We Are Still Here

Welcome back to 80´s!! Film opravdu připomíná horory z minulého století, nejen svým retro lookem, ale i svými postavami. Herci jsou sice obyčejní lidé, ale za to velmi nesympatičtí ( typické intelektuální tlamy) s hnusným Britským přízvukem, především Fessenden, který mi zde připomínal Maxipsa Fíka. Atmosféra filmu na mě nezapůsobila, první hodina je taková seznamovací, ukecaná, bez hudbyˇ, bez lekaček či napětí, takže pozitivní dojem příliš neudělá, ale poslední dvacetiminutovku musím vychválit na maximum, to se režisér opravdu slušně odvázal a předvedl nám několik pěkných gore scén, o které je letos akutní nouze a to já mile rád uvítám s otevřenou náručí. Plusem je také nevšední vzhled démonů. Takže i přes pomalejší tempo a evidentně nižší rozpočet nakonec zajímavá žánrovka. 60% (06.06.2015)

V rámci novších kúskov určite nadpriemer. Vynikajúce prakticke gore a pomalá zimná atmosféra, skvelý klasický príbeh. Pocta Fulcimu, spomeniets si hlavne na The Beyond a Houss by the cemetery, ale svojská. Jediným mínusom, subjektívnym, je pre mňa to, že film až tak nevtiahne, ako by cgcel a herci to stále tak "nepredajú", mnoho scén tak trošku stráca na údernosti, ale snaha tu určite je, a v mnohom podarená. Skvele sú dovysvetľujúce záverečné titulky. (30.12.2020)

Zaujímavý žánrový návrat do osemdesiatych rokov. Kým sa to ešte spočiatku tvárilo ako štandardná ducharina, moc ma to nezaujalo, v zápletke som nevidel výraznejší potenciál a nanešťastie ani snaha o budovanie atmosféry u mňa vôbec nefungovala a tak za jediný výraznejší klad som považoval výber postáv, ktoré mi boli sympatické a tak sa im dá fandiť. Ale časom si ma to predsa len získalo, postupne začnú pribúdať rôzne výrazné prvky, ktoré to podstatne vylepšia, z prakticky obyčajnej duchariny sa z toho stane zaujímavá kombinácia viacerých hororových subžánrov a všetko to vyvrcholí dlhým finále, ktoré sa mi veľmi páčilo. A síce som mal často pocit, že sa film nachádza tesne pri hranici medzi vážne sa tváriacou žánrovkou a tak trochu aj paródiou, ale našťastie tú hranicu ani raz úplne neprekročí. Spokojný som aj po hororovej stránke, síce atmosféra a napätie mohli fungovať aj podstatne lepšie, ale jednotlivé hororové sekvencie sa mi páčili, rovnako vzhľad netvorov a poteší aj prekvapivo dostatok krvavých momentov, obzvlášť vo finále a aj keď nepôsobia až tak surovo, ako by mohli, vzhľadom na štýl osemdesiatych rokov mi to sadlo. A tak aj keď rozpočet nebol viditeľne najväčší, tvorcovia ho využili najlepšie, ako mohli a musím pochváliť, že sa to nesnažili ukryť v tme, ako je to bežné a pritom tu som to kvôli tej pivnici aj očakával, ale väčšina dôležitého sa odohráva vo svetle cez deň a aj tých pár scén z pivnice je prehľadných. Takže spočiatku z úplne nenápadne sa tváriaceho hororu sa nakoniec stala až prekvapivo slušná žánrová zábava čerpajúca zo štýlu osemdesiatych rokov, čo rozhodne môžem, dobrá práca. 72% (14.06.2015)

Už jsem si říkal, že tenhle rok asi nenarazím na parádní horor a ouha! We Are Still Here je velmi vydařený počin s jakýmsi "retro nádechem", ale přitom audiovizuálně nezaostává za současnou produkcí. Dějově je minimalistický, protože je příběh zasazen do usedlého domu, který skrývá nějaké to tajemství a oplývá negativní aurou. Míra děsivosti šplhá k výsokým příčkám a u některých scén jsem ztratil dech! Režijní debut zatím neznámého Teda Geoghegana neztrácí ani tu správnou hororovou atmosféru, takže jsem si láskyplně zachrochtal blahem a bude potřeba sledovat jeho další počínání. S hodnocením tady se jděte klasicky "bodnout", protože si to We Are Still Here vůbec nezaslouží. Jedná se o více než nadprůměrný snímek, kterému k dokonalosti chybí málo. Celou dobu jsem si říkal, že je mi ta hlavní herečka nějak povědomá a při závěrečných titulkách mi to došlo. Jedná se o bohyni Barbaru Crampton, která už si v nemálo hororových filmech střihla role a ten nejznámější z nich bude kultovní Re-Animator! (28.06.2015)

Kde sú tie časy, keď mali duchárske horory tajomné príbehy prepletajúce minulosť a prítomnosť a končili sa šokujúcimi pointami? Na jednej strane oceňujem, že We Are Still Here sa vymanil z klišé múkou posypaných duchov á la Japonsko/Wan, na strane druhej je to stále to hrozné klišé o škrípajúcich dverách, lacných ľakačkách a seánsach s ghostbustermi. Ten "tajomný" príbeh som im nezožral, lebo to nebolo oldschool neznáme zlo, len lenivosť vymyslieť poriadnu mytológiou a znesiteľnou formou ju podať divákom. Kto tu ale čosi zožral, tak to bol Larry Fessenden, ktorý zožral ponožku. Really. To mi je horor... (28.06.2015)