Baraka
Baraka
Baraka: Odysea Zeme
Baraka
Baraka
Obsahy(1)
Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (274)
Modlitba za zemi? Každopádně nádhera. Celou dobu jsem výjevy na obrazovce sledoval se zatajeným dechem. Je překvapující kolik krásy, ale i hrůzy se vejde do 96 minut. Opravdu skvělé jsou náboženské občany různých kmenů v kontrastu s brutálním tlakem civilizace. A k tomu všemu hudba Dead Can Dance. Bravo. ()
Krásné záběry přírody, kráteru sopky, vodopádů..., ale to prostě nestačí !! V podstatě jsem věděl do čeho jdu a přesto jsem se po pár minutách začal šíleně nudit. Ještě, že se dá na DVD zrychlit obraz :) Začal jsem na 2x, potom přeřadil na 4x a poslední minuty (nemůžu si pomoct, přestřelená stopáž jak prase) už jsem profičel 8x. Jít na Baraku do kina tak si asi hodím mašli !! Je mě to líto, ale pokud mám být objektivní nemůžu dát víc než 40% ()
Někdy je jeden záběr více než 1000 slov. Dokument nás bere bez jediného slova letem světem po celé planetce Zemi. Záběry jsou sktečně překrásné. Máme možnost vidět krásné přírodní scenérie, či nejrozmanitější kultury. Dostaneme ovšem možnost vidět svět i z té druhé stránky. Velmi silnou stránkou dokumentu je i podmanivá hudba, která doprovází každý záběr. Prostě je dokument netradiční a zajímavý zároveň. Nebudu ovšem přehánět. Krásné 3*. ()
Sled obrázků z různých koutů světa podbarvený místní hudbou. Většinou na sebe jednotlivé epizodky nenavazují a zas tak super úžasné nejsou. Jednoduše zajímavý pohled na několik přírodních krás, několik zvyklostí afrických kmenů a asiatů a pár podivností jež vytvořil člověk. Asi bych doporučil mimozemšťanům jako takové první "promo video" o planetě Zemi. ()
Tento film som videl dosť neskoro po jeho vzniku a čakal som hroznú nudu, ktorá mi nebude mať čo ponúknuť, kedže každý rok sedím na nejakom Envirofilme, Ekotopfilme a pod. Ostal som však zarazený. Tento film vážne dokáže šokovať a udržať diváka v pozornosti. Porovnania "ľudského" a "prírodného" sveta sú fantasicky oživujúce a hravé. A konečne viem, odkiaľ mal Horner inšpiráciu pre BRAVEHEART a rovnako odkiaľ bral Mark Isham ten zimomriavkový žalospev pre HMLU. Príjemný a výnimočný film... ()
Galerie (65)
Photo © Samuel Goldwyn Company
Zajímavosti (10)
- Baraka byla za více jak dvacet let jediným filmem, který se točil v 70mm Todd-AO formátu, jenž byl vynalezen v 50.letech. Předchozí snímek natočený v tomto formátu bylo Poslední údolí (1971). (Alfréda)
- Film nakrútila trojčlenná skupina tvorcov za 14 mesiacov v 24 krajinách na 6 kontinentoch. (Flipper)
- Scéna s mnichem v ulicích Tokya byla neplánovaná a nebyla ve scénáři. Štáb na mnicha narazil náhodou při cestě zpět na hotel. Mnich po celou dobu natáčení scény nepřerušil svou modlitbu a ani jednou se nepodíval do kamery. Po několikaminutovém natáčení mu štáb poděkoval a dal mu symbolický obnos jako poděkování. (Alfréda)
Reklama