Backtrack

Backtrack je u mě na rozhraní mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nevím proč má tak nízké hodnocení. A. Brody je úchvatný, a tenhle film měl naprosto všechno v sobě. Viděli jste drama, thriller, detektivní zápletku, mysteriózno. Mě trochu zaskočil ten přehnanej konec, kterej celou tu pevnou stavbu trochu narušil, ale bez ténhle chybky opravdu dobrá práce. Nenudila jsem se ani minutu. 60% (27.03.2016)

Strnulá směs psychologického dramatu, duchařského hororu a krimithrilleru, kterou Petroni nedokázal patřičně dokořenit v divácky atraktivní filmový pokrm. Možná je to škoda, protože samotný námět není až tak k zahození. Nejedná se kolosální průšvih, něco na tomto filmu přecejen je, a nic na tom nezmění nevyváženost trikových ambicí s výší rozpočtu (vlaková havárie). 50% (13.03.2016)

Celkem průměrný film, který nepřekvapí ani překvapivou pointou. Brody mě už začíná rozčilovat a jeho výraz ("říkejte mi chudáčku, za chvilku se rozpláču") mi už taky nepřipadá jako záruka dobrého filmu. Ale abych nebyl na film zlý: stopáž je akorát, sem tam se najde pěkná lekačka a film vás rozhodně neurazí a nebudete si nadávat, že jste si ho pustili. Jenom budete mít tak jako já pocit, že už jste to celé viděli někde jinde a mnohem lépe... (19.03.2016)

Celkem slušná mysteriózní duchařina, které leccos odpustíte, tedy pokud přivřete své kritické oči. Rozumná délka stačí tak akorát na postupné rozplétání záhadného klubka a děj se tak moc neloudá. Sice trochu čpí prvoplánovitostí, ale to je i vzhledem k hlavní pointě odpustitelné. Co už je odpustitelné méně, jsou chybějící vysvětlení pro některé momenty, které se ve filmu objeví. Také Brody hraje dost strnule a jeho vzklíčené já připomíná jeho jiné podobné role. Vzhledem k množství podobných filmů dávám průměrnou známku, jinak bych musel jít níže. (05.07.2016)

Adrián vidí mrtvé lidi jako tenkrát Wiliš a k popisu snímku se opět nabízí spousta hororových přívlastků. Film se skládá z hodiny patnáct bestiální nudy, kdy má Adrián ony “děsivé“ halušky, chová se jako příšerný kokot, jakož i všichni živí kolem něho v urputné snaze nevyzradit šestákovou pointu, a hrozně nezáživně žvaní s nějakými strašlivě trapnými paranormálními pasivitami. Při tom se celou tu dobu tváří, jako by zrovna vylízal rok nemytou důchodkyni, načež sežral žábu a zapil to čerstvě vymačkanou šťávou z plesnivého citrónu. Ten opravdu monstrózní, plačtivě nakyslý výraz zhrzeného milovníka mu pak vydržel až do konce a úděsně mě sral. Posledních patnáct minut to sice trochu hne prdelí a vyvrcholí vcelku svižným, ale kýčovitě předvídatelným defilé konsternované ektoplasmy, avšak pročumět se až k tomu je vskutku ukrutné martýrium. Tedy pokud zrovna nejste ten „hloubavý“ typ, co se děsně rád mučivě pomalu brodí smrtící bažinou hoven, smíchaných se sekunďákem. (26.02.2016)