Chi l'ha vista morire?

Nezvykle mrazivý start. Chladnokrevná vražda malé dívenky za doprovodu úžasně ponurého dětského chorálu dává v naději na nezapomenutelnou podívanou. Bohužel tomu je jenom zpola. Aldo sice umí s pomocí Morriconeho hudby vyvolat příjemné mrazení, ale postupné vsakování monotónně žlutých barev nedává šanci v silnější zážitek. Vraždám chybí nápady nebo explicitnější momenty, opět se hodně kecá a vraha známe díky jedinému detailu očí už po dvaceti minutách. Ústřední dvojice v podání Bonda Lazenbyho a lvice Strindbergové je už však naštěstí v pořádku. Z filmu se tak vyklubalo lehce nadprůměrné giallo s pěknou hudbou a studeným prostředím italských Benátek. (07.03.2012)

Jediné co se dá tomuhle prostinkému giallu přičíst k dobru je občasná fajnová práce se širokoúhlým formátem. Jinak je to příběhová bída, podivně zkratkovité budování napětí, mdlé herecké výkony a hlavně absence pořádných mordů. Pár figurín a atraktivní prostředí s jednou pekelně hot kočkou to v žádném případě nezachrání. (16.04.2007)

Atmosférický kousek, kde se Franco Serpieri (Lazenby, kterého jsem téměř nepoznal) snaží najít vraha jeho malé dcery Roberty, se odehrává v Benátkách. Ty vytvářejí temnou a skličující kulisu příběhu, protože je v nich buď mlha, prší nebo je noc. Už úvodní scéna v horách má výborné napětí, to se pak opakuje ještě v několika dalších v Itálii. Morriconeho hudba je výborná a vytváří nezapomenutelnou atmosféru - na příklad pohřeb. Dětské sbory jsou zlověstné, když má dojít k násilí, strašidelné, když postavy někdo honí, smutné, pátrá-li kamera po šedivých budovách města, okolo kterých poletují nekonečná holubí hejna. Popravdě trvá téměř celý film, než se podaří Francovi dostat na jasnou stopu vraha, protože si několikrát tipuje nesprávné muže. Lazenby je zde v opačné pozici, než tomu bylo v Bondovi, a tak dostává začasté na frak. Nahota a sex nechybí. Výborná kamera, která některé scény skládá z jednotlivých obrazů tak, jako by to byly střípky mozaiky. Vraždy jsou intenzivní - škrcení či ubodání, obraz mrtvoly uprostřed papoušků má až romantický nádech ( v pravém slova smyslu), možná i dekadentní. Závěr je nervák. Vydařené po všech stránkách. (25.03.2024)

Italský giallo film o sérii vražd dětí. Díky skvělé symbióze dobrých záběrů a výborné hudby příznačně postavené na dětských chorálech (Ennio Morricone) tu máme dnes již málo známý, ale vynikající thriller, který se místy - pro důraz na hudební složku - stává až obrazovou operou. Výkon "Bonda" Lazenbyho je spíš mdlý, ale vyrovnává ho osvědčený padouchovský italský herec Adolfo Celi. (13.05.2004)

K filmu jsem se dostal přes soundtrack mistra Morriconeho, který je na tom všem to nejlepší. Uhrančivé dívčí sbory vytvářejí nadpozemskou krásu a úžasně ladí s atmosférou tajemných zákoutí Benátek. Tohle je fakt famózní symbióza. Horší už je to bohužel s příběhem, vrah je známý hned zkraje, když kamera zabere detail očí a žádné šokující překvapení se nekoná. Mordy jsou nevýrazné, chybí lepší dramaturgie a moje milovaná Anita Strindberg toho taky moc nepředvede. Škoda, tohle je slabší žlutý zářez v giallovském podsvětí. Za to parádní souznění kamery a hudby dávám o bod navíc. (22.01.2023)