Reklama

Reklama

Věčný návrat

  • Francie L'éternel retour (více)
Trailer

Obsahy(1)

V rolích současného Tristana a Isoldy se ocitnou Sologne a Marais. Jejich působivá romantická tragédie se povznáší nad pomíjivost našeho světa a přivádí nás do říše snů a legend, jako tomu bylo v Krásce a zvířeti. Téma filmu a jeho smysl pro stylovost mají mnoho společného s řadou německých filmů té doby. Obdivovatelé umění Jeana Cocteaua rozhodně nebudou zklamáni. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (14)

pipapa 

všechny recenze uživatele

Příběh platonické lásky bez jakékoli vášně obou hlavních protagonistů je v totálním protikladu k jejich slovnímu milostně-patetickému projevu a k uslzenému rádoby-srdcervoucímu tragickému konci, kde smrt přijde jako na povel. Marais tady má ještě hodně daleko ke svým pozdějším slavným romantickým hrdinům a Madeleine Solange se téměř celý film projevuje jako živá mrtvola/zombie. Jedna hvězda za jediné oživení v podobě liliputána Achille (Piéral) a jeho matky (Yvonne de Bray). ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Musím říci, že tento film považuji zatím za nejlepší zpracování příběhu Tristana a Isoldy. I když jsem člověk, který má rád, když se zachovávají historické kostýmy, reálie a vůbec všechno, co s historií souvisí, nemohu tomuhle příběhu režiséra Jeana Delanoye podle scénáře Jeana Cocteaua nic vytknout. A že se právě tehdy začal psát milostný příběh mezi ním (scénaristou) a představitelem hlavní role Jeanem Maraisem, no a co... Dost mě překvapila negativní reakce mužské části, která příběh komentovala, protože i od nich, zvlášť nahlédla-li jsem některým do profilu, se dalo předpokládat, že smysl pro romantiku a tragédii budou mít... (aby nakonec někdo z nich nezačal i zpracování Shakespearova Romea a Julie bez historických kostýmů považovat za melodrama). No, ale asi ta poetika, byla na mužskou část až příliš. Avšak ne tak pro mě. Jean Marais byl jako Tristan, či vlastně Patrice, božsky krásný a tak si Isolda, vlastně Nathalie, mohla dovolit být i kusem ledu, vždyť taky pocházela z Norska (postava né herečka...). No a protože tenhle příběh zachoval ve dvou Nathaliích i dvě Isoldy z legend (při Isoldě Zlatovlasé v nich vystupuje i Isolda Běloruká), má ode mě, (nejen) proto plný počet hvězd, přičemž o jejichž snížení jsem ani na vteřinu neuvažovala, ať již kvůli výbornému novodobému lordu Marcovi nebo jeho krásně špatným příbuzným... ()

Reklama

IdaHutt 

všechny recenze uživatele

Při novém zhlédnutí po dlouhých letech - snad právě proto, že milostný čtyřúhelník už znám - mě tentokrát plně zaujala tříčlenná rodinka žijící na hradě strýce Marka. Charaktery těch tří zrůd v čele s trpasličím sociopatem jsou psychologicky tak přesné, že bylo potěšením (pravda, poněkud masochistickým) je sledovat. Svým způsobem mi ten trojlístek zastínil i nordicky sošného Jeana Maraise a spol. Jestli se k filmu po čase ještě znovu vrátím, pak hlavně kvůli trpaslíkovi! A samozřejmě kvůli kvalitní filmařině s promyšleně komponovanými záběry. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Akýsi novodobý príbeh o bájnom Tristanovi a práve film najviac ťaží z tohoto príbehu, ktorý tancuje na sinusoide osudu - ten občas žičí a občas nie. Osudová láska, ktorá funguje až do smrti. Mladý a ešte bloňdavý gay Marais sa na rolu výborne hodí a jeho rovnako bloňdavá partnerka akoby vyšla zo severských bájí. Síce je tej romantiky príliš a herci v romantických polohách častokrát prehrávajú, má to niečo do seba. Hlavne, keď fungujú veci aj pomimo ústrednej dvojce, z ktorých vytŕča trpaslík (myslím, že si neskôr s Maraisom ešte viackrát zahral) - riadna potvora - aký je malý, taký je potvorný. ()

blackJag 

všechny recenze uživatele

Zbytečně rozněžnělá a vzrušená variace na Tristana a Isoldu, která především neuvěřitelně topornou Madeleine Sologne, vystupující jako ve stínu němého filmu, a v závěru otravně ufňukaným Maraisem, působí stylem díla přecitlivělého básníka. Kdo ví, v jakém rozpoložení mysli byl Jean Cocteau při psaní scénáře, filmový pás ale potřebuje jiné pojetí, než básnické obraty psané na papír, to je jisté… II Scénář: Jean Cocteau. 60% ()

Galerie (9)

Zajímavosti (3)

  • Pes se jmenoval Moulou a pro účely filmu ho na Moulouka přejmenoval Jean Cocteau. (Želva2)
  • Mouloukův honorář byl 5 franků za natáčecí den. (Želva2)
  • Pes Moulouk, který ve filmu hraje, byl skutečným psem Jeana Maraise, který jej našel za druhé světové války coby příslušník francouzské armády uvázaného v lese ke stromu a ujal se ho. (Želva2)

Reklama

Reklama