París norðursins
París of the North
Paris of the North
Paris of the North
Režie:
Hafsteinn Gunnar SigurðssonScénář:
Huldar BreiðfjörðKamera:
G. Magni ÁgústssonHudba:
Prins PólóHrají:
Björn Thors, Helgi Björnsson, Nanna Kristín Magnúsdóttir, Sigurður Skúlason, Jón Páll Eyjólfsson, Salóme Gunnarsdóttir, Vilhelm Þór NetoObsahy(1)
Za učitelem Hugim přijíždí nenadále do malé osady na východě Islandu na návštěvu jeho poměrně mladý otec, s nímž ho nikdy nepojil dobrý vztah. Odlišnost povah obou mužů – sedmatřicetiletý Hugi se jako vyléčený alkoholik angažuje v místním protialkoholním centru, zatímco otec jeví sklony k požitkářství – se stává zdrojem mnoha problémů a jejich nesourodé soužití prochází různými fázemi. Sigurðsson neklade důraz na dramatičnost děje a dává přednost vytváření pocitové atmosféry příběhu postupného sbližování. Vede k němu pozdní dospívání obou ústředních postav, objevujících dosud neznámé stránky vlastní osobnosti a s nimi i porozumění pro druhého člověka. Dialogy tu často napomáhají odhalovat charaktery postav, a to i vedlejších, aniž je jakkoli potlačena výstižná kresba prostředí i hudební složka, která se výrazně podílí na melancholické náladě vyprávění. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (12)
Klasický islandský festivalový film - má pomalejší tempo a nechává diváka o postavách přemýšlet na základě jejich chování a interakce s ostatními. Hlavním hybatelem příběhu je přitom střet rozdílných povah otce alkoholika a syna, který abstinuje a zakopal se po rozchodu s přítelkyní a překonání problémů s pitím v malém nudném městečku. Sigurðssonův snímek je příjemný, jemně naladí na bluesovou notu severské nostalgie, ale pod kůži se na rozdíl od režisérova obdobně laděného debutu Doprava doleva, který ve soutěžil ve Varech v roce 2012, nedostane tak hluboko. Tři hvězdičky. ()
Mladý učitel se snaží zvládnout alkoholismus, takže pravidelně běhá, trénuje jediného místního fotbalistu a dochází na schůzky anonymních alkoholiků. Návrat otce, do té doby majitele baru v Thajsku, mu ovšem nahází několik čerstvých klád pod nohy. Drama s prvky komedie není špatné, ale režisérův minulý film se mi líbil více. ()
[MFFKV - 2014] Další důkaz, že si s hlavní soutěží karlovarského festivalu prostě nerozumíme. Ani isladnské komediální drama mě nepřesvědčilo změnit nějak svůj názor. Sice je to příjemná hořko-sladká komedie odehrávající se v magické islandské přírodě, ale během filmu se téměř nic nestane. Hodně průměrný film. ()
Klidný film z prostředí malého městečka - vesnice na Islandu, kde se všichni vzájemně znají a většina obyvatel je i příbuzensky provázána. Samota a opuštěnost jednoho každého, kdo se ve filmu mihne je hmatatelná, až z ní mrazí. Žádné velké drama se sice neodehraje, přesto mne film pohltil a navodil ve mne dojem, že jsem v tom místě s tou hrstkou alkoholiků a opuštěných osůbek nejméně týden bydlela. Myslím, že ještě za pár let si syrovost prostředí za polárním kruhem vybavím. Také chváílím hudbu, o jejíž původu jsem se ale bohužel nikde nedočetla... ()
Film z islandského života, kterému chybí nadhled, jaký mají obdobné snímky Baltasara Kormáka nebo aspoň charismatičtí herci typu Ingvara Eggerta Sigurðssona (mám na mysli jeho kreaci ve Studeném světle). Oproti režisérově předchozímu snímku Doprava doleva je to krok zpět - oba scénáře jsou téměř zaměnitelné, včetně toho, jak jsou mdlé, ale nový film rezignuje na využití islandské krajiny k tvorbě atmosféry či dějových paralel. A co jiného od islandského filmu čekat! ()
Reklama