Kněžna de Cléves

Nějak nemusím knihy ani filmy, kde hlavní hrdinové celou dobu vzdychají o lásce, která hory přenáší, bez jediného polibku. Kdysi jsem dokázala přečíst i knihu, ale k obdivu jaký jí projevily Nataša a Soňa ve Vojně a míru, z mé strany nedošlo. Film se příliš neodchýlil od své předlohy, takže Kateřině Medicejské by tady její přezdívku Madame Serpent (dáma had) všichni věřili. Kněžna z Cléves se i ve filmu projeví jako, s prominutím, pitomá nána, navíc neznajíc pověstné české zatloukat, zatloukat, zatloukat..., potažmo, když vlastně nic neprovedla, krom toho, že následně svou neskutečnou blbostí ublížila min. 3 lidem ( manželovi, vévodovi de Nemours a královně Marii Stuartovně). De Nemours sice vypadal hezky, ale charismatu moc pravda nepobral, kníže z Cléves zase měl charisma ale už nebyl krásný, navíc mi chování obou přišlo zmatené, ač v souladu s románem, jeden působil až neskutečně naivně a druhý byl (byť uznávám důvody z jeho úhlu pohledu) až přehnaně žárlivý, ale nechápu proč by měl být Cléves diamant a Nemours cetka z tržnice, protože citu byli oba vskutku ryzího. Je vidět, že autorkou předlohy byla dáma a dámám byl určen. Kněžna mi ke své blbosti ještě připadá neupřímná, ale to už je chyba od Mariny Vlady, protože podle knihy byla zcela bezelstná. Po jisté tragické události se rozhodne pro život v ústraní, pak se zachová jako sobecká husa, aby se za to vzápětí sama potrestala (celou dobu tím samozřejmě trestá také ty, co ji mají rádi). No, když se to Marii Magdaleně La Fayette líbilo, proč ne. Já mám ale raději více, i když zrovna ne krve, ale určitě akce a zejména lásky méně platonické... Takže, když použiju starého hodnocení v krasobruslení, bude to pět za technickou hodnotu ale jen jedna za umělecký dojem, což nám vyjde na čistokrevné tři. (29.02.2012)

Iba tuctová kostýmová konverzačka, v ktorej sa riešia záletnícke vzťahy a s nimi spojené nezaujímavé pokusy o dramatično. Nezaujme ani Jean Marais vo vedľajšej a pre neho trochu netypickej roli, ani množstvo postáv a mien, v ktorých sa divák ľahko stratí. Podobne ale ako v telenovelách, to nemá výraznejší dôsledok na jednoduchú, ale zato totálne preromantizovanú zápletku, ktorá končí značne prepísknuto. Pobavil snáď iba večne špehujúci trpaslík. (27.08.2021)

Uslzená nuda, netečnost a lhostejnost. Silným momentem je jenom tříska v oku a příchod vévody De Nemours do letohrádku. Zabaleno v původním dabingu s úžasným Langmilerem a ještě zcela mladým hláskem Vladimíra Brabce (Honzu Mareše namluvil Ladislav Boháč). Na rozdíl od kolegy argensona bych tady šarmu Mariny Vlady podlehl rázně a rád. Kostýmy a lokace pěkné, ale z hlediska děje je to jak takové prelude k Paní z Monsoreau. Celkově trochu nechytačka nad zvyky, konvencemi a dekorem francouzského dvora (ve filmu jsou dost propracované). (18.03.2016)

Přeslazené, patetické a taky zbytečně dlouhé. Divadelně kulisovité (v exteriérech si to vystačilo s filmařsky profláklou destinací zámku Chambord). Jediným plusem je Jean Marais v odlišné roli, než na jaké jsme zvyklí. Ovšem Marina Vlady mě nikdy moc nebrala a věčně uplakaný Jean-François Poron rozhodně nesplňuje ideál mužného romantického hrdiny. A pár pěkných náznaků dvorského intrikaření a dramat na základě skutečných událostí (například triumf ovdovělé Kateřiny Medicejské nad svou sokyní Dianou de Poitiers) to celé bohužel nezachrání. (15.09.2012)

Po dlouhém čase jsem se znovu podívala na milostnou romanci s mým oblíbencem Jeanem Maraisem. Pamatuji si, že jsem ten film kdysi neměla ráda, protože můj obdivovaný rytířský hrdina se zde představil jako lítostivý žárlivec, tedy v roli mimo svůj běžný rejstřík. Je to spíš film pro ženy s jednoduchým příběhem, kouzelnou výpravou a dlouhými dialogy, které by svědčily spíš divadelním prknům. Dnes na tento snímek pohlížím shovívavěji a s potěšením jsem pobyla skoro dvě hodiny ve společnosti svého dávného idolu. (14.12.2013)