Zabít člověka

Jak se říká, tak dlouho se chodí s džbánem pro vodu až se ucho utrhne, tak se holt jeden tichej latinos utrhl a udělal přítrž terorizování svojí rodiny jedním nechutným magorem. Vyprávění je to ale dost umírněné, takové bezemoční vnitřní drámo, na latinos překvapivě bezkrevné, bezbarvé, ale asi to byl záměr a možná i proto že to byla pravda? Kdo ví, ale tohle prostě svou formou moc nezaujalo. LFŠ 2018 (31.07.2018)

Je ospravedlnitelné zabít člověka, který je kriminálník a šikanuje vaši rodinu? Jak ho zabijete? Co uděláte s mrtvolou? A dokážete se posléze podívat sami sobě do očí? Budete po "TOM" schopni klidně spát? Na tyhle a mnohé další otázky bude muset odpovědět také uťáplý lesník Jorge coby tragikomický hrdina tohohle pomalého a minimalistického thrilleru. Pomsta je to upocená, neokázalá a v některých momentech až směšná. A stejně jako se Jorge nedočká rozhřešení, ani divákovi se nedostane žádné katarze. Možná právě proto se "Matar a un Hombre" jeví tak znepokojivě a působivě. Me gusta... (14.12.2014)

Velice pomalý revenge film, který více než samotnou pomstu sleduje hlavního představitele a jeho reakce na postupně eskalující teror, namířený proti celé jeho rodině. Je smutné sledovat (nebo povznášející?), že "bezchybný" systém spravedlnosti funguje i jinde než u nás. Já osobně bych za podobných okolnosti zlegalizoval počínání hlavního hrdiny, ono by to tu za pár let vypadalo jinak. (11.11.2014)

(Komentář obsahuje spoilery. Jako ostatně i název filmu. Ehm.) Film nabízí především hutnou atmosféru, vytvořenou prostředky formálními (skvělá alternativní hudba, hezká kamera) i obsahovými. Příběh dospěje v podstatě do bodu, kdy buďto zabiju nebo budu zabit a snímek klade nepříjemnou otázku - jak by ses zachoval ty? Často používaný trik na závěr - "natočeno podle skutečné události" - pak jen podtrhne truchlivé vyznění. Přesto na mě ale Zabít člověka nezapůsobilo tak silně, jak mohlo. Myslím, že problém je hlavně ve výstavbě. Hned první kousek nenáviděného souseda - okradení Jorgeho o vše, včetně léků na cukrovku, a následné postřelení jeho syna - není žádný kanadský žertík, ale závažný zločin. Film tak nemá moc kam gradovat. V jedné chvíli jsem se podíval na hodinky s pocitem "za chvíli už bude konec" a zjistil jsem, že uplynulo pouhých 40 minut. Co se tedy děje po výborné scéně s mrazící dodávkou (,,Když mě pustíš, dám ti pokoj, odstěhuju se někam daleko. Tak pusť mě, nebo ti uříznu jazyk a narvu ti ho do prdele!")? Jorge chodí po lese, převáží tělo sem a tam, nechá si ho vykouřit, pláče, zase chodí po lese... A poslední zbytky napětí bohužel mizí. Vzhledem k tomu, že jde o psychologický film a sledujeme jen pár postav, jsem ani neměl pocit, že by byly nějak výrazně dobře vykreslené. Zřejmě byl záměr, aby to celé působilo studeně, odcizeně... Ale v tom případě po solidně rozehraném dramatu v divákovi nakonec nezůstanou žádné velké emoce. A z thrilleru bez emocí nějak nevím, co si vzít. (06.08.2018)

Obávám se, že ony palčivé otázky, které si tady mnohdy komentující kolegové pokládají asi pramení z toho, že moc (rape &) revenge filmů neviděli, protože já už jsem je měl na podesáté všechny zodpovězené. Filmu nejde upřít jistý formálně nový náhled na věc, který mj. ukazuje, že přerod z oukropečka, jemuž znásilnili dceru, na zabijáckou mašinu s brokárnou může být poněkud složitý, když zrovna nejste Charles Bronson. Lze si vážit i ztvárnění upachtěnosti jeho počínání naznačující, že naplnit v reálu název filmu není ani čistě technicky úplně snadné. Absence jakýchkoliv emocí, katarze, gradace či poselství dělá ale z filmu jen vyprázděný záznam situace, který při otřepanosti tématu vede k totální laxnosti diváka. Hoši, ty starý Řekové to s tou výstavbou dramatu nevymysleli špatně! Tvl to je dneska nějakej trend bezemoční kinematografie nebo co? V roce 2015 už stejně nikdo žádný zásadně nový formy nepřinese, takže jestli mám vítat bezemoční a bezkatarzní R&R drama, velmi se těším na nevtipné komedie, asexuální eroťáky či neděsivé horory. (23.03.2015)