Pořád jsem to já

Aj keď mám s demenciou Azheimerovského typu osobnú skúsenosť (ktorá nekončí tak ohľaduplne k divákovi, ako film) nedokážem dať viac ako tri hviezdičky. Téma je silná, Julianne Moore sa jej zhostila vynikajúco, aj neinformovaný divák môže sledovať nezadržateľný postup choroby, ale celok mi pripadal trochu chaotický a nevyrovnaný. Boli v ňom silné momenty, ktoré kulminovali pri jej poslednej prednáške, ale boli tam aj slabé, dej neposúvajúce a jednotlivé epizódy nespájajúce pasáže. Slová "kéž bych měla rakovinu" dokonalo vyjadrujú, čím sa obe choroby líšia. Postupná degradácia človeka, s ktorým sme žili a ktorého sme mali radi zasahuje blízkych porovnateľnou silou, ako jeho samotného. A nikto ani netuší, čo sa deje v mozgu postihnutého, keď už prestal aj komunikovať. (14.02.2016)

Od filmu se mi dostalo téměř přesně toho, co jsem si od něj sliboval. Silný, místy emočně niterný příběh, vcelku nenásilné stupňování rozvíjející se choroby (což rozhodně nemohlo být jednoduché i s ohledem na délku filmu) a pak samozřejmě to hlavní, kvůli čemu jsem do snímku šel-výtečný herecký výkon Julianne Moore. Snaha zkombinovat vážnost s odlehčeními v podobě rozdělení dnů na lepší a horší mi přišla vyvážená, pár scén jistě bylo hraničních, ale tvůrcům se to vždy podařilo ukočírovat. Některé z nich pak fungují naopak na 100%, ať už je to oznámení dědičnosti, „návod“ nebo třeba takové zdánlivě obyčejné zavazování tkaniček. A pak je tu samozřejmě „nenápadně“ uvědomělý konec, který se myslím také povedl. Za mě to budou silné 4*. (18.05.2015)

Nepříjemné na sledování, ale diváka to nesemele. Všichni zainteresování se totiž chovají až příliš důstojně, což je v přímém kontaktu s touto krutou nemocí podle mě absolutně nemožné. Cílem moderních snímků je ukázat realitu, což se tady evidentně nepovedlo. Sdělení zdrcující pravdy dětem mělo být předčasným vrcholem filmu. Většina lidí je schopna udělat scénu ve frontě na salám, ale Alzheimera v rodině přejdou se stoickým klidem? Těžko. Tvůrci se mohli vykoupit dotažením Alicina návodu do konce, z kterého by konečně bylo cítit, že jde o skutečné lidi. Znovu jsem se mýlil. (08.01.2015)

Jeden z těch filmů, k němuž není co říct, neboť slova jsou málo a nedostatečná. Obsazením i herecky velmi zajímavé, dějově pohlcující. Scény po otevření složky Butterfly mě naprosto rozsekaly... Možná to k ní samotné není moc lichotivé, ale Julianne Moore patří k těm ženám, které čím starší, tím lepší (v mnoha ohledech). (23.03.2020)

Alzheimer je hrozná nemoc a kdo se s ní nesetkal, tak těžko pochopí, jaké je soužití s takto nemocným člověkem a už vůbec nepochopí, co pacient pociťuje. Still Alice částečně ukazuje, jaké to je v začátku a jak se onemocnění zhoršuje a postupně degraduje lidskou osobnost v běžném životě. Hlavní hrdinka měla možná to štěstí, že se o své chorobě včas dozvěděla a snažila se s ní alespoň trochu bojovat, dokud to bylo možné. Konce, které Alzheimer přináší, tu neuvidíme, což je možná dobře, neboť by byl snímek značně depresivní. Chválím herecké výkony Julianne Moore, ale líbila se mi i Kristen Stewart a Alec Baldwin. Kdyby měl film konec, který jsem očekával, tedy tragický, dal bych 5*, protože by vyznění bylo možná ještě silnější, avšak prvoplánovější a snad i lacinější, těžko říct. (21.01.2015)