Rodinné návštěvy

Intimní a citová výpověď sympatické paní režisérky. Na tomto snímku je nejkouzelnější, že zde divák uvidí pouze dva herce. Jedna herečka hraje hlavní hrdinku - režisérku (Liliana Torres), aby ještě více vynikla její role outsidera. Druhým hercem byl ztvárněn strýc režisérky, neboť se nacházel v pokročilém stádiu rakoviny a natáčení by nezvládl. Krátce před premiérou dokonce zemřel. Těžko říct, jak bych snímek hodnotil, kdybych se nezúčastnil po skončení promítání diskuze s režisérkou, která zde objasnila spoustu věcí stojících za tímto filmem. Rozhodně podařená záležitost, ve které nechybělo ani trošku vtipu hlavně ze strany zapálené maminky režisérky. Lepší 3 hvězdy. (30.06.2017)

Rodinné návštěvy nejsou pro každého. A to jak film, tak i ty návštěvy. Hlavní hrdinka přijíždí z Mexika na měsíční návštěvu k rodině, a zjišťuje, že je od nich oddělená jak vzdáleností zeměpisnou tak i duševní. Příbuzní pokládají klasické otázky ohledně práce, vztahů, apod., ale jen aby souhlasně pokývali hlavou, nebo - a to spíše - nesouhlasně zabručeli. Matka Lili tahá po příbuzenstvu, aby se snad pomstila a vybila si na dceru svůj skrytý hněv, který sice nepropukne naplno, ale je cítit z každého rozhovoru a gesta a je zapřičiněn faktem, že dítko neplní rodičovský scénář, tak jak tomu občas bývá. Rodina se nesnaží Lili poznat a ona cítí, že do ní nebude nikdy zapadat tolik, jako když byla malá holka - viz. metafora s oblečením - pokud se pokusíme znovu obléct dětské šaty, stane se z nás nehybná karikatura. Film nemá kladného ani záporného hrdinu, jen izolaci vyvěrající z toho, že nikdo není takový, jak si ho rodina přeje a poznání, že domov není cosi neměnného, ale že si ho vytváříme sami v sobě, tak jako se vyvíjíme. Snímek Rodinné návštěvy je intimní zpověď jedné strany - Lili -, tak jak situace prožívá ona. Nesnaží se předstírat objektivitu, a tak je možná divákovi o to blíž. (24.02.2014)