Reklama

Reklama

Bídníci

  • Francie Les Misérables (více)
Francie / Východní Německo / Itálie, 1958, 217 min (Televizní verze: 88+97 min)

Hlavním hrdinou románu Victora Huga je Jean Valjean, který byl pro nepatrnou krádež chleba poslán na galeje, kde prožil devatenáct let svého života. Jako navždy poznamenaný člověk se vrací zpět do života. Setkání s monsignorem Myrielem, biskupem proslulým svou prostotou a nákloností k chudým, osudově poznamenává celý jeho život, další Valjeanovy činy, charakter se už nikdy nezpronevěří tomuto setkání s čistotou a dobrem. Jean Valjean, vězeň číslo 24601... Mezi nejznámější a nejoblíbenější díla francouzského básníka, spisovatele Victora Huga patří bezesporu román "Bídníci" z roku 1862. Jedním z nejúspěšnějších filmových Jeanů Valjeanů byl Jean Gabin, který ztvárnil tuto postavu v přepisu režiséra Jeana-Paula Le Chanoise z r. 1957. Po jeho boku se v roli nesmiřitelného Javerta objevil Bernard Blier, Bourvil, Serge Reggiani. (Česká televize)

(více)

Recenze (156)

Tigran 

všechny recenze uživatele

Tak si zase zaplavu proti proudu, protože se mi opravdu nepodařilo pochopit, proč je tato verze zde na ČSFD považována za nepřekonatelnou. Díky Gabinovi, který je takovou obrovskou modlou pro zdejší uživatele? Nebo díky podivnému způsobu vyprávění, který působí jakkoliv, jenom filmově moc ne? Nikomu nevadí, že jsou tady postavy zploštělé a že je Cosette totálně tupá? Beru v potaz rok vzniku filmu, ale víc než 50% ze sebe nevymáčknu. ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

Vážení, dovolte mi použít slova, která ve čtvrtém ročníku střední školy vyslovil před tabulí jeden z mých více nadaných třídních spolubojovníků. Podotýkám, že se vždy pyšnil faktem, že jediná literatura, která mu omylem zkřížila jeho životní cesty, byl jeden díl čtyřlístku a dramatický příběh Coura a Courka. - ,,Jako takhle - Sou to Chudáci, to napsal Francouz, ten Hugo, a je to drámo. Se tam vyskytuje Žánžán, kerej docela má hlad, tak votočí nějaký housky. Prosím? Aha. No, prostě pečivo. A voni ho vodvezou do krimu...co? Na gajeje? No, tak tam, jo, a von nějak veme roha asi. A najde si tu....Klozetu? (vyděšený pohled do davu napovídajících) Co? Jo, hehe, Kazetu. Co že je jeho? Asi stará, ne? Né, si nedělám prd...legraci. Je to jeho to....(co? cože?) jo, strouhanka. To je asi blbost, co? Skovanka, jo. A von je honí ten, fízl. Aha. Tak pardon, policejní inspektor. Jak se jmenoval, jo? Éééé Jarda. (co?) Javrda teda. No a ten Javrda je docela vostrej hajzl, do toho se nějak zamotaj ňáký němý barikády......." Zde došla vyučujícímu míra decentnosti, definitivně nasadil šílený úsměv a poslal jej se čtyřkou směrem k židličce. Díky čemuž byl můj velevážený kolega připuštěn k maturitě, kterou absolvoval v podobném dechberoucím stylu. Dnes se vyskytuje v několika dozorčích radách....To nic, jen taková vsuvka o dávno padlých hrdinech. Tato verze Ubožáků je klasická, nostalgická a nejlepší. A ten starý dědek s vizáží pomuchlaného citronu byl skutečně famózní herec! ()

Reklama

LEATHERFAC 

všechny recenze uživatele

Netuším jestli to Viktor takhle stupidně už napsal, nebo jestli mu to zkurvil až tenhle režisér, poněvadž je to první verze, kterou jsem viděl (když pominu něco možná viděno v dětství). Budu doufat, že b.) je správně. Protože takovouhle snůšku neuvěřitelných nespravedlností a útrap aby jeden opravdu pohledal. Vlastně celý Valžánův příběh mi přijde jako vycucaný z prstu. Celý život je vlastně perzekuován za úplnou banalitu. Není to zloděj, podvodník ani vrah. Ukradl pitomej chleba a odseděl si za to 19 let! Přijde mi trochu přitažené za vlasy, aby ho kvůli tomu popotahovali jako starostu jen pro přiznání, že je bývalý galejník, nějak mi to nedává smysl. Ale nechť, je to francouzská klasika, čert to vem. Nicméně v tomhle provedení jsou postavy tak jednostraně černobílé a ploché a děj taková červená knihovna, že jsou vedle toho všechny díly Angeliky dohromady nebo Belmondův Kartuš umělecká díla hodna Vláčila. Abych nebyl nespravedlivý, první díl byl ještě jakž takž koukatelný, ale dvojka už byla tak nestydatě stupidní až to bolelo. A jakmile se to začne točit kolem povstání, tak to už je opravdu vrchol. Nic tak přehnaně patetického už jsem sakra dlouho neviděl. Dialogy tak hloupoučky naivní, že jsem se co chvilku chytal za hlavu. Poslední hodina dvojky naprosto úmorná. Takže jednu hvězdu za Gabéna, který film táhne a kterého je tam (hlavně ve dvojce) zatraceně málo a za slušnou hudbu. Jinak bych tomu napálil bez skrupulí odpad. Nechápu to přemrštěné hodnocení tady - zřejmě nostalgie z dětství. Koukali jste na to teď někdy, nebo hodnotíte jen na základě vzpomínek? ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Mnohem, mnohem lepší, než verze s Venturou. Vlastně je to nejlepší verze Bídníků a těžko někdy najdu nějakou lepší, protože tohle se prostě překonat nedá. Jean Gabin je naprosto excelentní (co jiného od něj taky čekat, jeho Jean Valjean je opravdu postava, na kterou jen tak nezapomenete). Bernard Blier ve vážné roli (mám ho spojeného s Funésem) jako Javert je sice naprosto parádně zahraný (a úžasně nadabovaný Janem Přeučilem), ale tím největším záporákem je tu pro mě (opět překvapení, s Funésem spjatý) Bourvil. Jeho Thenardier je opravdu úlisný, zákeřný, geniální padouch, v jeho podání má ta postava určitě mnohem větší rozměr. Za něj bych snad dal ještě aspoň hvězdu navíc. opravdu si to zaslouží. Jinak, hudba je vynikající, atmosféra místy až sugestivní, herecké výkony strhující a omamné a první část je, opět jako v případě Ventury, o něco lepší než ta druhá. Působivé je to ale pořádně a fakt, že je to z padesátých let s tím filmem taky dělá mnohé. Nezapomenutelný herecký koncert, nezapomenutelné filmové drama. Pokud je něco dokonalé, tak právě tohle, opravdu na tom nevidím jedinou chybu, jak moc skvělé to je. Já ty Bídníky prostě žeru a tahle verze je strhující. 100%. A ten nápad s vypravěčem byl geniální, hodně tomu přidává a film je s ním ještě lepší. ()

apokar 

všechny recenze uživatele

Gabin - chvili nic - Blier, Bourvil - dlouho nic - ostaní... Především díky výkonům tří zmiňovaných pánů dávám 4*. Pokud si je odmyslím, šlo by o průměr, trpící zejména v revolučních pasážích mnohdy značnou proklamativností a toporností. Nicméně třeba jen kvůli těm třem pánům to stojí za zhlédnutí. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (2)

  • V USA měl film premiéru až v roce 1989 u příležitosti oslav dvoustého výročí Velké francouzské revoluce. (Terva)
  • Natáčení probíhalo v Německé demokratické republice. (Terva)

Reklama

Reklama