Režie:
Zdeněk TycScénář:
Tereza BoučkováKamera:
Patrik HoznauerHrají:
Ivan Trojan, Petra Špalková, Magdalena Sidonová, Zdeněk Dušek, Jaroslava Pokorná, Jan Cina, Lukáš Rejsek, Tomáš Klouda, Tomáš Pavelka (více)Obsahy(1)
Manželé Marek a Monika Šírovi se přestěhovali z Prahy na vesnici. Hodlali tady najít nejen lepší vzduch pro vlastního synka trpícího těžkým astmatem, ale i vstřícnější klima pro dva starší adoptované syny, kteří nezapřou svůj romský původ. Sen o svobodném "přírodním" prostoru však bere rychle za své, když postarší soused jejich syna Františka obviní z toho, že mu kamenem rozbil čelní sklo u auta. Vesničané nejsou k cizincům příliš vstřícní, soužití s otevřenou arogancí, která neskrývá chuť hnát svou kauzu až k soudu, však Šírovy dohání k neadekvátním reakcím. Marka a Moniku, odhodlané vybudovat rovnoprávné a láskyplné rodinné prostředí, navíc dovedou čas od času pořádně vytočit i samotní kluci. Mezi křehkým zázrakem lásky a strachem z nenapravitelných chyb se rodí rovnováha všedních dní. Střídmé komorní vyprávění nabízí otevřený pohled na otázky všednodenní tolerance a ekologie rodinného i společenského prostoru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (157)
Téma české xenofobie je stále žhavé a Zdeněk Tyc se pokusil alespoň náznakově přiblížit tento problém divákům. Simuluje ho na rodině, která adoptovala dvě děti, z nichž jedno je tmavější pleti. Spolu prožívají větší či menší radosti a strasti a totéž by se dalo říct o mě, neboť i já jsem podobné pocity pociťoval v průběhu děje. Radost hlavně nad výkonem Ivana Trojana, zajímavě laděnou kamerou a působivou hudbou. Strast se vyskytla ve chvíli, když se režisér nechtěl omezit jen na obyčejné vypravování a pokoušel se vtisknout snímku naléhavější výpověď. Některé „umělecké“ výjevy si mohl taky odpustit. Srovnám-li obě tyto složky, dostávám se k zlaté střední cestě. ()
Děti jsou občas, někdy, smradi, to potvrdí každý upřímný rodič, i ten milující. Nicméně adoptovat vysluněnou kůži se hned tak někdo neodváží a já skládám poklonu těm, co k takovému činu najdou odvahu (zřejmě neví, co znamená genetika..). Herecky parádní, Ivan Trojan to výrazně popotáhl, kamera pro mě ovšem nepřijatelná, chci říct téměř tragická.. ()
Tyc a Romská otázka poprvé. Za hranice autentičnosti se dostal příběh Terezy Boučkové, dcery Pavla Kohouta.. Tentokrát na tu story neměl Kohout vliv a díky za to. Muselo to být velmi osvobozující přijít po sedmi letech s novým filmem a zapomenout na debakl s Plyšovým lvem. Navíc svést se na tehdy osvěžujícím a novém úspěchu Ivana Trojana. Budiž Tycovi přáno, ale bohužel vše co následovalo nebylo výsledkem vykoupení, ale jen volného plynutí času a zániku autorské osobnosti, která měla rozhodně na víc. Smradi sice ještě nebyli za hranicí pohodlného kalkulu ve stylu - natoč něco chytlavého o Romech a ceny se jen pohrnou, ale byl to začátek. ()
Adoptovat v České republice romské děti je jako dráždění hada bosou nohou. Ale to si určitě Tereza Boučková brzy uvědomila. Česká společnost je holt taková. Napsat o tomto ožehavém tématu scénář byl dobrý nápad. Smradi se mi líbili, herecké výkony Trojana a zvláště Špalkové byly vynikající. Jediné k čemu mám výhrady je ten konec. Tak trochu mu dochází dech. A co vlastně měly znamenat ty detailní záběry tváří??? ()
Za mě taková opožděná česká nová vlna. Nápaditý střih i Patrikova kamera. Samozřejmě by si to zasloužilo filmovou surovinu, ale zřejmě televizi zbyly nějaké peníze a tak se točilo. Dnešní televizní kamery by už nebyly tak špatné. Tady je bohužel skoro všechno ostré a občas to nezvládá kontrasty. Herci jsou skvělí a scénář Terezy Boučkové je taky moc dobrý. Dialogy vybroušené. Jan Cina už tady projevil svůj talent. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (8)
- Petra Špalková (Šírová) ve filmu působí dojmem, že je mnohem starší, než v době natáčení ve skutečnosti byla: "Na tom jsme byli domluvení. Jednak tomu pomohlo chování a pak - úplně jsme odstranili líčení. Řasy mám namalované snad jen když jedu pro kluky do školy a přijedu z Prahy. Shodli jsme se, že nemáme rádi, jak hollywoodské herečky vždycky vstanou s tou učesanou hlavou a dokonalým make-upem, protože je to tak málo podobné životu... Navíc jsme chtěli, aby maminka Šírová byla psychicky i fyzicky krásná i ošklivá. Někdy je člověk zmačkanej a nezpůsobilej a někdy naopak duch tak krásně prosvítí tvář a pohyb... A to hledáte asi vždycky. Aby to v sobě mělo vzestup i pád, kouzlo i nepůvab. Aby to nebyla vymyšlenina, ale člověk." (NIRO)
- Větší část filmu se natáčela v obci Vráž u Berouna. Ve filmu účinkují i někteří místní obyvatelé. (ČSFD)
- Autorka scénáře Tereza Boučková se inspirovala vlastními zážitky s výchovou adoptovaných romských dětí, které ztvárnila také v románu „Rok kohouta“ z roku 2008. (Ded@M@tes)
Reklama