotelu je unikát a naprostý luxus. A ty vedlejší postavy: nasraný Hašek spontánně rekonstruující, jízlivý náčelník místní VB s vizáží šikanovaného gymnazisty, celou dobu spící Vlach coby prototypický Exnerův antipod a mnoho dalších. Z různých báječných detailů upozorňuji zvláště na revoluční využití toaletního papíru jako rekvizity, to prosím v době, kdy jeho nedostatek byl jedním z palčivých problémů národního hospodářství. Ocenit nutno už to, že bez ohledu na knižní předlohu (která mě ostatně vůbec nezajímá) tvůrci pochopili, jak je třeba pojednat nebezpečí dechovky pro lidskou psychiku. (25.09.2018)