Otcové a dcery

Bipolární Čistá duše. Až na to, že Jake je geniální spisovatel, ne matematik, nemá Nobelovu, ale Pulitzerovu cenu a místo schizofrenie je držitelem maniodepresivní psychózy (která se u něj projevuje spíš jako epilepsie). No a náhodou ho hraje Russell Crowe. Hezký příběh, solidně vystavěný, ale místy jakoby nedotažený. Možná to byl záměr a prostor pro divákovu fantazii, možná, jak by řekl Leacock „autor žádné řešení nezná“. :) Unikaly mi například motivace Elizabeth, která tak urputně chtěla Katie do své péče. Pomsta za smrt sestry? Po dvou chlapcích toužila po holčičce? Podle mejkapu a množství skleniček to spíš vypadalo, že má všeho nad hlavu. Boyfriend Cameron se mi nezdál, pořád jsem čekala nějakou zradu, ale nakonec se ukázalo, že není nic než další čistá duše. Hm. Ale možná jen tak rýpu, abych si ospravedlnila, že jsem nedala plný počet. Pravý důvod je ten, že mi film prostě pětihvězdičkový nepřipadá. (18.01.2017)

Tak, máme tu dve dejové línie: 1.) Jack & malá Katie (alias Potato Chip), a potom o 25 rokov neskôr 2.) veľká Katie & Cameron (& náhodné známosti). V podstate veľmi dobrý formát, ktorý sa postupne odkrýval a odhaľoval nám okolnosti minulosti a budúcnosti, takže k tomu námietky nemám. Ale aj tak sa mi nedá neposúdiť každú z dvoch línií samostatne (aj s jemnými spoilermi!). Prvá línia o pevnom pute milujúceho obetavého otca a malej zraniteľnej dcérky bola tutovka (aj keď občas až príliš veľká hra na city) - to sa mi naozaj páčilo, ako po scenáristickej, tak aj po pocitovej stránke. A nemôžem opomenúť skutočnosť, že tí Jackovi švagrovci boli fakt strašné hovädá! Druhá dejová línia, kde Katie už podrástla a mala problém sama so sebou, a zároveň sa snažila pomôcť iným - to ma až tak nebralo, hoci aj to malo čosi do seba. Ale nemôžem si pomôcť, na mňa to pôsobilo dosť priemerne a miestami strojene, dokonca až povrchne (asi tak povrchne ako jej Katine aférky). Ale v konečnom zúčtovaní to bolo aj vďaka zvolenému formátu dvoch línií v podstate veľmi dobré, tak akurát na 4*. P.S. Idiotské rebrované radiátory!!! (29.01.2016)

Natočené je to hezky, zahrané výborně a těší mě, že vzdor tématu se nejedná o účelovou citovou ždímačku. Ale měl jsem tu celkem problém s interakcí obou linií. Máme tu dítě, které přijde o matku a zůstává s otcem, který sice má svoje mouchy, ale v zásadě se mu daří dceru v pohodě vychovávat. Jasně, že jí nemůže dát to nejlepší, co svět nabízí, ale neviděl jsem tu nějaké extra strádání. A pak tu je už dospělá Katie s psychickými problémy, které by snad měly pocházet z dětství, ale já nedokázal ty spouštěče nikde najít. V tomhle ohledu to vidím jako trošku odfláklé, ačkoliv na papíře to mohlo vypadat jinak. Ale bavil jsem se i tak a o tom to vlastně celé je. 75% (04.02.2016)

Russell Crowe svoji roli zahrál bravurně. Scény s ním a jeho filmovou dcerou se mi líbili. Pak se to však začalo prolínat se záběry ze současnosti, kde hrála dospělou dceru Amanda Seyfried a to se mi naopak vůbec nelíbilo. Měli to nechat jenom z té doby, kdy byl taťka s dcerou, protože s těmi scénami ze současnosti se ten film hrozně vlekl. (05.06.2017)

Muccino opět z diváků tahá cíleně slzy, ale opět se mu daří zabalit to do příběhu, který zaujme a divák je zvědav, jak to s hrdiny dopadne. Herci jsou navíc opravdu fajn a režie je občas až nečekaně přirozená a lidská (2 scény natočené na jeden záběr jsou tím nejlepším co film nabízí) a film naštěstí netlačí tolik na pilu a citové vydírání není samoúčelné. (30.07.2016)