Drákula

Dracula z "devětasedmdesátého" roku disponuje především vynikající ponurou atmosférou. Frank Langella je coby "Hrabě" Dracula velmi slušný, charisma na tuto roli rozhodně má, přece jen si myslím, že rozhodně jsou i typově vhodnější herci. Navíc jsem u něj neměla pocit, že by mě svým výkonem fascinoval. Postrádal něco z té démoničnosti. Nejděsivější scéna pro mě byla, kdy se Donald Pleasance setkává v podzemí s "nemrtvou" Minou. (11.02.2013)

Prekvapivo slušný film. Adaptácia si síce robí s postavami čo chce (Mina je tuším Van Helsingovou dcérou a pod...), ale inak ide o solídne odvedenú robotu. Veľmi sa mi páčaila práca s (ne)farebnosťou a niektorými obrazmi (biely kôň). Vo finále sa síce opäť nepozrieme do Transylvánie, ale mne sa záver páčil viac niež v NOSFERATU... Z moderných adaptácii (vrátane Coppolovej) ide o tú najlepšiu... (29.06.2014)

Z oficiálneho textu distribútora som sa dozvedel, že "táto" Dracula" je spracovaná podľa kultového hororového románu Brama Stokera. No a to bol aj jediný dôvod prečo som si tento snímok pustil. A môj uhol pohľadu?? Že Vás huba nebolí! Tomuto môže uveriť iba úplný hlupák, alebo ten čo nikdy v živote nedržal v ruke knižnú predlohu. Ja mám tri vydania a je to najlepšia kniha akú som kedy čítal (prvé vydanie 12 krát!). Najlepšia časť knihy, samotný úvod, kedy Jonathan Harker meral cestu na zámok grófa "D", úplne vynechaná, Rendfield bol pacientom na psychiatrii, pričom svoju celu "nikdy" neopustil, v upíra sa ako prvá zmenila Lucy, nie Mina, a to by som tu mohol poukázať na ďalšie nezrovnalosti, ktoré mne absolútne nevoňali. Je však možné, že je to moja chyba, pričom som tento snímok len zle poňal. A možno práve preto si ma táto "Dracula" absolútne nedokázala získať. (07.02.2016)

Kdyby některé kopulačně-sací scény nebyly trikově zcela nezvládnuté, a tudíž směšné, kdyby některé kříže nevypadaly spíše jako příložníky atd., hodnotila bych možná i výše. Adaptace oplývající mrazivou atmosférou, kterou korunuje výborně obsazený Langella a krásně otevřený konec (díky těmto pozitivům, pak divák odpustí určitou naivitu a odchylky od knižního originálu). Tenhle Dracula je charismatickým aristokratem, nikoli efemérním hejskem nebo slizkou kreaturou se špínou za nehty. Poněkud nedoceněný film. (07.06.2010)

Vzpomínám si, že tuto verzi Draculy jsem poprvé viděla, když mi bylo dvanáct. Nikdy nezapomenu na to, jak se Frank Langella plazí po zdi s vyšinutým výrazem ve tváři a vydrápává nehty okenní tabulky. Film s výbornou atmosférou, který mě přinutil spát s rozsvícenou lampou... Jako by v některých pasážích vyskočil z třígrošových hororových romantických románků, což je na něm moc hezké. (05.02.2007)