Pořád jsem to já

Julianne Moore zde měla velice těžký úkol, ale s velkým přehledem jej zvládla a naprosto zaslouženě si za tuto roli odnesla filmového Oscara. Celý film se sice točí pouze kolem hlavní hrdinky, ale chemie a znázornění rozpoložení celé rodiny či spolupracovníků působí velice důvěryhodně, a co je důležité, není to přehnané. Režiséři netahají z diváků slzy násilím, ale velice názorně představují krutost Alzheimerovy choroby. /80%/ (Kino - Prom.) (19.05.2015)

Já nemam tyhle filmy o nejrůznějších chorobách a zdravotních problémech moc rád. Julianne Moore sice tradičně zahrála výborně, takže jsem jí věřil, že toho alzehimera fakt má, ale tohle prostě neni téma, který by mě zrovna přikovalo k obrazovce. Jinak se zdálo, že film bude mít docela zajímavý rozuzlení, ale najednou střih a Julianne Moore si někde v cukrárně objednává zmrzlinu. Pak následuje dalších asi 5 minut nějakýho rádoby filozofickýho blábolení a končí to jaksi bez pointy. 50% (22.01.2015)

Still Alice je určitě dobrej film, jemuž hodně přidává výkon Julianne Moore, nicméně v mém případě má drobátko smůlu, že jsem ho viděl až po dvou lepších záležitostech na téma Alzheimer. Tím prvním je mnohem sugestivnější a komplexnější obrázek nemoci s názvem Píseň pro Martina (který je korunován naprosto dechberoucím závěrem), tím druhým kanadská věc s podobným názvem Still Mine (která nabízí více podnětů a je korunována koncem tentokrát velice střídmým, nicméně úžasně dojemným). Nejsilnější scénou - SPOILER - je u mě osobně chvíle, v níž se záznam ještě málo nemocné Alice snaží provést eutanázii na Alici nevratně poškozené. (09.05.2017)

Vděčné téma z ranku malých lidských tragédií, tentokrát o rozpadu osobnosti. Obsahuje několik užitečných rad, které je dobré si zapamatovat dřív, než se Alzheimer zeptá na naše vzpomínky, můžeme si alespoň na krátký čas namlouvat, že projevy plíživé nemoci lze oddálit, ne však přelstít, on je tím, kdo určuje chaotická pravidla přesto, že se nemůže pochlubit diplomem z věhlasné univerzity... Ani přes silný motiv se necítím hlouběji zasažená, možná pro dokonalé pozadí v roli předskokana, možná pro konejšivé dárkové balení ztráty lidské důstojnosti. Mnohem silnější zážitek z Písně pro Martina tak pro mě zůstává nepřekonán. Trefně se i za mě vyjádřil dzberry. (17.02.2015)

Still Alice působí lehce nedotaženým dojmem. Další výtka může směřovat k přílišně idilickému přijetí nastalé situace ze strany rodiny. Lidskost je v takových případech podrobována příliš tvrdým zkouškám, než aby většina lidí obstála jako rodina Alice. Selhání tak myslím mělo být mnohem důležitějším tématem filmu. Užíval jsem si zejména vztah Alice a její nejmladší dcery, který na mě i přes neherectví Kristen Stewart působil výjimečně upřímně a blahodárně - takhle nějak bych chtěl dokázat být oporou i já. Bez téma tabuizující egoistické korektnosti a karikující ohleduplnosti, ve které se sobeckost projeví v okamžicích, kdy člověk o nemocném mluví a s ním zachází, ale zapomíná se při tom na něj obracet přímo - například s otázkou, jak svůj stav prožívá - a sám ho tak pomalu degraduje na nesvéprávný předmět vlastní bohulibosti. (16.10.2016)