Režie:
Marcel CarnéScénář:
Jacques PrévertKamera:
Roger HubertHudba:
Maurice ThirietHrají:
Arletty, Jean-Louis Barrault, Pierre Brasseur, Pierre Renoir, Gaston Modot, Albert Rémy, Jacques Castelot, Paul Frankeur, Robert Dhéry, Louis Salou (více)Obsahy(1)
Režisér Marcel Carné natočil snímek podle scénáře francouzského básníka Jacquese Préverta. Děj je zasazen do divadelního světa v Paříži kolem roku 1840. Hlavní postavou je český rodák a jedna z nejvýraznějších postav evropské pantomimy 19. století Jean-Baptiste Gaspard Debureau (Jean-Louis Barrault), který svádí marný boj o přízeň něžné Garance (Arletty). (contrastic)
(více)Videa (3)
Recenze (47)
nerad sklznem na uroven ludi ako Je LiVentura, ktory film odjebe jednoduchym "moc prizemne, jednoduche" alebo "jednim slovem skvele" - no na druhej strane nerad pisem litanie ako Bludman alebo ekspert typu Eodeon. Taxa v nich zamotam, ze mi unikol zmysel komentara. No tu sa neubranim, jednak do dlheho komentu sa mi nechce a jednak uz mam rozpozerany dalsi film - Michael Powell konkrene. Takze strucne : o5 nieco pre artove hnedopichy, hlavni hrdinovia maju aj tu realnu story ale aj fantazijnu. Ktora je ktora - to uz musite zistit sami. 82 % ()
Nejvíce ceněný Carného film mi připadá nejvyčpělejší. Utahaný a hanebně dlouhý snímek plný předválečného pojetí romantiky se občas otře o sociální téma, občas si otře nos do divákova rukávu, ale hlavně předvádí pantomimická vystoupení Deburaua, o němž nepochybně zajímavěji vyprávěl Kožík filmově zpracovaný pod taktovkou Baladi. ()
I přes úžasný dabing pánů Cupáka a Brouska staršího (ten si s rolí Fréderica náramně vyhrál) a plejády dalších (Holý, Kubánková, Adamová, Řanda, Větrovec...) musím konstatovat, že Děti ráje jsou už vybublanou limonádou francouzských bulvárů a kabaretů. Milostné drama mezi dvěma herci a dvěma ženami je r o z t a h a n é do několika desetiletí, přičemž herci nezestárli ani o den, stopáž neopodstatňuje jednoduchý děj, i ta hudební a divadelní čísla by se vešla bez problémů do obligátní hodiny a půl. Pro mě zklamání, ačkoliv se jedná o jeden z nejstarších zachovalých dabingů mé filmotéky. ()
Je asi troufalé dát takové klasice a ,,jednomu z nejlepších filmů všech dob" průměrné hodnocení, ale nemůžu si pomoct. Prostředí je velmi zajímavé, jakožto milovníka divadla mě bavilo sledovat, v jakých podmínkách žili legendární Debureau či Lemaitre. Tři hodiny mě to vcelku bavilo a napínalo - až to nakonec vyšumělo do prázdna. Čekal jsem, že po tak dlouhém filmu se dostaví silná katarze, ale bohužel se tak nestalo. Spíš než o silný příběh tu totiž jde o takové hezké obrázky z dějin. Je to film s dobrými herci a inteligentně vtipným scénářem, ale zapůsobil na mě tak nějak unaveně, archaicky. Něco jako dílo Aloise Jiráska. Je to pěkné, ale kdo to má dnes číst? ()
Skutečná solava divadelního umění z doby, kdy byl jeho svobodný duch nemilosrdně potlačován. Skvostná výprava, výtečný Barrault a hlavně éterická Arletty, která prozáří každou scénu. Škoda jen, že mezi okouzlujícími i smutnými scénami s neopakovatelnými Prevértovými dialogy jsou prodlevy, které dělají stopáž ejště delší, než ve skutečnosti je. Ve výsledku jde ale o dílo, před kterým je třeba smeknout klobouk. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (15)
- Produkce filmu trvala přibližně rok a půl a zahrnovala stavbu největší studiové výpravy v dějinách francouzského filmu: čtyřistametrová fronta domů postavených do nejmenších detailů, představující divadelní čtvrť v Paříži třicátých a čtyřicátých let devatenáctého století. (Hans.)
- Italští koproducenti se po kapitulaci Itálie z projektu stáhli. (Hans.)
- Film byl dlouhý a diváci často před koncem museli odcházet na poslední metro. Režisérovi to kupodivu nevadilo, naopak se mu líbilo, že se v kině vytváří hluk podobný tomu v divadlech na Bulváru zločinu. (Cimr)
Reklama