Mephisto
Mephisto
Mephisto
Mefisto
Mephisto
Režie:
István SzabóKamera:
Lajos KoltaiHrají:
Klaus Maria Brandauer, Krystyna Janda, Ildikó Bánsági, Rolf Hoppe, György Cserhalmi, Péter Andorai, Karin Boyd, Christine Harbort, Tamás Major (více)Obsahy(1)
Chce hrát za každou cenu, svou tvář přitom ztrácí na jevišti i v životě. Je nepopiratelné, že filmem Mefisto, natočeným podle stejnojmenného románu Klause Manna, syna Thomase Manna, dosáhl maďarský režisér István Szabó jeden z vrcholů své tvorby. Vypráví příběh talentovaného herce Hendrika Hofgena, podléhajícího bezmezné ctižádosti, které obětuje své morální zásady, politické přesvědčení, umělecké ambice, osobní život. Marně se klame iluzí, že ve zvráceném totalitním světě by mohl kolem sebe vytvořit klidný ostrov umění. Na vrcholu společenského vzestupu je Hofgen osamoceným a vnitřně rozpolceným mužem, vydaným na milost a nemilost nacistické moci, které sloužil… Film získal Oscara za nejlepší zahraniční film. A na XXXIV. MFF v Cannes 1981 obdržel Cenu za nejlepší scénář a Cenu FIPRESCI, kromě toho mu patří řada dalších prestižních uznání. Snímek vykresluje především obraz kariéristického umělce, který je ochoten spojit svůj osud s nacisty, ale také zachycuje v širokém záběru politické události v Německu v třicátých letech. Na filmu je pozoruhodná kamera Lájose Koltaie, pracující se světlem ve stylu německého expresionismu, i režie, stavící na dynamickém tempu, v němž rozehrává scény plné napětí a na působivém vedení hereckých představitelů. Z velkého počtu výborných interpretů vystupuje do popředí představitel titulní role, vídeňský herec Klaus Maria Brandauer, strhující svým vynikajícím a přesvědčivým výkonem. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (142)
Nie je ľahké žiť so svojimi rozhodnutiami, rovnako ako nie je ľahké poddať sa určitej ideológií ak už sledujeme svoju vlastnú. Szabó spravil výbornú fresku života jedného herca, keď bol fašizmus pred bránami. Príbeh sa sústreďuje na Hendrika. Jeho zbabelosti, aj prejavy citu a pochopenia do čoho sa zaplietol. Príbeh je vystavaný naozaj skvele. Pritom postráda pamätné zábery. Je celý zložený z dialógov a ak sa už vyskytneme v priestore je to len na krátko. Pocit akéhosi väzenia je tak všadeprítomný. Najväčšie ovácie ale patria Brandauerovi a jeho uhrančivému výkonu. Nie je ani zlý, ani dobrý. Je niekde medzi tým. Keby bol koniec možno trochu odhodlanejší prísť z nejakou výraznejšou bodkou bolo by to za plný počet. Ale inak sa jedná o scenáristický aj režisérsky skvost. ()
Neopakovatelný stylistický prožitek. Szabó inscenuje záběry zdánlivě konvenční metodou, ale jejich vnitřní dynamika je zkrátka úžasná a vyprávění se napříč velice krátkými a intenzivními scénami posouvá v ohromném tempu, přestože tomu interiérový komorní rámec na první pohled vůbec nenapovídá. Dialogy jsou často utnuty v jejich průběhu a kompozičně přeneseny do další scény, čímž nás film nutí přemýšlet a neustále udržovat pozornost, což se mu daří opravdu po celou dobu, nehledě ještě na to, jak jsou dialogy samotné neskutečně chytré a vtahující. Také významově snímek plně dostává své legendární pověsti, když hrozivou nemorální mašinerii popisované doby vztahuje k divákovi prostřednictvím rozpolcené a průběžně obměňované osobnosti titulní postavy, zpočátku bohémské, poté naivně idealistické a nakonec zcela zhrzené, díky čemuž se mu daří hutně smazávat i ve scénáři několikrát zmiňovanou propast mezi "publikem a jevištěm". Přestože nepropukly naplno deprimující události, v jejichž příchod jsem tajně doufal, knedlík v krku jsem i tak soustavně pociťoval a během vynikající závěrečné scény mě vyloženě zamrazilo... A to je správný ;) ()
Veľmi dobré a monštrózna stopáž vôbec nevadila. Má to totiž vynikajúci mnohovrstevný, umne vygradovaný scenár. A ku cti mu slúži, že parádne funguje aj keď sa vzdáva mnohých vďačných dramatických situácií. Funkčné aj ako metafora a takisto ako rozbor jednej poľutovaniahodnej osobnosti. S filmom má však jeden osobný problém. Štýl európskej kinematografie 80. rokov mi je proti srsti (aj herecky) a scén, ktoré ma tu vyrušovali je bohužiaľ dosť. Hlavne prvá tretina ma vážne vytáčala 8/10 ()
Na úspěchu filmu má určitě největší podíl výběr herce pro hlavní roli. Brandauerův výkon je opravdu strhující a uvěřitelný.Podařilo se mu věrohodně podat ten vnitřní boj mimořádně talentovaného umělce s touhou po kariéře a svým svědomím. Divák samozřejmě ví, co je správně, ale není vždycky tak lehké odsoudit. Alespoň já jsem to tak cítila po zhlédnutí filmu , už ale ne po přečtení románu Klause Manna, ve které hlavní hrdina vyznívá jednoznačně jako zavrženíhodná svině. Musím říct, že Mefisto je jedním z mála případů, kdy se kniha podaří převést na plátno tak dobře, že film svoji knižní předlohu předčí. ()
Unylé tempo tak slibného filmu pro mnohé jistě naprosto bezchybného - mě donutilo k nedobrovolnému vlnění se ve všech směrech a to hlavně po stránce etické. Co se smí a co se ve filmu nesmí objevit, abych jej nezahrnula do kategorie "ano jde to, ALE" přesně nevím.. Třeba se mi nelíbilo nahé svíjení se v baletních pozicích, které místo krásy těla mužského(pro některé i ženského)pobouřily mé vlídné oko. Což o to - pasáže doslova umělecké vystřižené z divadelních prken či zkouška nutná pro nacvičení hry - byly momenty, které stály za pozornost. Za dusotu kopyt nacistického komanda pravidelně pochodujícím a ovlivňujícím životy lidí z celé NDR a nejen jí, musím odsoudit tento film k průměru. Zajímavé výroky: "..takže ten velkohubý panák se stal kancléřem...a já myslel, že národní socialisty nelze brát vážně...já jsem přece z Porýní, moje matka i můj otec - nemám se přece čeho bát!"; "tohle je mé stanovisko - Shakespeare!" a konečné "Co ode mě chtějí? Co chtějí? Vždyť já jsem jenom herec!" ()
Galerie (25)
Zajímavosti (3)
- Postava Hendrika Höfgena (Klaus Maria Brandauer) byla inspirována skutečnou osobností, hercem Gustafem Gründgensem, tak silně, že jeho syn vymohl v roce 1966 zákaz publikování. (sg.sysel)
- Režisér István Szabó se objeví na konci filmu jako host na narozeninové oslavě v divadle, hovořící o přílišných nákladech na ni. (Kulmon)
Reklama